Marco Tardelli

Marco Tardelli
V roce 2016
Osobní informace
Datum narození	24. září 1954 (68 let)
Místo narození	Careggine, Itálie
Výška	178 cm
Hmotnost	70 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový záložník (1972–1988) Fotbalový trenér (1988–2013)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1972–1974 1974–1975 1975–1985 1985–1987 1987–1988 Pisa Como Juventus Inter St. Gallen 04100(4) 03600(2) 2590(35) 04300(2) 03100(1)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1976–1986 Itálie 08100(6)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1988–1990 1990–1993 1993–1995 1995–1996 1996–1997 1997–2000 2000 2000–2001 2002–2003 2004 2005 2008–2013 Itálie U16 Itálie U21 (asistent) Como Cesena Itálie (asistent) Itálie U21 Itálie (olympijská) Inter Bari Egypt Arezzo Irsko (asistent)
Úspěchy
Mistrovství světa 1982 Itálie Mistrovství Evropy U21 2000 Itálie U21 - trenér 1. italská fotbalová liga 1976/77 Juventus 1977/78 Juventus 1980/81 Juventus 1981/82 Juventus 1983/84 Juventus Pohár UEFA 1976/77 Juventus Pohár PMEZ 1982/83 Juventus 1984/85 Juventus Pohár PVP 1983/84 Juventus Superpohár UEFA 1984 Juventus
Další informace
Partner(ka)	Stella Pende Myrta Merlino
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marco Tardelli (24. září 1954, Capanne di Careggine, Itálie) je bývalý italský fotbalový záložník a trenér. Jako fotbalista Juventusu se stal pětinásobným mistrem ligy, také se stal jedním z prvních vítězů všech evropských pohárů (spolu se svými spoluhráči Cabrinim a Scireou).

Z Itálií získal na MS 1982 získal zlatou medaili a Jako trenér Itálie U21 vyhrál ME U21 2000.

Klubová kariéra

Pisa a Como

Fotbalově vyrůstal v San Martinu. Poté v mládí chodil po konkurzech aby jej mohli vzít lepší kluby, jenže v Boloni, ve Fiorentině a také v Miláně jej kvůli jeho proporcím nechtěli. Poté si jej koupila Pisa, kde odehrál v roce 1972 první utkání ve třetí lize. S Nerazzurri hrál dva roky a v roce 1974 odešel do druholigového Coma. Zde odehrál výbornou jednu sezonu.

Juventus

Po odehrané sezoně v Comě, začali námluvy s Fiorentinou ale zejména z Interem. Nakonec jej koupil Juventus v roce 1975 za 950 milionů lir.^[1] Okamžitě jej trenér Parola zařadil na kraj obrany, kde se střídal s Spinosim. Poté byl i záložníkem a tomhle postu měl nejlepší sezonu 1980/81, když vstřelil celkem devět branek. U Bianconeri působil deset let a za tuhle dobu odehrál celkem 379 utkání a vstřelil 52 branek. Celkem získal 11 trofejí. Získal pět titulů v lize (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84), dvě vítězství v italském poháru (1978/79, 1982/83) a také získal všechny evropské poháry: PMEZ 1984/85, UEFA 1976/77, PVP 1983/84 a Superpohár UEFA 1984.

Inter

V létě 1985 kvůli své nespokojenosti s pozicí na hřišti, o které rozhodl trenér Trapattoni, odešel do Interu. U přestupu byl zahrnut i ůtočník Serena + 3,2 miliard lir. Po dvou nevýrazných sezónách, při kterém bylo nejlepší umístění v lize 3. místo v sezoně 1986/87 a semifinále v poháru UEFA 1985/86, odešel do Švýcarského klubu St. Gallen, kde po jedné sezoně v roce 1988 ukončil kariéru.

Hráčská statistika

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 81 utkání a vstřelil 6 branek.^[2] První utkání odehrál 7. dubna 1976 proti Portugalsku (3:1).^[3] Poté se stal základním pilířem záložní řady reprezentace pro turnaje MS 1978 a (ME 1980. Na MS 1982 odehrál všechna utkání a získal zlatou medaili. Ve finále proti NSR vstřelil branku. Po odchodu Zoffa do důchodu v roce 1983 zdědil kapitánskou pásku, kterou nosil v devíti utkání. Dne 25. září 1985 odehrál svůj poslední zápas v reprezentaci proti Norsku (1:2).^[4] Ještě byl v nominaci na MS 1986, ale neodehrál žádné ze 4 utkání.

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1978	1 zápas ve skupině	2. 6.	Francie	90	0	2:1[5]
		2 zápas ve skupině	6. 6.	Maďarsko	90	0	3:1[6]
		3 zápas ve skupině	10. 6.	Argentina	90	0	1:0[7]
		1 zápas v semifinálové skupině	14. 6.	NSR	90	0	0:0[8]
		2 zápas v semifinálové skupině	18. 6.	Rakousko	90	0	1:0[9]
		3 zápas v semifinálové skupině	21. 6.	Nizozemí	90	0	1:2[10]
	ME 1980	1 zápas ve skupině	12. 6.	Španělsko	90	0	0:0[11]
		2 zápas ve skupině	15. 6.	Anglie	90	0	1:0[12]
		3 zápas ve skupině	18. 6.	Belgie	90	0	0:0[11]
		o 3. místo	21. 6.	Československo	120	0	1:1 (8:9 na pen.)[13]
	MS 1982	1 zápas v první skupin. fáze	14. 6.	Polsko	90	0	0:0[14]
		2 zápas v první skupin. fáze	18. 6.	Peru	90	0	1:1[15]
		3 zápas v první skupin. fáze	23. 6.	Kamerun	90	0	1:1[16]
		1 zápas ve druhé skupin. fáze	29. 6.	Argentina	90	1	2:1[17]
		2 zápas ve druhé skupin. fáze	5. 7.	Brazílie	75	0	3:2[18]
		Semifinále	8. 7.	Polsko	90	0	2:0[19]
		Finále	11. 7.	NSR	90	1	3:1[20]
	MS 1986	Neodehrál žádné ze 4 utkání

Hráčské úspěchy

Klubové

• 5× vítěz italské ligy (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84)
• 2× vítěz italského poháru (1978/79, 1982/83)
• 1x vítěz poháru PMEZ (1984/85)
• 1x vítěz poháru UEFA (1976/77)
• 1x vítěz poháru PVP (1983/84)
• 1x vítěz superpoháru UEFA (1984)

Reprezentační

• 3× na MS (1978, 1982 - zlato, 1986)
• 1× na ME (1980)

Individuální

• All Stars team na ME 1980
• kandidát na Zlatý míč – nejlepší tým (18. místo v roce 2020)
• člen síně slávy italského fotbalu (2015)

Vyznamenání

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)^[21]

Trenérská kariéra

Po fotbalové kariéře se začal věnovat trenéřině. Nejprve se stal trenérem reprezentace Itálie U16 kterou vedl v letech 1988–1990. Poté získal funkci asistenta u Itálie U21, kde zůstal do roku 1993 když získlal své první klubové angažmá ve Serie C|třetiligové Comě. V první sezoně pomohl k postupu do druhé ligy, ve které ale zůstal jednu sezonu. Od sezony 1995/96 působil v Ceseně, kde byl v roce 1996 propuštěn. V téhož roku byl najat Maldinim jako asistent u reprezentace Itálie. V roce 1997 se stal hlavním trenérem reprezentace Itálie U21^[22] se kterou vyhrál ME 2000 a zúčastnil se i OH 2000.

Dne 7. října 2000 se stal trenérem Interu na jednu sezonu a to 2000/01. Poté ještě působil v druholigových klubech Bari a Arezzo. Poslední angažmá měl u reprezentace Irska, kde působil v letech 2008–2013 jako asistent u trenéra Trapattoniho.^[23]

Statistika

Úspěchy

• 1× na ME U21 (2000 - zlato)
• 1× na OH (2000)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marco Tardelli na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marco Tardelli na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Trenér italské fotbalové reprezentace do 21 let
Předchůdce: Rossano Giampaglia	1997–2000 Marco Tardelli	Nástupce: Claudio Gentile

Trenér egyptské fotbalové reprezentace
Předchůdce: Mohsen Saleh	2004 Marco Tardelli	Nástupce: Hassan Shehata