Marduk
| Marduk | |
|---|---|
 Marduk a jeho drak, otisk babylonské válečkové pečeti | |
| Předchůdce | Asaru a Asarualimnunna |
| Choť | Sarpanit[1] |
| Děti | Nabu |
| Rodiče | Ea a Damgalnuna |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marduk je akkadský bůh, který se v Babylónii za vlády Nabukadnesara I. (1125–1104 př. n. l.) stal nejvyšším bohem. Zajímavé je, že pronikl i do Asýrie, kde se stal populárním, a některé aspekty boha Aššura byly prakticky převzaty od Marduka.
Byl patronem města Babylon, kde měl velké množství funkcí, které se postupně rozšiřovaly: bůh zaklínání, moudrosti, léčitelství, určoval osudy, byl dárcem světla, byl považován za „pána bohů“ a za „stvořitele bohů svých otců“.
Nejstarší odkazy na tohoto boha pocházejí zhruba z roku 2500 př. n. l., ale tehdy se jednalo o okrajového, nevýznamného boha. Nárůst významu Marduka se datuje zhruba od 19. stol. př. n. l., jeho další vzestup závisel na postavení Babylonu. V době kolem vlády Chammurapiho (1792–1750 př. n. l.) začal být považován za syna Ey. V této době se stal Babylón centrem starobabylonské říše. V Chammurapiho zákoníku je již považován za syna Ey.
Rodinné poměry
Ve starobabylonské a pozdější tradici není jeho předchozí rodokmen znám, neboť tehdy zcela jistě nebyl tak významným bohem.
- Otec: Ea
- Matka: Damgalnunna (Damkina)
- Bratr: Šamaš (sumersky Utu)
- Sestra: Ištar (Inanna)
- Manželka: Sarpanit
Symboly
Jeho symbolem byl drak Mušchuššu a rýč.
Mušchuššu (sumersky mušchuš – zuřivý had) drak.
Podle mýtu Enúma eliš byl stvořen bohyní Tiamat, ale po její porážce ho bohové ochočili a on je pak provázel a pomáhal jim bojovat se zlem. Jeho sochy a reliéfy bývaly u chrámů, aby do nich neproniklo zlo.
Tento drak měl hadí tělo a hlavu, přední nohy měl lví a zadní orlí. Někdy může mít hlavu a tělo lva a ocas štíra nebo ptáka.
Marduk v literatuře
Nejzákladnější doklad o Mardukovi je Enúma eliš, který byl napsán jako zdůvodnění toho, že se Marduk stal nejvyšším bohem. Dále se k němu vztahuje celá řada textů, v některých je líčen jako stvořitel světa, lidí, atd. Většina těchto mýtů má původ v jiných starších textech a Marduk tak převzal funkci některého staršího boha. V Asýrii nalezený text „Vzkříšení Béla Marduka“ identifikuje tohoto boha svou návazností na jeden sumerský text z kategorie tzv. Mýtů o Kuru se sumerským hadím bohem Asagem (Bél Marduk je vysvobozen z hory-hrobky, do níž byl podle sumerského textu uvězněn Asag, oba jsou titulováni jako Ušumgallu).
- Mýtus o Errovi
- Vzkříšení Béla Marduka
- Ludlul bél nímeki
Reference
Související články
- Babylón
- Nibiru
- Sumersko-akkadská mytologie
- Sumersko-akkadská literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marduk na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The Statue of Marduk depicted on a cylinder seal of the 9th century BC Babylonian king Marduk-zakir-shumi I. Detailed info, from Schaudig (2008), p. 559:
- Statue of Marduk, mounted on the mušḫuššu, the "fierce snake", standing in victory on the watery body of the vanquished Ti'āmat on occasion of the Babylonian New Year's festival. As one can see from the line separating the two layers of water, Ti'āmat has already been split by Marduk to be transformed into the "upper" and the "lower waters". From a cylinder seal, dedicated to Marduk by the Babylonian king Marduk-zākir-šumi (9th cent. BCE). Drawing taken from: F. H. Weissbach, Babylonische Miscellen. Wissen-schaftliche Veröffentlichungen der Deutschen Orient-Gesellschaft 4 (Leipzig, 1903), p. 16, fig. I.