Marcelo Demoliner

Marcelo Demoliner
Marcelo Demoliner na French Open 2018
Marcelo Demoliner na French Open 2018
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození18. ledna 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníCaxias do Sul, Brazílie[1]
BydlištěRio de Janeiro, Brazílie[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost87 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek1 272 963 USD
Dvouhra
Poměr zápasů1–1
Tituly0 ATP, 1 challenger, 6 Futures
Nejvyšší umístění232. místo (21. září 2009)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů154–164
Tituly5 ATP, 19 challengerů, 16 Futures
Nejvyšší umístění34. místo (27. listopadu 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2017, 2019)
French Open2. kolo (2018, 2019)
Wimbledon3. kolo (2015, 2017, 2019)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2018)
French Openčtvrtfinále (2017, 2018)
Wimbledonsemifinále (2017)
US Openčtvrtfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230727a27. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcelo Demoliner (* 18. ledna 1989 Caxias do Sul) je brazilský profesionální tenista a deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2009 na 232. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2017 na 34. místě. Trénují ho Duda Matos a David Sammel.[1]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž s Marcelem Melem vyhráli čtyřhru. Brazilci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP World Tour debutoval během únorového Brasil Open 2010 v Costa do Sauípe, když ve čtyřhře s krajanem Tiagem Fernandesem vypadli v úvodním kole s Brazilci Thomazem Belluccim a Marcosem Danielem. Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na únorovém Ecuador Open Quito 2016 v Quitu. V boji o titul ve finále čtyřhry s Thomazem Belluccim nestačili na španělsko-argentinskou dvojici Pablo Carreño Busta a Guillermo Durán.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledon 2013. Do londýnského turnaje nastoupil s Andrém Sá. V úvodním kole však nenašli recept na favorizované americké bratry Boba a Mikea Bryanovi, kteří major vyhráli. Semifinále smíšené čtyřhry si zahrál ve Wimbledonu 2017 a na Australian Open 2018.[1][2]

První titul na túře ATP vybojoval v mužské čtyřhře Antalya Open 2018, když s Mexičanem Santiagem Gonzálezem ve finále zdolali nizozemské turnajové trojky Sandera Arendse s Matwém Middelkoopem. 29letý Demoliner tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 16 (5–11)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–2)
ATP Tour 250 (5–9)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.6. února 2016Quito, EkvádorantukaBrazílie Thomaz BellucciŠpanělsko Pablo Carreño Busta
Argentina Guillermo Durán
5–7, 4–6
Finalista2.17. července 2016Bastad, ŠvédskoantukaNový Zéland Marcus DaniellŠpanělsko Marcel Granollers
Španělsko David Marrero
2–6, 3–6
Finalista3.5. března 2017São Paulo, BrazílieantukaNový Zéland Marcus DaniellBrazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie André Sá
6–7(5–7), 7–5, [7–10]
Finalista4.27. května 2017Lyon, FrancieantukaNový Zéland Marcus DaniellArgentina Andrés Molteni
Kanada Adil Shamasdin
3–6, 6–3, [5–10]
Finalista5.1. října 2017Čcheng-tu, ČLRtvrdýNový Zéland Marcus DaniellIzrael Jonatan Erlich
Pákistán Ajsám Kúreší
3–6, 6–7(3–7)
Finalista6.29. října 2017Vídeň, Rakouskotvrdý (h)USA Sam QuerreyIndie Rohan Bopanna
Uruguay Pablo Cuevas
6–7(7–9), 7–6(7–4), [9–11]
Vítěz1.30. června 2018Antalya, TureckotrávaMexiko Santiago GonzálezNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 6–76–8, [10–8]
Finalista7.21. října 2018Antverpy, Belgietvrdý (h)Mexiko Santiago GonzálezFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 5–7
Finalista8.květen 2019Mnichov, NěmeckoantukaIndie Divij ŠaranDánsko Frederik Nielsen
Německo Tim Pütz
4–6, 2–6
Finalista9.29. září 2019Ču-chaj, ČínatvrdýNizozemsko Matwé MiddelkoopBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz2.říjen 2019Moskva, Ruskotvrdý (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopItálie Simone Bolelli
Argentina Andrés Molteni
6–1, 6–2
Vítěz3.únor 2020Córdoba, ArgentinaantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopArgentina Leonardo Mayer
Argentina Andrés Molteni
6–3, 7–6(7–4)
Finalista10.říjen 2020Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopRakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
2–6, 6–7(4–7)
Vítěz4.červen 2021Stuttgart, NěmeckotrávaMexiko Santiago GonzálezUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
4–6, 6–3, [10–8]
Vítěz5.duben 2023Marrákeš, MarokoantukaItálie Andrea VavassoriRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
6–4, 3–6, [12–10]
Finalista11.červenec 2023Gstaad, ŠvýcarskoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopŠvýcarsko Dominic Stricker
Švýcarsko Stan Wawrinka
6-7(8–10), 2–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (1–1 D; 19–12 Č)
Futures (6–7 D; 16–14 Č)

Dvouhra: 15 (7–8)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20071112a12. listopadu 2007Porto Alegre, BrazílietvrdýBrazílie Ricardo Hocevar1–6, 6–3, 6–4
Finalista2.20080728a28. července 2008Ribeirão Preto, BrazílieantukaBrazílie Alexandre Bonatto6–3, 6–3
Vítěz1.20080922a22. září 2008Aracaju, BrazílieantukaArgentina Alejandro Kon6–4, 7–5
Vítěz2.20090511a11. května 2009Blumenau, BrazílieantukaBrazílie Rogério Dutra da Silva6–1, 6–0
Finalista3.20090615a15. června 2009Brasília, BrazílieantukaBrazílie Leonardo Kirche6–7(4–7), 7–6(7–2), 6–4
Vítěz3.květen 2010Caldas Novas, BrazílietvrdýBrazílie Rodrigo Guidolin7–6(7–5), 6–4
Finalista4.květen 2010Marília, BrazílieantukaBrazílie Leonardo Kirche3–6, 4–6
Vítěz4.červenec 2010Guarulhos, BrazílieantukaBrazílie Daniel Dutra da Silva6–7(4–7), 6–4, 6–4
Finalista5.duben 2011Blumenau, BrazílieantukaArgentina José Acasuso2–6, 2–6
Finalista6.srpen 2011Fortaleza, BrazílieantukaBrazílie Ricardo Hocevar2–6, 6–7(2–7)
Vítěz5.únor 2012Lages, BrazílieantukaBrazílie José Pereira7–5, 6–4
Vítěz6.červen 2012Lima, PeruantukaArgentina Juan-Pablo Amado7–6(7–3), 6–2
Finalista7.červen 2012Arequipa, PeruantukaSalvador Marcelo Arévalo4–6, 5–7
Vítěz7.prosinec 2012Gramado, BrazílietvrdýBrazílie Pedro Zerbini7–5, 6–3
Finalista8.prosinec 2012Porto Alegre, BrazílieantukaBrazílie Tiago Lopes4–6, 2–6

Čtyřhra (35 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.20080310a10. března 2008Badalona, ŠpanělskoantukaSpojené království David RiceŠpanělsko David Cañudas-Fernández
Španělsko Óscar Sabate-Bretos
6–3, 6–1
2.20080512a12. května 2008Caldas Novas, BrazílieantukaBrazílie André MieleBolívie Mauricio Doria-Medina
Brazílie Rodrigo Grilli
6–4, 3–6, [10–6]
3.20080721a21. července 2008Brasília, BrazílieantukaBrazílie André MieleBrazílie Tiago Lopes
Brazílie Fernando Romboli
7–5, 6–4
4.20080818a18. srpna 2008São José do Rio Preto, BrazílieantukaBrazílie Rodrigo GrilliFrancie Marc Auradou
Brazílie José Jr. Nascimento
6–2, 6–4
5.20080908a8. září 2008São José do Rio Preto, BrazílieantukaBrazílie Rodrigo GrilliArgentina Juan Pablo Amado
Argentina Juan-Pablo Yunis
6–3, 6–2
6.20090309a9. března 2009Lagos, PortugalskotvrdýBrazílie Rodrigo GuidolinBosna a Hercegovina Aldin Šetkić
Srbsko Aleksander Slović
6–1, 4–6, [12–10]
7.20090511a11. května 2009Blumenau, BrazílieantukaBrazílie Rodrigo GuidolinBrazílie Júlio Silva
Brazílie Rogério Dutra da Silva
7–5, 4–6, [13–11]
8.20090810a10. srpna 2009Brasília, BrazílietvrdýBrazílie Rodrigo GuidolinBrazílie Ricardo Mello
Brazílie Caio Zampieri
6–4, 6–2
9.20120715a15. července 2012Bogota, KolumbieantukaDominikánská republika Víctor Estrella BurgosItálie Thomas Fabbiano
Itálie Riccardo Ghedin
6–4, 6–2
10.20120923a23. září 2012Campinas, BrazílieantukaBrazílie João SouzaUruguay Marcel Felder
Argentina Máximo González
6–1, 7–5
11.20121020a20. října 2012Rio de Janeiro, BrazílieantukaBrazílie João SouzaPortugalsko Frederico Gil
Portugalsko Pedro Sousa
6–2, 6–4
12.20121027a27. října 2012Porto Alegre, BrazílieantukaBrazílie João SouzaNěmecko Simon Greul
Itálie Alessandro Motti
6–3, 3–6, [10–7]
13.20130126a26. ledna 2013Bucaramanga, KolumbieantukaChorvatsko Franko ŠkugorPeru Sergio Galdós
Argentina Marco Trungelliti
7–6(10–8), 6–2
14.20130309a9. března 2013Santiago, ChileantukaBrazílie João SouzaArgentina Federico Delbonis
Argentina Diego Junqueira
7–5, 6–1
15.20130428a28. dubna 2013São Paulo, BrazílieantukaBrazílie João SouzaUSA James Cerretani
Francie Pierre-Hugues Herbert
6–4, 3–6, [10–6]
16.20130512a12. května 2013Rio Quente, BrazílietvrdýBrazílie Fabiano de PaulaBrazílie Ricardo Hocevar
Brazílie Leonardo Kirche
6–3, 6–4
17.20140921a21. září 2014Quito, EkvádorantukaBrazílie João SouzaPeru Duilio Beretta
Uruguay Martin Cuevas
6–4, 6–4
18.20141026a26. října 2014Córdoba, ArgentinaantukaChile Nicolás JarryBolívie Hugo Dellien
Argentina Juan Ignacio Londero
6–3, 7–5
19.20150510a10. května 2015Cali, KolumbieantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaEkvádor Emilio Gomez
Venezuela Roberto Maytin
6–1, 6–2
20.20150620a20. června 2015Ilkley, Spojené královstvítrávaNový Zéland Marcus DaniellSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–3), 6–4
21.20160710a10. července 2016Todi, ItálieantukaBrazílie Fabrício NeisItálie Salvatore Caruso
Itálie Alessandro Giannessi
6-1, 3–6, [10-5]
22.20170319a19. března 2017Irving, Spojené státytvrdýNový Zéland Marcus DaniellRakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–3, 6–4
23.leden 2013Bucaramanga, KolumbieantukaChorvatsko Franko ŠkugorPeru Sergio Galdós
Argentina Marco Trungelliti
7–6(10–8), 6–2
24.březen 2013Santiago, ChileantukaBrazílie João SouzaArgentina Federico Delbonis
Argentina Diego Junqueira
7–5, 6–1
25.duben 2013São Paulo, BrazílieantukaBrazílie João SouzaUSA James Cerretani
Francie Pierre-Hugues Herbert
6–4, 3–6, [10–6]
26.květen 2013Rio Quente, BrazílietvrdýBrazílie Fabiano de PaulaBrazílie Ricardo Hocevar
Brazílie Leonardo Kirche
6–3, 6–4
27.září 2014Quito, EkvádorantukaBrazílie João SouzaPeru Duilio Beretta
Uruguay Martín Cuevas
6–4, 6–4
28.říjen 2014Córdoba, ArgentinaantukaChile Nicolás JarryBolívie Hugo Dellien
Argentina Juan Ignacio Londero
6–3, 7–5
29.květen 2015Cali, KolumbieantukaMexiko Miguel Ángel Reyes-VarelaEkvádor Emilio Gómez
Venezuela Roberto Maytín
6–1, 6–2
30.červen 2015Ilkley, Velká BritánietrvaNový Zéland Marcus DaniellSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–3), 6–4
31.červenec 2016Todi, ItálieantukaBrazílie Fabrício NeisItálie Salvatore Caruso
Itálie Alessandro Giannessi
6–1, 3–6, [10–5]
32.březen 2017Irving, Spojené státytvrdýNový Zéland Marcus DaniellRakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–3, 6–4
33.říjen 2018Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko David Vega HernándezAustrálie Rameez Junaid
Nizozemsko David Pel
7–6(7–3), 6–3
34.leden 2019Canberra, AustrálietvrdýFrancie Hugo NysŠvédsko André Göransson
Nizozemsko Sem Verbeek
3–6, 6–4, [10–3]
35.červenec 2022Braunschweig, NěmeckoantukaNěmecko Jan-Lennard StruffČesko Roman Jebavý
Česko Adam Pavlásek
6–4, 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Demoliner na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Marcelo Demoliner na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  2. a b c Marcelo Demoliner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  3. Marcelo Demoliner na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  4. Gonzalez/Demoliner Clinch Maiden Team Triumph In Antalya [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-29 [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Demoliner RG18 (4) (42260436364).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Demoliner RG18 (4)