Marcos Giron

Marcos Giron
Marcos Giron na Washington Open 2023
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	24. července 1993 (31 let)[1]
Místo narození	Thousand Oaks, Kalifornie Spojené státy americké[1]
Bydliště	Thousand Oaks, Kalifornie Spojené státy americké[1]
Výška	180 cm[1]
Hmotnost	77 kg[1]
Profesionál od	2014
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	4 373 834 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	81–96
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 6 ITF
Nejvyšší umístění	38. místo (22. července 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2020, 2021, 2022, 2023, 2024)
French Open	3. kolo (2021, 2023)
Wimbledon	2. kolo (2021, 2022, 2023, 2024)
US Open	2. kolo (2020, 2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	9–23
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 3 ITF
Nejvyšší umístění	194. místo (1. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2022)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	1. kolo (2022, 2023, 2024)
US Open	1. kolo (2014, 2021, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240726a26. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcos Andres Giron (* 24. července 1993 Thousand Oaks, Kalifornie) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2024 na 38. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 194. místě. Trénují ho Karue Sell s Maximem Tabatruongem. Dříve tuto roli plnili Evan Lee a Robby Ginepri.^[3][1]

Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře podle ve druhém kole Japonci Keiovi Nišikorimu.

V letech 2012–2014 hrál univerzitní tenis za Kalifornskou univerzitu v Los Angeles (UCLA). V závěrečné sezóně vyhrál jako jedenáctý hráč z UCLA dvouhru na celonárodním mistrovství NCAA a následně se v červenci 2014 stal profesionálem.^[3][4]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v květnu 2010 v kalifornském Carsonu, turnaji dotovaném 50 tisíci dolary. Na úvod podlehl Kanaďanu Peteru Polanskému z konce druhé světové stovky.^[2] Během září 2013 si v této úrovni tenisu odvezl premiérový titul z Claremontu po finálovém vítězství nad krajanem Dennisem Novikovem.^[5][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval srpnovým Winston-Salem Open 2014, kde prošel kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry jej však vyřadil Kazach Oleksandr Nedověsov. O dva týdny později zaznamenal grandslamovou premiéru, když obdržel divoké karty do dvouhry i čtyřhry US Open 2014. V singlové soutěži jej zastavil třináctý nasazený Američan John Isner. V deblu pak s krajanem Kevinem Kingem nezvládli první kolo proti Srbu Dušanu Lajovićovi a Portugalci Joãu Sousovi. V prosinci 2015 podstoupil operaci pravé kyčle a během února 2016 levého kyčelního kloubu, což v sezóně 2016 způsobilo jeho více než osmiměsíční absenci.^[3] Jako 217. hráč žebříčku se probojoval z indianwellské kvalifikace BNP Paribas Open 2019 v sérii ATP Masters, po dramatickém boji se Srbem Miomirem Kecmanovićem. Ve druhé fázi navazující dvouhry porazil Australana Alexe de Minaura a skončil na raketě Kanaďana Milose Raonice. Bodový zisk jej po turnaji posunul do první světové dvoustovky.^[5]

Po newyorském Western & Southern Open 2020 pronikl mezi sto nejlepších tenistů. Na žebříčku ATP mu tak 31. srpna 2020 patřila 96. příčka. Další týden vyhrál na US Open 2020 první grandslamové utkání poté, co zdolal Australana Marca Polmanse v pěti sadách. Ve druhém kole však nenašel recept na Srba Filipa Krajinoviće. Shodný scénář mělo o měsíc později French Open 2020, kde v pětisetové bitvě odvrátil mečbol Francouzi Quentinu Halysovi, ale ve druhém kole nestačil na Brazilce Thiaga Monteira. Člena elitní světové dvacítky premiérově přehrál na říjnovém European Open 2020 v Antverpách, kde udolal čtrnáctého muže klasifikace Davida Goffina. Zástupce světové desítky vyřadil na navazujícím Rolex Paris Masters 2020 v Paříži, desátého v pořadí Mattea Berrettiniho.^[5][3]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	září 2022	San Diego, Spojené státy	tvrdý	Brandon Nakashima	4–6, 4–6
Finalista	2.	únor 2024	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Tommy Paul	6–7(3–7), 7–5, 3–6
Vítěz	1.	červenec 2024	Newport, Spojené státy	tráva	Alex Michelsen	6–7(4–7), 6–3, 7–5

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	září 2013	Claremont, Spojené státy	tvrdý	Dennis Novikov	6–0, 7–5
2.	září 2013	Laguna Niguel, Spojené státy	tvrdý	Jarmere Jenkins	4–6, 6–1, 6–1
3.	březen 2014	Calabasas, Spojené státy	tvrdý	Jason Jung	6–4, 4–6, 6–4
4.	květen 2016	Berkeley, Spojené státy	tvrdý	André Göransson	5–7, 7–6(7–5), 6–4
5.	leden 2017	Long Beach, Spojené státy	tvrdý	Collin Altamirano	7–6(7–3), 6–1
6.	květen 2017	Fu-čou, Čína	tvrdý	Alexander Sarkissian	7–5, 6–4
1.	leden 2019	Orlando, Spojené státy	tvrdý	Darian King	6–4, 6–4
2.	listopad 2019	Houston, Spojené státy	tvrdý	Ivo Karlović	7–5, 6–7(5–7), 7–6(11–9)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2013	Pittsburgh, Spojené státy	antuka	Connor Smith	Christopher Mengel Jason Tahir	6–3, 6–3
2.	září 2013	Costa Mesa, Spojené státy	tvrdý	Mackenzie McDonald	Keith-Patrick Crowley Matt Fawcett	6–3, 6–2
3.	srpen 2015	Saskatoon, Kanada	tvrdý	Farris Fathi Gosea	Patrick Davidson Matt Reid	6–3, 6–2
1.	únor 2019	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Dennis Novikov	Ante Pavić Ruan Roelofse	6–4, 7–6(7–3)
2.	březen 2019	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	JC Aragone	Darian King Hunter Reese	6–4, 6–4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcos Giron na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcos Giron na Wikimedia Commons
• Marcos Giron na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Marcos Giron na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Marcos Giron v databázi Olympedia (anglicky)
• Marcos Giron na Instagramu