Marcus Daniell

Marcus Daniell
Marcus Daniell na French Open 2019
Marcus Daniell na French Open 2019
StátNový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Datum narození9. listopadu 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníMasterton, Nový Zéland[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 092 297 USD
Dvouhra
Poměr zápasů2–1
Tituly0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění500. místo (21. července 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů160–150
Tituly5 ATP, 8 challengerů, 16 ITF
Nejvyšší umístění34. místo (29. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018, 2021)
French Open3. kolo (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Open3. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open2. kolo (2021)
Týmové soutěže
Davis Cup1. světová skupina (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220605a5. června 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Daniell (* 9. listopadu 1989 Masterton) je novozélandský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a dvacet čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na 500. místě a ve čtyřhře v lednu 2018 na 34. místě. Trénuje ho David Sammel.[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 kolombským prvním kolem 2. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Srí Lance, v němž s Danielem Kingem-Turnerem prohráli čtyřhru. Novozélanďané přesto zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 11–5 ve čtyřhře.[3]

Nový Zéland reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde startoval v mužské čtyřhřeMichaelem Venusem na pozvání ITF. Na úvod podlehli pozdějším kanadským semifinalistům Danielovi Nestorovi a Vaskovi Pospisilovi až v těsném tiebreaku rozhodující sady. Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu. V deblové soutěži vybojoval s Venusem bronzovou medaili po rozhodující výhře nad Američany Austinem Krajickem a Tennysem Sandgrenem.[4]

Od sezóny 2015 začal doživotně část výdělku věnovat na charitu. V roce 2020 založil charitativní nadaci High Impact Athletes směřující dary věrohodným organizacím, které pomáhají v oblastech extrémní chudoby a se znečištěným životním prostředím. V roce 2021 jej Asociace tenisových profesionálů ocenila jako Humanitáře roku se ziskem ceny Arthura Ashe. V letech 2021–2022 byl členem Hráčské rady ATP.[5]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stavdatumturnajpovrchspoluhráčsoupeři v zápase o medailivýsledek
Bronz30. července 2021Tokio, JaponskotvrdýNový Zéland Michael VenusUSA Austin Krajicek
USA Tennys Sandgren
7–6(7–3), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 15 (5–10)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (5–10)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.16. ledna 2010Auckland, AustrálietvrdýRumunsko Horia TecăuBrazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
7–5, 6–4
Vítěz2.8. února 2015Montpellier, Francietvrdý (h)Nový Zéland Artem SitakSpojené království Dominic Inglot
Rumunsko Florin Mergea
3–6, 6–4, [16–14]
Vítěz3.13. června 2015Stuttgart, Německo 2trávaNový Zéland Artem SitakRakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–7(4–7), 6–4, [10–8]
Finalista1.17. července 2016Bastad, ŠvédskoantukaBrazílie Marcelo DemolinerŠpanělsko Marcel Granollers
Španělsko David Marrero
2–6, 3–6
Finalista2.5. března 2017São Paulo, BrazílieantukaBrazílie Marcelo DemolinerBrazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie André Sá
6–7(5–7), 7–5, [7–10]
Finalista3.27. května 2017Lyon, FrancieantukaBrazílie Marcelo DemolinerArgentina Andrés Molteni
Kanada Adil Shamasdin
3–6, 6–3, [5–10]
Finalista4.1. října 2017Čcheng-tu, ČLRtvrdýBrazílie Marcelo DemolinerIzrael Jonatan Erlich
Pákistán Ajsám Kúreší
3–6, 6–7(3–7)
Finalista5.únor 2018Marseille, Francietvrdý (h)Spojené království Dominic InglotJižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–2), 3–6, [4–10]
Finalista6.říjen 2018Stockholm, Švédskotvrdý (h)Nizozemsko Wesley KoolhofSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
5–7, 6–7(8–10)
Vítěz4.leden 2019Brisbane, AustrálietvrdýNizozemsko Wesley KoolhofUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 7–6(8–6)
Finalista7.duben 2019Budapešť, MaďarskoantukaNizozemsko Wesley KoolhofSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 4–6
Finalista8.květen 2019Rosmalen, NizozemskotrávaNizozemsko Wesley KoolhofSpojené království Dominic Inglot
USA Austin Krajicek
4–6, 6–4, [4–10]
Finalista9.leden 2020Auckland, Nový ZélandtvrdýRakousko Philipp OswaldSpojené království Luke Bambridge
Japonsko Ben McLachlan
6–7(3–7), 3–6
Vítěz5.říjen 2020Sardegna, ItálieantukaRakousko Philipp OswaldKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–4
Finalista10.březen 2021Dauhá, KatartvrdýRakousko Philipp OswaldRusko Aslan Karacev
Rusko Andrej Rubljov
5–7, 4–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Daniell na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Marcus Daniell na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  2. Marcus Daniell na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  3. Marcus Daniell na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
  4. Marcus Daniell & Michael Venus Capture Bronze Medal In Tokyo [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-30 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Marcus Daniell | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.