Marek Frauwirth

Marek Frauwirth
Narození	8. listopadu 1911 Zakopané
Úmrtí	17. listopadu 1939 (ve věku 28 let) Praha
Povolání	student univerzity a politický aktivista
Ocenění	Medaile Za hrdinství in memoriam (2022)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Frauwirth (8. listopadu 1911 Zakopane – 17. listopadu 1939 Praha) byl slovenský Žid, levicový aktivista^[1] a nediplomatický pracovník slovenského konzulátu v Praze, který byl popraven 17. listopadu 1939.

Životopis

Rodinné zázemí

Marek Frauwirth se narodil v nemajetné^[2] židovské rodině v polském Zakopaném. Jeho matka Chava a jeho otec Henrik se do Polska původně přestěhovali ze slovenského Bardějova.^[1] Marek Frauwirth měl celkem šest sourozenců (čtyři bratry: Jakuba, Leopolda, Maxmiliána a Josefa a dvě sestry: Bertu a Rosu).^[1] Když jeho otec Henrik Frauwirth na počátku první světové války (28. června 1914) narukoval do armády, přestěhovala se rodina Frauwirthova zpět na severní Slovensko do Tvrdošína;^[1] tam Tvrdošíně Marek Frauwirth vychodil základní školu.^[2]

Studia

Středoškolská studia absolvoval Marek Frauwirth v Banské Bystrici (maturitu složil na obchodní akademii).^[1] Po maturitě pracoval nějaký čas jako účetní u firmy Terrazzo v Bratislavě;^[1] později získal místo u Berego-Mukačevské banky a přestěhoval se na Podkapratskou Rus.^[1] Do Prahy se přesunul roku 1932 a začal zde pracovat, aby získal finanční prostředky na svá studia.^[2] Dva roky poté se zde zapsal ke studiu na Vysoké škole obchodní (tehdy byla součástí ČVUT),^[1] kde následně studoval v letech 1935 až 1939. V jarním semestru 1939 svá vysokoškolská studia úspěšně dokončil a získal titul komerčního^[2] inženýra.^[1] Po prázdninách se v září roku 1939 zastavil na Slovensku v Tvrdošíně^[2] na návštěvě za rodiči. Rodina jej přesvědčovala, ať zůstane, ale Marek Frauwirth se rozhodl pro opětovný návrat do protektorátní Prahy.^[1]

Další studium

Na podzim roku 1939 pokračoval v Praze ve studiu na Vysoké škole obchodní, začal pracovat na disertační práci a zároveň si chtěl rozšířit své jazykové znalosti o nizozemštinu a arabštinu.^{[p 1]}

Během vysokoškolských studií pracoval Marek Frauwirth jako účetní v letecké továrně Walter.^[1] Také byl zaměstnán ve firmě obchodující s drahými kovy a později vedl dámské oddělení obchodního domu Baťa na Václavském náměstí.^[1] Kromě studia a práce též hodně cestoval; putoval po Polsku, Sovětském svazu, Finsku, Norsku, Švédsku, Dánsku, Německu, Rakousku a Itálii.^[1] Většinou se přemisťoval autostopem, noci na cestách trávil v ubytovnách nebo přespával pod „širým nebem“.^[1] Svoji poslední cestu do zahraničí podnikl v létě roku 1939 do Itálie.^[1]

Politika a odboj

Marek Frauwitrh se angažoval i politicky. Byl členem levicové Jednoty nemajetných a pokrokových studentů a působil i ve Společnosti přátel demokratického Španělska.^{[1][p 2]}

Přibližně v době, kdy zahájil na podzim roku 1939 své další studium na Vysoké škole obchodní, získal Marek Frauwirth místo nediplomatického pracovníka na slovenském konzulátu v Praze.^[1] Tady se (s vědomím konzula Pavola Bujnáka a pod krycím jménem „ing. Marek“) podílel na vydávání falešných pasů;^[1] ty byly poskytovány mimo jiné i židům a odbojářům, kteří potřebovali vycestovat za hranice Protektorátu Čechy a Morava (cestovali většinou tzv. „balkánskou cestou“ přes Bělehrad).^{[1][p 3][p 4]} Zároveň se Marek Frauwirth zapojil do roznášení odbojových letáků a protiněmeckých tiskovin.^[1][2]

Zatčení

V den pohřbu studenta Jana Opletala (15. listopadu 1939) ztratil (ale nejspíše někde zapomněl) Marek Frauwirth aktovku, ve které měl protinacistické letáky.^[1] Nejspíše na základě tohoto nálezu byl v časných ranních hodinách (v půl páté) o dva dny později (17. listopadu 1939) zatčen gestapem a ještě téhož dne (bez soudu) popraven v bývalých dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni.^[1]

Osudy ostatních členů rodiny

Markův otec Henrik Frauwirth i Markova matka Chava Frauwirth byli zavražděni v plynových komorách v koncentračním táboře Osvětim.^[1] V koncentračním táboře Lublin-Majdanek zahynuli (i se svými rodinami) oba Markovi bratři Jakub a Leopold.^[1] Druhou světovou válku přežil Markův bratr Maxmilián, který se ukrýval v horách, kde pomáhal partyzánům.^[1] Markův bratr Josef se v koncentračním táboře Dachau dočkal osvobození, ale jeho manželka druhou světovou válku nepřežila (byla zastřelena Němci).^[1] Markova sestra Berta byla během Slovenského národního povstání zastřelena (v oblasti Vrátné doliny^[2]) i se svými dvěma dětmi.^[1] Markova sestra Rose (Růžena) ještě před vypuknutím druhé světové války emigrovala do Spojených států amerických a tím si zachránila život.^[1]

Připomínky

• V městě Tvrdošíně byl na náměstí Svaté trojice v městském parku instalován památník „Zápalky“ věnovaný Marku Frauwirthovi.^[2] Autorem památníku je výtvarný umelec Hieroným Balko (básník, sochař, malíř, grafik, tvůrce asambláží, mincí a medailí).^[2] Památník (s podporou města Tvrdošín) zhotovil z dubového dřeva umělecký truhlář inženýr Michal Kožienka.^[2] Památník má podobu tří gigantických zápalek skloněných k sobě (k nebi orientovanými) ohořelými hlavičkami, v nichž se ztrácí text studentské hymny Gaudeamus igitur.^[2]

• V roce 2017 vyšla v Bratislavě kniha s názvem „Rozčesnutý čas Marka Frauwirtha“ (s podtitulem „List neznámemu priateľovi“)^[2] autora této knihy Jozefa Leikerta;^[2] kniha je koncipována jako dopis Marku Frauwirthovi.^[2][3]

• V roce 1965 občané města Tvrdošína odhalili na průčelí Základní školy Štefana Šmálika pamětní desku věnovanou Marku Frauwirthovi.^[2] Tato deska byla v roce 1989 z neznámých důvodů odstraněna a nebyla k nalezení.^[2] Dne 16. listopadu 2018 byla nová deska slavnostně odhalena na stejném místě. Iniciátorem celého projektu byl předseda slovenského Klubu spisovatelů faktů Jozef Leikert.^[2] Novou pamětní desku graficky ztvárnil vydavatel Peter Rašla, vyrobit ji nechal sponzor Gabriel Rehák u akademického sochaře Štefana Pelikána.^[2] V pravém horním rohu pamětní desky je fotografie Marka Frauwirtha a celou plochu desky vyplňuje nápis:

motto: „Kto mrie za slobodu nikdy neumiera“ // V Tvrdošíně žil / a navštěvoval základnů školu / Ing. Marek Frauwirth / (* 8.11.1911) / popraven nacistami / v Prahe 17. novembra 1939 //

Nápis na pamětní desce na Základní škole Štefana Šmálika v Tvrdošíně

Ocenění

• Medaile Za hrdinství in memoriam (2022)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 ISBN 80-7184-255-9
• Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5
• HOŘENÍ, Monika. Marek Frauwirth bol výnimočná intelektuálna osobnosť. Rozhovory. Naše pravda. Praha: Futura, 29. listopad 2022. Dostupné online [cit. 2023-04-25]. ISSN 2788-0982. [Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s historikem a spisovatelem profesorem Jozefem Leikertem] (slovensky)

Externí odkazy

• Frauwirth, Marek (ing. Marek Frauwirth); (* 1911 – † 1939) – stručný životopis [online]. Forum valka CZ [cit. 2018-12-16]. Studentský aktivista; jeden z devíti studentských činitelů popravených 17. listopadu 1939. Dostupné online.