Marco Marazzoli

Marco Marazzoli
Christina barberini.jpg
Základní informace
Narození1602
Parma
Úmrtí26. ledna 1662 (ve věku 59–60 let)
Řím
Žánryopera, duchovní hudba a oratorium
Povoláníhudební skladatel, harfeník a zpěvák
Nástrojeharfa a hlas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marco Marazzoli (1602? Parma26. ledna 1662 Řím) byl italský kněz, harfenista a hudební skladatel.

Život

Narodil se v Parmě a studoval teologii. Na kněze byl vysvěcen okolo roku 1625. Odešel do Říma a vstoupil do služeb kardinála Antonia Barberiniho. Stal se jeho dvorním hudebníkem a spolu s dalšími hudebníky a skladateli (např. Filippo Vitalim nebo Stefanem Landim) jej doprovázel i na oficiálních cestách

V následujících letech působil jako kněz a zpěvák v Parmě. V roce 1637 byl jmenován kardinálem Barberinim do funkce aiutante di camera a zpíval jako tenor v papežské kapli. V roce 1638 zkomponoval pro benátský karneval hudbu k baletu La piazza d'Orlando a o rok později spolupracoval se skladatelem Virgilio Mazzocchim na jedné z prvních italských komických oper Chi soffre speri, která měla premiéru v Římě. V roce 1640 byl zpěvákem v Sixtinské kapli.

V roce 1642 odcestoval do Paříže a pracoval na dvoře královny Anny Rakouské. Komponoval převážně komorní kantáty. Po svém návratu do Říma v roce 1645 zjistil, že jeho dosavadní mecenáš byl vyhoštěn do Francie a nemohl najít pro své opery uplatnění. Komponoval proto převážně oratoria pro sólisty, sbor a orchestr. Když se rodina Barberini vrátila z vyhnanství, zadala u něj operu ke svatbě Taddea Barberiniho, syna Maffea Barberiniho.

Byl znám také jako vynikající harfenista. Vlastnil pozlacenou harfu Barberini, která je uložena v Museo degli Strumenti Musicali v Římě. Zemřel tragicky po nehodě během mše v Sixtinské kapli v roce 1662.

Dílo

Jevištní díla

  • Il falcone (1637 Řím, Palazzo Barberini)
  • La pazzia d'Orlando (libreto patrně kardinál Giulio Rospigliosi, pozdější papež Klement IX., balet, 1638 Řím)
  • La fiera di Farfa (1639) – dílo vzniklo jako parafráze na Monteverdiho skladbu Il combattimento di Tancredi e Clorinda.
  • Chi soffre speri (libreto Giulio Rospigliosi, spoluautor Virgilio Mazzocchi, 1639 Řím Palazzo Barberini, přepracovaná opera Il falcone)
  • L'Amore trionfante dello Sdegno (libreto Ascanio Pio di Savioa, 1641 Ferrara)
  • Gli amori di Giasone e d'Isifile (libreto Orazio Persiani, 1642 Benátky, Teatro Santi Giovanni e Paolo)
  • Le pretensioni del Tebro e del Po (libreto Ascanio Pio di Savoia, balet, 1642 Ferrara)
  • Il giuditio della ragione tra la Beltà e l'Affetto (libreto Francesco Buti, 1643 Řím)
  • Dal male il bene (spoluautor Antonio Maria Abbatini, 1654 Řím, Palazzo Barberini)
  • Le armi e gli amori (libreto Giulio Rospigliosi, 1656 Řím, Palazzo Barberini)
  • La Vita humana, ovvero Il trionfo della pietà (libreto Giulio Rospigliosi, komponováno k poctě královny Kristýny I. Švédské, 1656 Řím, Palazzo Barberini)
  • L'Arianna (nejisté autorství)

Oratoria

Latinská oratoria
  • Erat fames in terra Canaan
  • Erat quidam languens Lazarus
  • Erat quidem languidus
  • Homo erat pater familias
  • Venit Jesus in civitatem Samarie
  • O mestissime Jesu
Italská oratoria
  • Per il giorno della resurrezione
  • S Tomaso
  • S Caterina
  • Natale di N.S. (lost)
  • Per ogni tempo (lost)
  • S Giustina di Padova (lost)
  • Ecco il gran rè de regi
  • Poichè Maria dal sui virgineo seno
  • Qual nume omnipotente che diè leggi
  • Udito habbiam Giesù

Kromě oratorií zkomponoval cca 375 jedno- až šestihlasých kantát. Eleanor Caluori v The New Grove Dictionary of Music and Musicians uvádí kompletní seznam.

Literatura

  • Howard E. Smither: A History of the Oratorio: Vol. 1: The Oratorio in the Baroque Era. Italy, Vienna, Paris, UNC Press Books, 2012
  • Cantatas by Marco Marazzoli c. 1605-1662 – selected and introduced by Wolfgang Witzenmann. London ; New York : Garland, 1986
  • George J. Buelow: A History of Baroque Music. Indiana University Press, 2004

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Christina barberini.jpg
The Festivities in Honor of Queen Christina of Sweden in the Courtyard of Palazzo Barberini, 28 February 1656.