Marcelo Melo
Marcelo Melo | |
---|---|
Marcelo Melo na French Open 2019 | |
Přezdívka | Žirafa (Giraffe)[1] |
Stát | Brazílie |
Datum narození | 23. září 1983 (40 let) |
Místo narození | Belo Horizonte, Brazílie[1] |
Bydliště | Belo Horizonte, Brazílie[1] |
Výška | 203 cm[1] |
Hmotnost | 94 kg[1] |
Profesionál od | 1998 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 8 204 966 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–0 |
Tituly | 0 ATP, 2 Futures |
Nejvyšší umístění | 273. místo (21. listopadu 2005) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 620–408 |
Tituly | 37 ATP, 11 challengerů, 25 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (2. listopadu 2015) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2015) |
French Open | vítěz (2015) |
Wimbledon | vítěz (2017) |
US Open | finále (2018) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | finále (2014, 2017) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2012, 2016) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2010) |
French Open | finále (2009) |
Wimbledon | semifinále (2010) |
US Open | čtvrtfinále (2013) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 16. dubna 2024
Marcelo Piheiro Davi de Melo[1] (* 23. září 1983 Belo Horizonte) je brazilský profesionální tenista, deblový specialista. V letech 2015–2018 byl světovou jedničkou ve čtyřhře jako první Brazilec v této části žebříčku a po Kuertenovi celkově druhý. Ve čtyřech obdobích na čele celkově strávil 56 týdnů. Na grandslamu zvítězil ve čtyřhře French Open 2015 s Ivanem Dodigem a ve Wimbledonu 2017 po boku Łukasze Kubota. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třicet sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2005 na 273. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2015 na 1. místě. Trénuje ho bratr a bývalý profesionální tenista David Melo.[1]
V září 2007 mu byl uložen dvouměsíční trest po pozitivním testu na zakázaný specifický stimulant isomethepten během červnového Queen's Club Championships 2007 v Londýně. Snížení běžné dvouleté suspenzace Mezinárodní tenisová federace zdůvodnila užitím, které nemělo za cíl zlepšit sportovní výkon tenisty.[3]
Tenisová kariéra
Týmové soutěže
V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 semifinále 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrál s Andrém Sá čtyřhru. Brazilci postoupili po vítězství 4:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 18–5 ve čtyřhře.[4]
Brazílii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v mužské čtyřhře startoval s Andrém Sáem. Po vyřazení Berdycha se Štěpánkem v úvodním kole soutěž následně opustili po porážce od sedmého nasazené páru Maheš Bhúpatí a Leander Paes z Indie.
Zúčastnil se také londýnských Her XXX. olympiády, kde do mužské čtyřhry nastoupil po boku Thomaze Bellucciho na pozvání ITF. V prvním kole dohráli na raketách amerických světových jedniček a pozdějších olympijských vítězů Boba a Mika Bryanových.
Individuální kariéra
Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál semifinále wimbledonské mužské čtyřhry 2007. V páru s Andrém Sá v něm podlehli francouzské dvojici pozdějších šampionů Arnaudu Clémentovi a Michaëlu Llodrovi. V úvodních třech kolech na londýnském pažitu odehráli několikahodinové pětisetové boje; ze druhého postoupili až po výhře 28–26 na gamy. V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Chorvatem Ivanem Dodigem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili Bob a Mike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam.
Grandslamovou trofej vybojoval s Dodigem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým.[5] Z finále mixu French Open 2009 odešel s Američankou Vanií Kingovou poražen, když v napínavém dramatu nestačili na americký pár Liezel Huberová a Bob Bryan až poměrem míčů 7–10 v rozhodujícím supertiebreaku.
Soukromý život
Narodil se roku 1983 v Belo Horizonte do rodiny systémového analytika Paula Ernane Daviho de Mela a ženy v domácnosti Roxany Pinheiro Daviové de Melové. Má dva starší bratry. Jedním z nich je bývalý profesionální tenista David Melo, který se stal jeho koučem.[1]
Tenis začal hrát v sedmi letech. Za silný úder uvedl volej a jako preferované pak tvrdý povrch a trávu.[1]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 4 (2–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2013 | Wimbledon | tráva | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 6–3, 3–6, 4–6, 4–6 |
Vítěz | 2015 | French Open | antuka | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5 |
Vítěz | 2017 | Wimbledon | tráva | Łukasz Kubot | Oliver Marach Mate Pavić | 5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11 |
Finalista | 2018 | US Open | tvrdý | Łukasz Kubot | Mike Bryan Jack Sock | 3–6, 1–6 |
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2009 | French Open | antuka | Vania Kingová | Liezel Huberová Bob Bryan | 5–7, 7–6(7–5), [10–7] |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 73 (37–36)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 29. dubna 2007 | Estoril, Portugalsko | antuka | André Sá | Martín García Sebastián Prieto | 3–6, 6–2, [10–6] |
Vítěz | 2. | 6. ledna 2008 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Martín García | Chris Guccione Robert Smeets | 6–3, 3–6, [10–7] |
Vítěz | 3. | 11. února 2008 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka | André Sá | Albert Montañés Santiago Ventura | 4–6, 6–2, [10–7] |
Vítěz | 4. | 18. května 2008 | Pörtschach, Rakousko | antuka | André Sá | Julian Knowle Jürgen Melzer | 7–5, 6–7(3–7), [13–11] |
Finalista | 1. | 9. června 2008 | Londýn – Queens, Spojené království | tráva | André Sá | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | 4–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 5. | 17. srpna 2008 | New Haven, Spojené státy | tvrdý | André Sá | Maheš Bhúpatí Mark Knowles | 7–5, 6–2 |
Finalista | 2. | 1. března 2009 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | André Sá | Bob Bryan Mike Bryan | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | 25. května 2009 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | André Sá | Andrei Pavel Horia Tecău | 6–7(9–11), 6–2, [10–7] |
Finalista | 3. | 14. června 2009 | Londýn – Queens, Spojené království | tráva | André Sá | Wesley Moodie Michail Južnyj | 4–6, 6–4, [6–10] |
Finalista | 4. | 26. července 2009 | Hamburk, Německo | antuka | Filip Polášek | Simon Aspelin Paul Hanley | 3–6, 3–6 |
Finalista | 5. | 11. ledna 2010 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Bruno Soares | Marcus Daniell Horia Tecău | 5–7, 4–6 |
Vítěz | 7. | 22. května 2010 | Nice, Francie | antuka | Bruno Soares | Rohan Bopanna Ajsám Kúreší | 1–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 6. | 1. srpna 2010 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Bruno Soares | Johan Brunström Jarkko Nieminen | 3–6, 7–6(7–4), [9–11] |
Finalista | 7. | 26, září 2010 | Mety, Francie | tvrdý | Bruno Soares | Dustin Brown Rogier Wassen | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 8. | 5. února 2011 | Santiago, Chile | antuka | Bruno Soares | Łukasz Kubot Oliver Marach | 6–3, 7–6(7–3) |
Vítěz | 9. | 12. února 2011 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka | Bruno Soares | Pablo Andújar Daniel Gimeno-Traver | 7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 8. | 26. února 2011 | Acapulco, Mexiko | antuka | Bruno Soares | Victor Hănescu Horia Tecău | 1–6, 3–6 |
Finalista | 9. | 25. září 2011 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Lukáš Dlouhý | Jamie Murray André Sá | 4–6, 6–7(7–9) |
Finalista | 10. | 23. října 2011 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Bruno Soares | Rohan Bopanna Ajsám Kúreší | 1–6, 3–6 |
Finalista | 11. | 26. února 2012 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) | Ivan Dodig | Max Mirnyj Daniel Nestor | 6–4, 5–7, [7–10] |
Vítěz | 10. | 21. října 2012 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Bruno Soares | Robert Lindstedt Nenad Zimonjić | 6–7(4–7), 7–5, [10–6] |
Vítěz | 11. | 6. ledna 2013 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Tommy Robredo | Eric Butorac Paul Hanley | 4–6, 6–1, [10–5] |
Finalista | 12. | 6. července 2013 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 6–3, 3–6, 4–6, 4–6 |
Vítěz | 12. | 13. října 2013 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Ivan Dodig | David Marrero Fernando Verdasco | 7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2] |
Vítěz | 13. | 11. ledna 2014 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Julian Knowle | Alexander Peya Bruno Soares | 4–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 13. | 22. února 2014 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | David Marrero | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 4–6, 2–6 |
Finalista | 14. | 20. dubna 2014 | Monte Carlo, Monako | antuka | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 6–3, [8–10] |
Finalista | 15. | 10. srpna 2014 | Toronto, Kanada | tvrdý | Ivan Dodig | Alexander Peya Bruno Soares | 4–6, 3–6 |
Finalista | 16. | 5. října 2014 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Ivan Dodig | Pierre-Hugues Herbert Michał Przysiężny | 3–6, 7–6(7–3), [5–10] |
Finalista | 17. | 16. listopadu 2014 | Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království | tvrdý (h) | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–5), 2–6, [7–10] |
Vítěz | 14. | 1. března 2015 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Ivan Dodig | Mariusz Fyrstenberg Santiago González | 7–6(7–2), 5–7, [10–3] |
Vítěz | 15. | 6. června 2015 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5 |
Finalista | 18. | 8. srpna 2015 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Ivan Dodig | Bob Bryan Mike Bryan | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 16. | 11. října 2015 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Raven Klaasen | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 7–6(7–5), 3–6, [10–7] |
Vítěz | 17. | 18. října 2015 | Šanghaj, Čína (2) | tvrdý | Raven Klaasen | Simone Bolelli Fabio Fognini | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 18. | 25. října 2015 | Vídeň, Rakousko | tvrdý | Łukasz Kubot | Jamie Murray John Peers | 4–6, 7–6(7–3), [10–6] |
Vítěz | 19. | 11. listopadu 2015 | Paříž – Masters, Francie | tvrdý | Ivan Dodig | Vasek Pospisil Jack Sock | 2–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 19. | 25. června 2016 | Nottingham, Spojené království | tráva | Ivan Dodig | Dominic Inglot Daniel Nestor | 5–7, 6–7(4–7) |
Vítěz | 20. | 31. července 2016 | Toronto, Kanada | tvrdý | Ivan Dodig | Jamie Murray Bruno Soares | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 21. | 21. srpna 2016 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Ivan Dodig | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–5] |
Vítěz | 22. | 30. října 2016 | Vídeň, Rakousko | tvrdý | Łukasz Kubot | Oliver Marach Fabrice Martin | 4–6, 6–3, [13–11] |
Finalista | 20. | 18. března 2017 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Łukasz Kubot | Raven Klaasen Rajeev Ram | 7–6 (7–1), 4–6, [8–10] |
Vítěz | 23. | 1. dubna 2017 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Łukasz Kubot | Nicholas Monroe Jack Sock | 7–5, 6–3 |
Vítěz | 24. | 14. května 2017 | Madrid, Španělsko | antuka | Łukasz Kubot | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin | 7–5, 6–3 |
Vítěz | 25. | 17. června 2017 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Łukasz Kubot | Raven Klaasen Rajeev Ram | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 26. | 25. června 2017 | Halle, Německo | tráva | Łukasz Kubot | Alexander Zverev Mischa Zverev | 5–7, 6–3, [10–8] |
Vítěz | 27. | 15. července 2017 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Łukasz Kubot | Oliver Marach Mate Pavić | 5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11 |
Finalista | 21. | 6. srpna 2017 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Łukasz Kubot | Henri Kontinen John Peers | 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 22. | 15. října 2017 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Łukasz Kubot | Henri Kontinen John Peers | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 28. | 5. listopadu 2017 | Paříž, Francie (2) | tvrdý (h) | Łukasz Kubot | Ivan Dodig Marcel Granollers | 7–6(7–3), 3–6, [10–6] |
Finalista | 23. | 19. listopadu 2017 | Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království (2) | tvrdý (h) | Łukasz Kubot | Henri Kontinen John Peers | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 29. | 13. ledna 2018 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Łukasz Kubot | Jan-Lennard Struff Viktor Troicki | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 30. | 24. června 2018 | Halle, Německo (2) | tráva | Łukasz Kubot | Alexander Zverev Mischa Zverev | 7–6(7–1), 6–4 |
Finalista | 24. | září 2018 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Łukasz Kubot | Mike Bryan Jack Sock | 3–6, 1–6 |
Vítěz | 31. | říjen 2018 | Peking, Čína | tvrdý | Łukasz Kubot | Oliver Marach Mate Pavić | 6–1, 6–4 |
Vítěz | 32. | říjen 2018 | Šanghaj, Čína (3) | tvrdý | Łukasz Kubot | Jamie Murray Bruno Soares | 6–4, 6–2 |
Finalista | 25. | březen 2019 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Łukasz Kubot | Nikola Mektić Horacio Zeballos | 6–4, 4–6, [3–10] |
Finalista | 26. | červen 2019 | Halle, Německo | tráva | Łukasz Kubot | Raven Klaasen Michael Venus | 6–4, 3–6, [4–10] |
Vítěz | 33. | srpen 2019 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Łukasz Kubot | Nicholas Monroe Tennys Sandgren | 6–7(6–8), 6–1, [10–3] |
Finalista | 27. | říjen 2019 | Peking, Čína | tvrdý | Łukasz Kubot | Ivan Dodig Filip Polášek | 3–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 28. | říjen 2019 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Łukasz Kubot | Mate Pavić Bruno Soares | 4–6, 2–6 |
Finalista | 29. | říjen 2019 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Łukasz Kubot | Rajeev Ram Joe Salisbury | 4–6, 7–6(7–5), [5–10] |
Vítěz | 34. | únor 2020 | Acapulco, Mexiko (2) | tvrdý | Łukasz Kubot | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 7–6(8–6), 6–7(4–7), [11–9] |
Finalista | 30. | 18. října 2020 | Kolín nad Rýnem, Německo | tvrdý (h) | Łukasz Kubot | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 35. | 1. listopadu 2020 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Łukasz Kubot | Jamie Murray Neal Skupski | 7–6(7–5), 7–5 |
Finalista | 31. | leden 2022 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Ivan Dodig | Rohan Bopanna Ramkumar Ramanathan | 6–7(6–8), 1–6 |
Finalista | 32. | květen 2022 | Lyon, Francie | antuka | Máximo González | Ivan Dodig Austin Krajicek | 3–6, 4–6 |
Finalista | 32. | červenec 2022 | Newport, Spojené státy | tráva | Raven Klaasen | William Blumberg Steve Johnson | 4–6, 5–7 |
Finalista | 34. | srpen 2022 | Los Cabos, Mexko | tvrdý | Raven Klaasen | William Blumberg Miomir Kecmanović | 0–6, 1–6 |
Vítěz | 36. | říjen 2022 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Mackenzie McDonald | Rafael Matos David Vega Hernández | 6–4, 3–6, [10–4] |
Finalista | 35. | únor 2023 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Juan Sebastián Cabal | Máximo González Andrés Molteni | 1–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 37. | červen 2023 | Halle, Německo | tráva | John Peers | Simone Bolelli Andrea Vavassori | 7–6(7–3), 3–6, [10–6] |
Finalista | 36. | duben 2024 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Alexander Zverev | Sander Gillé Joran Vliegen | 7–5, 3–6, [5–10] |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
Pořadí | 1302. | ▼ 1334. | ▲ 914. | ▲ 731. | ▲ 678. | ▲ 441. | ▲ 273. | ▼ 614. |
Čtyřhra
Rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 1361. | ▲ 1169. | ▼ 1445. | ▲ 226. | ▼ 430. | ▲ 180. | ▲ 154. | ▲ 116. | ▲ 34. | ▲ 19. | ▼ 36. | ▼ 39. | ▲ 27. | ▲ 19. | ▲ 6. | ▬ 6. | ▲ 1. | ▼ 8. | ▲ 1. | ▼ 9. | ▲ 7. | ▼ 10. | ▼ 29. | ▼ 39. | ▼ 50. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Melo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Marcelo Melo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 16. dubna 204
- ↑ Marcelo Melo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 16. dubna 2024
- ↑ Doping: Brazilian tennis player Marcelo Melo gets 2-month doping ban. The New York Times [online]. 2007-09-24 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Marcelo Melo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 16. dubna 2024
- ↑ POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. tenisportal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcelo Melo na Wikimedia Commons
- Marcelo Melo na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Marcelo Melo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Marcelo Melo na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.