Marcelo Arévalo

Marcelo Arévalo
Marcelo Arévalo na French Open 2019
Marcelo Arévalo na French Open 2019
PřezdívkaChelo[1]
StátSalvadorSalvador Salvador
Datum narození17. října 1990 (34 let)[2]
Místo narozeníSonsonate, Salvador[2]
BydlištěSan Salvador, Salvador[2]
Výška193 cm[2]
Hmotnost86 kg[2]
Profesionál od2012
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 615 508 USD
Dvouhra
Poměr zápasů35–21
Tituly0 ATP, 3 challengery, 11 Futures
Nejvyšší umístění139. místo (2. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2017, 2019)
French Open2. kolo kvalifikace (2018)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2016)
US Open2. kolo kvalifikace (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů199–134
Tituly13 ATP, 18 challengerů, 18 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (11. listopadu 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020, 2021, 2023)
French Openvítěz (2022, 2024)
Wimbledončtvrtfinále (2024)
US Opensemifinále (2022, 2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2023, 2024)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Openfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241224a24. prosince 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcelo Arévalo González (* 17. října 1990 Sonsonate) je salvadorský profesionální tenista. Od listopadu 2024 je světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako první Salvadorec bez rozdílu soutěže a šedesátá pátá jednička od zavedení deblového žebříčku ATP v roce 1976. Do čela se posunul jako první deblová jednička ze Střední Ameriky. Se spoluhráčem Pavićem vystoupali na vrchol společně jako třináctý pár.[3][4]

Na grandslamu zvítězil ve čtyřhře French Open 2022 s Jeanem-Julienem Rojerem[5] a French Open 2024 po boku Mateho Paviće. Stal se tak prvním šampionem mužské grandslamové čtyřhry ze Střední Ameriky. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třináct deblových turnajů včetně Canada Masters 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[6]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 139. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2024 na 1. místě. Trénují ho Yari Bernardo a Carlos Teixeira. Připravuje se v Salvadoru a ve floridském Miami.[1][2]

V salvadorském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 baráží 3. skupiny Americké zóny proti Hondurasu, v níž prohrál úvodní dvouhru s Carlosem Caceresem. Honduras zvítězil 2:0 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k třiceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 38–18 ve dvouhře a 20–15 ve čtyřhře.[7]

Soukromý život

O čtyři roky starší bratr Rafael Arévalo se v roce 2008 stal prvním salvadorským tenistou na olympijských hrách. Marcelo Arévalo hrál v letech 2010–2011 univerzitní tenis za oklahomskou University of Tulsa, kde studoval management. Ze Středoamerických a karibských her 2010 v portorickém Mayagüezu si odvezl bronzovou medaili z dvouhry. V červenci 2019 vstoupil do manželství se Slovenkou Lucií Kovarčíkovou.[8][1]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v lednu 2007, když na turnaji v San Salvadoru podlehl v úvodním úvodním kole Guatemalci Israeli Morálesovi. Během listopadu 2009 získal první ITF titul v mexickém Puerto Vallarta po finálové výhře nad Moldavanem Romanem Borvanovem z deváté světové stovky.[2][6]

Na Monte-Carlo Masters 2022

Premiérovou singlovou trofej na challengerech si odvezl ze zářijového Open Bogotá 2017. Do závěrečného utkání postoupil přes nejvýše nasazeného, devadesátého muže žebříčku Víctora Estrellu Burgose. V boji o titul pak přehrál kolumbijského hráče Daniela Elahija Galána z třetí stovky klasifikace.[2][6]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2018 v rhodeislandském Newportu. S Mexičanem Miguelem Ángelem Reyesem-Varelou však uhráli jen tři gamy na izraelsko-novozélandský pár Jonatan Erlich a Artem Sitak.[9] První titul poté vybojovali na mexickém Los Cabos Open 2018, kde v rozhodujícím zápasu porazili americko-australskou dvojici Taylor Fritz a Thanasi Kokkinakis.[10] Na newportském Hall of Fame Open 2019 odešli opět z finále poraženi poté, co nenašli recept na Španěla Marcel Granollers s Ukrajincem Serhijem Stachovským.[11] [12][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledon 2016. S Venezuelanem Robertem Maytínem zvládli londýnskou kvalifikační soutěž. V úvodním kole čtyřhry však podlehli rusko-ukrajinskému páru Konstantin KravčukDenys Molčanov. V první fázi deblové soutěže ve Wimbledonu 2018 vyřadil s Chilanem Hansem Podlipnikem-Castillem britskou dvojici Jay Clarke a Cameron Norrie po pětisetové bitvě rozložené do tří dnů a trvající 5.02 hodiny. Závěrečný set skončil poměrem her 22–20.[13][12][6]

První grandslam vybojoval ve čtyřhře French Open 2022 po boku Nizozemce Jeana-Juliena Rojera. V tříhodinovém finále přehráli chorvatsko-americkou dvojici Ivan Dodig a Austin Krajicek po třísetovém průběhu. V závěru druhé sady, za stavu her 5–6, přitom odvrátili tři mečboly. Po únorových triumfech na Dallas Open 2022 a Delray Beach Open 2022 získali třetí společnou trofej. Arévalo se stal prvním vítězem mužské grandslamové čtyřhry ze Střední Ameriky.[14] Na French Open 2024 triumfoval s Chorvatem Matem Pavićem. V souboji o titul zdolali italské turnajové jedenáctky Simone Bolelliho s Andreou Vavassorim ve dvou sadách. Italy porazili i ve čtvrtém vzájemném duelu. Od navázání spolupráce v lednu 2024 získal s Pavićem třetí společnou trofej, jíž navázali na vítězství na Hong Kong Open a Geneva Open.[15] Z pozice nejvýše nasazených se s Matem Pavićem probojovali do finále čtyřhry Turnaje mistrů, turínského ATP Finals 2024. V něm však podlehli Němcům Kevinu Krawietzovi a Timu Pützovi po nezvládnutí obou tiebreaků.[16]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (2–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2022French OpenantukaNizozemsko Jean-Julien RojerChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3
Vítěz2024French OpenantukaChorvatsko Mate PavićItálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
7–5, 6–3

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2021US OpentvrdýMexiko Giuliana OlmosováUSA Desirae Krawczyková
Spojené království Joe Salisbury
5–7, 2–6

Finále na Turnaji mistrů

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek finále
Finalista2024Turín, Itálietvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićNěmecko Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
6–7(5–7), 6–7(6–8)

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 19 (13–6)

Legenda
Grand Slam (2–0)
Turnaj mistrů (0–1)
ATP Tour Masters 1000 (2–1)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (9–3)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.červenec 2018Newport, Spojené státyATP 250trávaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaIzrael Jonatan Erlich
Nový Zéland Artem Sitak
1–6, 2–6
Vítěz1.srpen 2018Los Cabos, MexikoATP 250tvrdýMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaUSA Taylor Fritz
Austrálie Thanasi Kokkinakis
6–4, 6–4
Finalista2.červenec 2019Newport, Spojené státyATP 250trávaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaŠpanělsko Marcel Granollers
Ukrajina Serhij Stachovskyj
7–6(12–10), 4–6, [11–13]
Finalista3.únor 2020Santiago, ChileATP 250antukaSpojené království Jonny O'MaraŠpanělsko Roberto Carballés Baena
Španělsko Alejandro Davidovich Fokina
6–7(3–7), 1–6
Vítěz2.srpen 2021Winston-Salem, Spojené státyATP 250tvrdýNizozemsko Matwé MiddelkoopChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
6–7(5–7), 7–5, [10–6]
Vítěz3.únor 2022Dallas, Spojené státyATP 250tvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
7–6(7–4), 6–4
Vítěz4.únor 2022Delray Beach, Spojené státyATP 250tvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerKazachstán Oleksandr Nedověsov
Pákistán Ajsám Kúreší
6–2, 6–7(5–7), [10–4]
Finalista4.únor 2022Acapulco, MexikoATP 500tvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerŠpanělsko Feliciano López
Řecko Stefanos Tsitsipas
5–7, 4–6
Vítěz5.červen 2022French Open, Paříž, FrancieGrand SlamantukaNizozemsko Jean-Julien RojerChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3
Vítěz6.říjen 2022Stockholm, ŠvédskoATP 250tvrdý (h)Nizozemsko Jean-Julien RojerSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
6–3, 6–3
Vítěz7.leden 2023Adelaide, AustrálieATP 250tvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
bez boje
Vítěz8.únor 2023Delray Beach, Spojené státy (2)ATP 250tvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerAustrálie Rinky Hijikata
USA Reese Stalder
6–3, 6–4
Vítěz9.srpen 2023Toronto, KanadaMasters 1000tvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 6–1
Vítěz10.leden 2024Hongkong, ČínaATP 250tvrdýChorvatsko Mate PavićBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–3), 6–4
Finalista5.květen 2024Řím, ItálieMasters 1000antukaChorvatsko Mate PavićŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
2–6, 2–6
Vítěz11.květen 2024Ženeva, ŠvýcarskoATP 250antukaChorvatsko Mate PavićNizozemsko Jean-Julien Rojer
Spojené království Lloyd Glasspool
7–6(7–2), 7–5
Vítěz12.červen 2024French Open, Paříž, Francie (2)Grand SlamantukaChorvatsko Mate PavićItálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
7–5, 6–3
Vítěz13.srpen 2024Cincinnati, Spojené státyMasters 1000tvrdýChorvatsko Mate PavićUSA Mackenzie McDonald
USA Alex Michelsen
6–2, 6–4
Finalista6.listopad 2024Turín, ItálieTurnaj mistrůtvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićNěmecko Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
6–7(5–7), 6–7(6–8)

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3 D; 18 Č)
Futures (11 D; 18 Č)

Dvouhra (14 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.listopad 2009Puerto Vallarta, MexikotvrdýMoldavsko Roman Borvanov6–3, 6–3
2.listopad 2009Santa Tecla, SalvadorantukaŘecko Alexandros Jakupovic7–6(7–2), 6–2
3.květen 2012Puebla, MexikotvrdýFrancie Antoine Benneteau7–6(7–5), 5–7, 6–2
4.květen 2012Arequipa, PeruantukaBrazílie Marcelo Demoliner6–4, 7–5
5.červen 2013Innisbrook, Spojené státyantukaBrazílie Fernando Romboli6–3, 7–6(7–5)
6.srpen 2014Medellín, KolumbieantukaKolumbie Juan Carlos Spir7–6(7–2), 6–4
7.únor 2015Guatemala, GuatemalatvrdýGuatemala Christopher Díaz Figueroa6–3, 6–1
8.listopad 2015Guatemala, GuatemalatvrdýKolumbie Juan Sebastián Gómez6–2, 5–7, 6–3
9.prosinec 2015San Pedro Sula, HondurastvrdýGuatemala Christopher Díaz Figueroabez boje
10.listopad 2016San Salvador, SalvadortvrdýZimbabwe Benjamin Lock6–2, 6–3
11.listopad 2016La Libertad, SalvadorantukaBrazílie Bruno Sant'Anna6–1, 6–2
1.září 2017Bogota, KolumbieantukaKolumbie Daniel Elahi Galán7–5, 6–4
2.duben 2018San Luis Potosí, MexikoantukaDominikánská republika Roberto Cid Subervi6–3, 6–7(3–7), 6–4
3.duben 2018Guadalajara, MexikotvrdýUSA Christopher Eubanks6–4, 5–7, 7–6(7–4)

Čtyřhra (36 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.listopad 2009Santa Tecla, SalvadorantukaSalvador Rafael ArévaloGuatemala Christopher Díaz Figueroa
Guatemala Julen Urigüen
7–6(7–5), 6–4
2.září 2011Zacatecas, MexikotvrdýMexiko César RamírezGuatemala Christopher Díaz Figueroa
Guatemala Sebastien Vidal
6–3, 6–2
3.říjen 2011Veracruz, MexikotvrdýPortoriko Alex LlompartMexiko Javier Herrera-Eguiluz
Spojené státy americké Amrit Narasimhan
6–3, 6–0
4.únor 2012Panamá, PanamaantukaMexiko César RamírezGuatemala Christopher Díaz Figueroa
Guatemala Sebastien Vidal
6–1, 6–4
5.květen 2012Arequipa, PeruantukaBrazílie Marcelo DemolinerArgentina Andres Ceppo
Kolumbie Felipe Mantilla
6–2, 6–2
6.červen 2012Godfrey, Spojené státytvrdýSpojené státy americké Ryan RoweFrancie Sebastien Boltz
Švýcarsko Luca Margaroli
6–4, 6–4
7.září 2012Manzanillo, MexikotvrdýMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaGuatemala Christopher Díaz Figueroa
Barbados Darian King
6–1, 7–5
8.květen 2013Guatemala, GuatemalatvrdýGuatemala Christopher Díaz FigueroaMoldavsko Roman Borvanov
Spojené státy americké Vahid Mirzadeh
6–2, 7–6(7–0)
9.květen 2013Santa Tecla, SalvadorantukaSpojené státy americké Vahid MirzadehKolumbie Nicolás Barrientos
Austrálie Chris Letcher
6–4, 6–3
10.červen 2013Innisbrook, Spojené státyantukaVenezuela Roberto MaytínSpojené státy americké Sekou Bangoura
Spojené státy americké Eric Quigley
3–6, 6–4, [10–7]
1.červen 2013ecManta, EkvádortvrdýPeru Sergio GaldósKolumbie Alejandro González
Kolumbie Carlos Salamanca
6–3, 6–4
11.listopad 2013Mérida, MexikotvrdýPortoriko Alex LlompartMexiko Daniel Garza
Mexiko Angel Peredo
6–4, 7–5
12.únor 2014Guatemala, GuatemalatvrdýGuatemala Christopher Díaz FigueroaEkvádor Emilio Gómez
Venezuela Luis David Martínez
6–3, 7–6(7–5)
13.srpen 2014Medellín, KolumbieantukaMexiko César RamírezSpojené státy americké Cătălin Gârd
Argentina Facundo Mena
6–4, 6–4
14.prosinec 2014Mérida, MexikotvrdýItálie Claudio GrassiSpojené státy americké Dennis Novikov
Spojené státy americké Clay Thompson
6–2, 6–4
15.únor 2015Santa Tecla, SalvadorantukaVenezuela Luis David MartínezJižní Afrika Keith-Patrick Crowley
Mexiko Hans Hach Verdugo
6–4, 6–4
2.září 2015Barranquilla, KolumbieantukaPeru Sergio GaldósPeru Duilio Beretta
Peru Mauricio Echazú
6–1, 6–4
16.listopad 2015Guatemala, GuatemalatvrdýGuatemala Christopher Díaz FigueroaGuatemala Wilfredo Gonzalez
Polsko Piotr Lomacki
7–5, 6–2
17.prosinec 2015San Pedro Sula, HondurastvrdýGuatemala Christopher Díaz FigueroaMexiko Ivar Jose Aramburu Contreras
Spojené státy americké Nicholas Reyes
6–2, 6–1
3.listopad 2016Bogotá, KolumbieantukaPeru Sergio GaldósUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
6–4, 6–1
18.listopad 2016La Libertad, SalvadortvrdýGuatemala Christopher Díaz FigueroaNěmecko Pirmin Haenle
Spojené státy americké Nicholas Reyes
6–0, 6–4
4.únor 2017Tempe, Spojené státytvrdýDominikánská republika José Hernández-FernándezItálie Walter Trusendi
Itálie Matteo Viola
7–5, 2–6, [10–12]
5.září 2017Quito, EkvádorantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaChile Nicolás Jarry
Ekvádor Roberto Quiroz
4–6, 6–4, [10–7]
6.září 2017Bogotá, KolumbieantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
6–3, 3–6, [10–6]
7.září 2017Cary, Spojené státytvrdýMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaLotyšsko Miķelis Lībietis
Spojené státy americké Dennis Novikov
6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–6]
8.říjen 2017Cali, KolumbieantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaPeru Sergio Galdós
Brazílie Fabrício Neis
6–3, 6–4
9.listopad 2017Guayaquil, EkvádorantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaBolívie Hugo Dellien
Bolívie Federico Zeballos
6–1, 6–7(7–9), [10–6]
10.únor 2018San Francisco, Spojené státytvrdý (h)Venezuela Roberto MaytínSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
11.duben 2018San Luis Potosí, MexikoantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaSpojené království Jay Clarke
Německo Kevin Krawietz
6–1, 6–4
12.duben 2018Guadalajara, MexikotvrdýMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaSpojené království Brydan Klein
Jižní Afrika Ruan Roelofse
7–6(7–3), 7–5
13.květen 2018Lisabon, PortugalskoantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaPolsko Tomasz Bednarek
Spojené státy americké Hunter Reese
6–3, 3–6, [10–1]
14.říjen 2018Monterrey, MexikotvrdýIndie Džívan NedunčežijanIndie Leander Paes
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–1, 6–4
15.říjen 2018Las Vegas, Spojené státytvrdýVenezuela Roberto MaytínSpojené státy americké Robert Galloway
Spojené státy americké Nathan Pasha
6–3, 6–3
16.duben 2019San Luis Potosí, MexikoantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaUruguay Ariel Behar
Ekvádor Roberto Quiroz
1–6, 6–4, [12–10]
17.srpen 2019Aptos, Spojené státytvrdýMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaSpojené státy americké Nathan Pasha
Spojené státy americké Max Schnur
5–7, 6–3, [10–8]
18.říjen 2020Parma, ItálieantukaBosna a Hercegovina Tomislav BrkićUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
6-4, 6-4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Arévalo na anglické Wikipedii.

  1. a b c Marcelo Arevalo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h Marcelo Arévalo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241224a24. prosince 2024
  3. Marcelo Arévalo y Mate Pavic son número uno del ranking mundial de la ATP. Diario El Salvador [online]. 2024-11-10 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Edgar IA. Tenista salvadoreño Marcelo Arévalo hace historia al convertirse en el número uno de la ATP en dobles. LABRITANY.COM [online]. 2024-11-11 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. El Salvador's Arevalo first central American player to win Grand Slam title in Paris. Reuters [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e Marcelo Arévalo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241224a24. prosince 2024
  7. Marcelo Arévalo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20241224a24. prosince 2024
  8. El tenista salvadoreño Chelo Arévalo ganó el Grand Slam de su vida: ¡se casó!. El Salvador [online]. 2020-11-30 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. Erlich Notches 20th Title, Teams With Sitak For Newport Crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-22 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Los Cabos Crowns A Homegrown Champ [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Granollers/Stakhovsky Clinch Newport Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b Marcelo Arevalo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Wimbledon BritWatch: Jay Clarke and Cameron Norrie miss out in doubles epic [online]. LTA Tennis, 2018-07-06 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Arevalo/Rojer Save 3 Championship Points, Capture Roland Garros Crown. ATP Tour [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-04. (anglicky) 
  15. Arevalo/Pavic win Roland Garros doubles title, Pavic completes Golden Slam. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Kevin Krawietz/ Tim Puetz make German history with Turin triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20241223a23. prosince 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Itálie Jannik Sinner (ITA)11 830
2.Německo Alexander Zverev (GER)7 915
3.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)7 010
4.USA Taylor Fritz (USA)5 100
5.  Daniil Medveděv5 030
6.Norsko Casper Ruud (NOR)4 255
7.Srbsko Novak Djoković (SRB)3 910
8.  Andrej Rubljov3 760
9.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 745
10.Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL)3 350
Ženská dvouhra20241223a23. prosince 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.  Aryna Sabalenková9 416
2.Polsko Iga Świąteková (POL)8 370
3.USA Coco Gauffová (USA)6 530
4.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 344
5Čína Čeng Čchin-wen (CHN)5 340
6.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)5 171
7.USA Jessica Pegulaová (USA)4 705
8.USA Emma Navarrová (USA)3 589
9.  Darja Kasatkinová3 368
10.Česko Barbora Krejčíková (CZE)3 214
Mužská čtyřhra20241223a23. prosince 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)7 510
Chorvatsko Mate Pavić (CRO)7 510
3.Austrálie Jordan Thompson (AUS)6 655
4.Španělsko Marcel Granollers (ESP)6 500
Argentina Horacio Zeballos (ARG)6 500
6.Chorvatsko Nikola Mektić (CRO)5 930
7Německo Kevin Krawietz (GER)5 880
8.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)5 840
9.Německo Tim Pütz (GER)5 790
10.Itálie Andrea Vavassori (ITA)5 785
Ženská čtyřhra20241223a23. prosince 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Česko Kateřina Siniaková (CZE)9 530
2.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)8 165
3.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)6 805
4.Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR)6 165
5.USA Taylor Townsendová (USA)6 108
6.Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)5 948
7.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)5 506
8.Itálie Sara Erraniová (ITA)5 456
9.Belgie Elise Mertensová (BEL)5 430
10.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 235

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Guatemala.svg
The flag of Guatemala, official since 1871.
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.