Mardoša

Marek Huňát
Marek Huňát (20. prosince 2006)
Marek Huňát (20. prosince 2006)
Základní informace
Přezdívka„Mardoša“
Narození13. ledna 1974 (51 let)
Československo Praha, Československo
Povoláníbasista
Nástrojebasová kytara
Členem skupinyTata Bojs
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mardoša, vlastním jménem Marek Huňát (* 13. ledna 1974 Praha), je český baskytarista. Působí v hudebních skupinách Tata Bojs a 2CV Band. Kromě hudební tvorby je aktivní rovněž jako publicista a diskžokej.[1]

Osobní život

Pochází z disidentské rodiny. Jeho otec Čestmír Huňát byl před listopadem 1989 aktivním činovníkem Jazzové sekce.[2][3] Mardošova matka Dana Huňátová je vystudovaná ekonomka. Po roce 1989 působila v diplomatických službách, mj. jako velvyslankyně ve Finsku, Egyptě a Malajsii.[4]

Mardoša vyrůstal v pražské vilové čtvrti Hanspaulka, jejímž je velkým patriotem.[1] Vystudoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky s pražské Panské ulici.[5][6]

Je velkým milovníkem francouzských filmových komedií 60. a 70. let.[7] Tato záliba se promítla i do Mardošovy koupě automobilu Citroën 2CV (lidově zvaného kachna).[7] Zároveň je členem hudební skupiny 2CV Band, která je složená z majitelů tohoto automobilu.[8]

Tata Bojs

Na základní škole založil Mardoša se svým spolužákem Milanem Caisem hudební skupinu Tata Bojs,[2] ve které hrál od počátku na baskytaru.[6] Třetím členem Tata Bojs byl v počátcích Marek Padevět zvaný Mareček.[5]

S Tata Bojs vydal Mardoša 10 řadových alb[9] a získal stejný počet cen Anděl (stav k 19. lednu 2025).[10]

Další aktivity

Mardoša se dlouhodobě věnuje psaní sloupků pro různá média.[11] Rovněž vydal dvě knihy - Cool v plotě (1995) a Nanobook (2004).[12] Koncem 90. let 20. století byl jedním z moderátorů televizního pořadu „60“.[13] Na přelomu tisíciletí byl dramaturgem pražského hudebního klubu Delta,[14][15] v nultých letech 21. století se živil jako copywriter reklamní agentury Ogilvy.[16]

Reference

  1. ↑ a b ZÁBRODSKÁ, Kristina. Na Hanspaulce by chtěl žít každý. Miluje ji i Mardoša z Tata Bojs. iDNES.cz [online]. 2018-05-07 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MEDKOVÁ, Magdaléna. StB nám na koncertě zabavila občanky. Ve škole nás měli za rebely, říkají Tata Bojs. Aktuálně.cz [online]. 2019-10-31 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ DRDA, Adam. Čestmír HUŇÁT (1950). Tváře vzdoru [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ CHUCHMA, Josef. Naše životy a (ne)řád. Matka, která stihla být i diplomatka. Mýty i pravda o sebevraždách. ČT art [online]. Česká televize, 2022-03-11 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b JANOVSKÁ, Dana. Tata Bojs. Uni. Roč. 1992, čís. 02. Dostupné online. 
  6. ↑ a b SLÍVOVÁ, Hana; CIHLÁŘ, Ondřej. Mardoša z Tata Bojs: Nástroje jsme si rozdělili už ve třetí třídě, čtyři struny mě lákaly víc než šest. Český rozhlas Vltava [online]. 2022-11-16 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b JONÁŠOVÁ, Iva; AŠENBRYL, David. Mardoša okem astrologa. Radio Wave [online]. Český rozhlas, 2001-06-01 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ SRPOVÁ, Eva. Koncert Tata Bojs a kachny, kam se podíváš. Na srazu Citroënů se vzpomene na Belmonda. Aktuálně.cz [online]. 2022-06-01 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Celovečerní dokument o kapele Tata Bojs v režii Marka Najbrta míří do kin. Uni. Roč. 2024, čís. 09. Dostupné online. 
  10. ↑ DOUBKOVÁ, Marcela. TATA BOJS: Jak to bylo s Tata Bojs?. magazin.promuziku.cz [online]. 2024-06-03 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ VIZINA, Petr. Měli jsme pocit, že je to veselá deska. Lidovky.cz [online]. 2007-04-12 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Mardoša: Moje první deska byl singl Jožin z bažin. ČT art [online]. Česká televize, 2023-10-05 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ jem. Do Fontány se chystají Schillinger a Tataboys. Domažlický deník. 1998-11-30, s. 11. 
  14. ↑ POLÁČEK, Tomáš. Alternativní rock se hraje v Deltě. Mladá fronta DNES - Region Praha. 2000-10-30, čís. 3. 
  15. ↑ jh. Kino otevřeno. Zachránci biografů na chvíli oživili pražský klub Delta. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2017-09-12 [cit. 2025-01-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ KUČERA, Pavel. Inspekce: Dá se v Česku uživit hudbou?. iDnes.cz [online]. 2005-06-06 [cit. 2025-01-20]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tata Bojs Mardosa 2.jpg
Autor: che, Licence: CC BY-SA 2.5
Mardoša, Tata Bojs concert, club Delta, Prague