Marcelo Demoliner
Marcelo Demoliner | |
---|---|
Marcelo Demoliner na French Open 2018 | |
Stát | Brazílie |
Datum narození | 18. ledna 1989 (34 let)[1] |
Místo narození | Caxias do Sul, Brazílie[1] |
Bydliště | Rio de Janeiro, Brazílie[1] |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 87 kg[1] |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 1 272 963 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–1 |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 232. místo (21. září 2009) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2013) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2013) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 154–164 |
Tituly | 5 ATP, 19 challengerů, 16 Futures |
Nejvyšší umístění | 34. místo (27. listopadu 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2017, 2019) |
French Open | 2. kolo (2018, 2019) |
Wimbledon | 3. kolo (2015, 2017, 2019) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2018) |
French Open | čtvrtfinále (2017, 2018) |
Wimbledon | semifinále (2017) |
US Open | čtvrtfinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 27. července 2023
Marcelo Demoliner (* 18. ledna 1989 Caxias do Sul) je brazilský profesionální tenista a deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2009 na 232. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2017 na 34. místě. Trénují ho Duda Matos a David Sammel.[1]
V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž s Marcelem Melem vyhráli čtyřhru. Brazilci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP World Tour debutoval během únorového Brasil Open 2010 v Costa do Sauípe, když ve čtyřhře s krajanem Tiagem Fernandesem vypadli v úvodním kole s Brazilci Thomazem Belluccim a Marcosem Danielem. Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na únorovém Ecuador Open Quito 2016 v Quitu. V boji o titul ve finále čtyřhry s Thomazem Belluccim nestačili na španělsko-argentinskou dvojici Pablo Carreño Busta a Guillermo Durán.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledon 2013. Do londýnského turnaje nastoupil s Andrém Sá. V úvodním kole však nenašli recept na favorizované americké bratry Boba a Mikea Bryanovi, kteří major vyhráli. Semifinále smíšené čtyřhry si zahrál ve Wimbledonu 2017 a na Australian Open 2018.[1][2]
První titul na túře ATP vybojoval v mužské čtyřhře Antalya Open 2018, když s Mexičanem Santiagem Gonzálezem ve finále zdolali nizozemské turnajové trojky Sandera Arendse s Matwém Middelkoopem. 29letý Demoliner tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.[4]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 16 (5–11)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 6. února 2016 | Quito, Ekvádor | antuka | Thomaz Bellucci | Pablo Carreño Busta Guillermo Durán | 5–7, 4–6 |
Finalista | 2. | 17. července 2016 | Bastad, Švédsko | antuka | Marcus Daniell | Marcel Granollers David Marrero | 2–6, 3–6 |
Finalista | 3. | 5. března 2017 | São Paulo, Brazílie | antuka | Marcus Daniell | Rogério Dutra da Silva André Sá | 6–7(5–7), 7–5, [7–10] |
Finalista | 4. | 27. května 2017 | Lyon, Francie | antuka | Marcus Daniell | Andrés Molteni Adil Shamasdin | 3–6, 6–3, [5–10] |
Finalista | 5. | 1. října 2017 | Čcheng-tu, ČLR | tvrdý | Marcus Daniell | Jonatan Erlich Ajsám Kúreší | 3–6, 6–7(3–7) |
Finalista | 6. | 29. října 2017 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Sam Querrey | Rohan Bopanna Pablo Cuevas | 6–7(7–9), 7–6(7–4), [9–11] |
Vítěz | 1. | 30. června 2018 | Antalya, Turecko | tráva | Santiago González | Sander Arends Matwé Middelkoop | 7–5, 6–76–8, [10–8] |
Finalista | 7. | 21. října 2018 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Santiago González | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin | 4–6, 5–7 |
Finalista | 8. | květen 2019 | Mnichov, Německo | antuka | Divij Šaran | Frederik Nielsen Tim Pütz | 4–6, 2–6 |
Finalista | 9. | 29. září 2019 | Ču-chaj, Čína | tvrdý | Matwé Middelkoop | Sander Gillé Joran Vliegen | 6–7(2–7), 6–7(4–7) |
Vítěz | 2. | říjen 2019 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop | Simone Bolelli Andrés Molteni | 6–1, 6–2 |
Vítěz | 3. | únor 2020 | Córdoba, Argentina | antuka | Matwé Middelkoop | Leonardo Mayer Andrés Molteni | 6–3, 7–6(7–4) |
Finalista | 10. | říjen 2020 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin | 2–6, 6–7(4–7) |
Vítěz | 4. | červen 2021 | Stuttgart, Německo | tráva | Santiago González | Ariel Behar Gonzalo Escobar | 4–6, 6–3, [10–8] |
Vítěz | 5. | duben 2023 | Marrákeš, Maroko | antuka | Andrea Vavassori | Alexander Erler Lucas Miedler | 6–4, 3–6, [12–10] |
Finalista | 11. | červenec 2023 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Matwé Middelkoop | Dominic Stricker Stan Wawrinka | 6-7(8–10), 2–6 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (1–1 D; 19–12 Č) |
Futures (6–7 D; 16–14 Č) |
Dvouhra: 15 (7–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 12. listopadu 2007 | Porto Alegre, Brazílie | tvrdý | Ricardo Hocevar | 1–6, 6–3, 6–4 |
Finalista | 2. | 28. července 2008 | Ribeirão Preto, Brazílie | antuka | Alexandre Bonatto | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 1. | 22. září 2008 | Aracaju, Brazílie | antuka | Alejandro Kon | 6–4, 7–5 |
Vítěz | 2. | 11. května 2009 | Blumenau, Brazílie | antuka | Rogério Dutra da Silva | 6–1, 6–0 |
Finalista | 3. | 15. června 2009 | Brasília, Brazílie | antuka | Leonardo Kirche | 6–7(4–7), 7–6(7–2), 6–4 |
Vítěz | 3. | květen 2010 | Caldas Novas, Brazílie | tvrdý | Rodrigo Guidolin | 7–6(7–5), 6–4 |
Finalista | 4. | květen 2010 | Marília, Brazílie | antuka | Leonardo Kirche | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 4. | červenec 2010 | Guarulhos, Brazílie | antuka | Daniel Dutra da Silva | 6–7(4–7), 6–4, 6–4 |
Finalista | 5. | duben 2011 | Blumenau, Brazílie | antuka | José Acasuso | 2–6, 2–6 |
Finalista | 6. | srpen 2011 | Fortaleza, Brazílie | antuka | Ricardo Hocevar | 2–6, 6–7(2–7) |
Vítěz | 5. | únor 2012 | Lages, Brazílie | antuka | José Pereira | 7–5, 6–4 |
Vítěz | 6. | červen 2012 | Lima, Peru | antuka | Juan-Pablo Amado | 7–6(7–3), 6–2 |
Finalista | 7. | červen 2012 | Arequipa, Peru | antuka | Marcelo Arévalo | 4–6, 5–7 |
Vítěz | 7. | prosinec 2012 | Gramado, Brazílie | tvrdý | Pedro Zerbini | 7–5, 6–3 |
Finalista | 8. | prosinec 2012 | Porto Alegre, Brazílie | antuka | Tiago Lopes | 4–6, 2–6 |
Čtyřhra (35 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 10. března 2008 | Badalona, Španělsko | antuka | David Rice | David Cañudas-Fernández Óscar Sabate-Bretos | 6–3, 6–1 |
2. | 12. května 2008 | Caldas Novas, Brazílie | antuka | André Miele | Mauricio Doria-Medina Rodrigo Grilli | 6–4, 3–6, [10–6] |
3. | 21. července 2008 | Brasília, Brazílie | antuka | André Miele | Tiago Lopes Fernando Romboli | 7–5, 6–4 |
4. | 18. srpna 2008 | São José do Rio Preto, Brazílie | antuka | Rodrigo Grilli | Marc Auradou José Jr. Nascimento | 6–2, 6–4 |
5. | 8. září 2008 | São José do Rio Preto, Brazílie | antuka | Rodrigo Grilli | Juan Pablo Amado Juan-Pablo Yunis | 6–3, 6–2 |
6. | 9. března 2009 | Lagos, Portugalsko | tvrdý | Rodrigo Guidolin | Aldin Šetkić Aleksander Slović | 6–1, 4–6, [12–10] |
7. | 11. května 2009 | Blumenau, Brazílie | antuka | Rodrigo Guidolin | Júlio Silva Rogério Dutra da Silva | 7–5, 4–6, [13–11] |
8. | 10. srpna 2009 | Brasília, Brazílie | tvrdý | Rodrigo Guidolin | Ricardo Mello Caio Zampieri | 6–4, 6–2 |
9. | 15. července 2012 | Bogota, Kolumbie | antuka | Víctor Estrella Burgos | Thomas Fabbiano Riccardo Ghedin | 6–4, 6–2 |
10. | 23. září 2012 | Campinas, Brazílie | antuka | João Souza | Marcel Felder Máximo González | 6–1, 7–5 |
11. | 20. října 2012 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | João Souza | Frederico Gil Pedro Sousa | 6–2, 6–4 |
12. | 27. října 2012 | Porto Alegre, Brazílie | antuka | João Souza | Simon Greul Alessandro Motti | 6–3, 3–6, [10–7] |
13. | 26. ledna 2013 | Bucaramanga, Kolumbie | antuka | Franko Škugor | Sergio Galdós Marco Trungelliti | 7–6(10–8), 6–2 |
14. | 9. března 2013 | Santiago, Chile | antuka | João Souza | Federico Delbonis Diego Junqueira | 7–5, 6–1 |
15. | 28. dubna 2013 | São Paulo, Brazílie | antuka | João Souza | James Cerretani Pierre-Hugues Herbert | 6–4, 3–6, [10–6] |
16. | 12. května 2013 | Rio Quente, Brazílie | tvrdý | Fabiano de Paula | Ricardo Hocevar Leonardo Kirche | 6–3, 6–4 |
17. | 21. září 2014 | Quito, Ekvádor | antuka | João Souza | Duilio Beretta Martin Cuevas | 6–4, 6–4 |
18. | 26. října 2014 | Córdoba, Argentina | antuka | Nicolás Jarry | Hugo Dellien Juan Ignacio Londero | 6–3, 7–5 |
19. | 10. května 2015 | Cali, Kolumbie | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela | Emilio Gomez Roberto Maytin | 6–1, 6–2 |
20. | 20. června 2015 | Ilkley, Spojené království | tráva | Marcus Daniell | Ken Skupski Neal Skupski | 7–6(7–3), 6–4 |
21. | 10. července 2016 | Todi, Itálie | antuka | Fabrício Neis | Salvatore Caruso Alessandro Giannessi | 6-1, 3–6, [10-5] |
22. | 19. března 2017 | Irving, Spojené státy | tvrdý | Marcus Daniell | Oliver Marach Fabrice Martin | 6–3, 6–4 |
23. | leden 2013 | Bucaramanga, Kolumbie | antuka | Franko Škugor | Sergio Galdós Marco Trungelliti | 7–6(10–8), 6–2 |
24. | březen 2013 | Santiago, Chile | antuka | João Souza | Federico Delbonis Diego Junqueira | 7–5, 6–1 |
25. | duben 2013 | São Paulo, Brazílie | antuka | João Souza | James Cerretani Pierre-Hugues Herbert | 6–4, 3–6, [10–6] |
26. | květen 2013 | Rio Quente, Brazílie | tvrdý | Fabiano de Paula | Ricardo Hocevar Leonardo Kirche | 6–3, 6–4 |
27. | září 2014 | Quito, Ekvádor | antuka | João Souza | Duilio Beretta Martín Cuevas | 6–4, 6–4 |
28. | říjen 2014 | Córdoba, Argentina | antuka | Nicolás Jarry | Hugo Dellien Juan Ignacio Londero | 6–3, 7–5 |
29. | květen 2015 | Cali, Kolumbie | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela | Emilio Gómez Roberto Maytín | 6–1, 6–2 |
30. | červen 2015 | Ilkley, Velká Británie | trva | Marcus Daniell | Ken Skupski Neal Skupski | 7–6(7–3), 6–4 |
31. | červenec 2016 | Todi, Itálie | antuka | Fabrício Neis | Salvatore Caruso Alessandro Giannessi | 6–1, 3–6, [10–5] |
32. | březen 2017 | Irving, Spojené státy | tvrdý | Marcus Daniell | Oliver Marach Fabrice Martin | 6–3, 6–4 |
33. | říjen 2018 | Barcelona, Španělsko | antuka | David Vega Hernández | Rameez Junaid David Pel | 7–6(7–3), 6–3 |
34. | leden 2019 | Canberra, Austrálie | tvrdý | Hugo Nys | André Göransson Sem Verbeek | 3–6, 6–4, [10–3] |
35. | červenec 2022 | Braunschweig, Německo | antuka | Jan-Lennard Struff | Roman Jebavý Adam Pavlásek | 6–4, 7–5 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Demoliner na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Marcelo Demoliner na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ a b c Marcelo Demoliner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ Marcelo Demoliner na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ Gonzalez/Demoliner Clinch Maiden Team Triumph In Antalya [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-29 [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcelo Demoliner na Wikimedia Commons
- Marcelo Demoliner na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Marcelo Demoliner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Marcelo Demoliner na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Marcelo Demoliner v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.