Marek Mayer

P. ThDr.
Marek Jakub Mayer, OFM Cap.
řeholní kněz
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutkapucíni
Sliby 
            doživotní1935
Svěcení
Kněžské svěcení1937
Osobní údaje
Datum narození13. srpna 1913
Místo narozeníDambořice
Datum úmrtí29. ledna 1997 (ve věku 83 let)
Místo úmrtíNemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Jakub Mayer (13. srpna 1913 Dambořice29. ledna 1997 Nemocnice pod Petřínem,[1][2] Praha) byl český kapucín, řeholní kněz perzekvovaný komunistickým režimem a jeden z překladatelů Jeruzalémské bible do češtiny.[1]

Život

Občanským jménem se jmenoval Jakub. Když vstoupil do kapucínského řádu přijal řeholní jméno Marek. Věčné sliby zde složil roku 1935 a na kněze byl vysvěcen o dva roky později,[1] tedy v roce 1937.[3] Doktorát z teologie a licenciát biblických věd[2] získal absolvováním svých studií v Římě, která probíhala od roku 1940. Po příchodu totalitního režimu v Československu po roce 1948 musel trávit několik let na vojně u PTP a později byl blíže neurčenou dobu ve vězení, za tzv. maření dozoru nad církvemi.[4] Po roce 1968, když došlo k rozvolnění režimu byl jedním z bratří kapucínů, kteří se po roce 1968 pokusili o obnovení řeholní komunity na Jejkově. Zde mu velmi záleželo na prohlubování náboženských znalostí věřících. Proto zavedl sobotní odpoledne na prohlubování znalostí Písma svatého. Vždy se přečetl úryvek z Písma, ke kterému potom pořádal přednášku. Vše bývalo zakončeno svátostným požehnáním. V létě zase pořádal víkendové duchovní obnovy pro věřící. Mimo to pořádal i náboženské kurzy pro mládež, vždy hojně navštěvované. Jelikož v této době nebyl možný život v klášterních budovách, obýval přístavek za oltářem kostela, hned vedle skladiště. Sem mu chodil pomáhat a starat se o jeho výživu br. Vavřinec Zimmermann. Brzy poté mu byl odebrán státní souhlas na působení v duchovní správě v Třebíči, proto odešel do rosického děkanátu.[1] V letech 1974–1987 byl administrátorem v Pravlově. Mezi lety 1983–1990 pak dále působil jako spirituál v tehdy jediném kněžském semináři v Litoměřicích.[5] Ve své době byl jediný český doktor teologie, který se mimo jiné jako odborný poradce účastnil překladu tzv. Jeruzalémské bible.[1] Hned po skončení akademického roku v červenci 1990 se pak stal prvním kapucínem, který se vrátil do opět vráceného kláštera v Praze na Hradčanech.[6] Zde obýval dočasně vrátnici kláštera, protože zbytek byl zcela zdevastován.[1] V Praze se také dožil 50. výročí od složení řeholních slibů a zde pak 29. ledna 1997 zemřel.[2] Podle pamětníků byl člověkem, který v kostele trávil většinu svého času. Často ho bylo možné vidět při modlitbách nebo při přípravách jeho přednášek.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g NOVÁKOVÁ, Monika. Kapucínský klášter a farnost Třebíč – Jejkov v letech 1899–2000. Brno, 2011 [cit. 2021-05-01]. 70 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 39–40. Dostupné online.
  2. a b c Nekrologium [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  3. Pamětní kniha farnosti Třebíč – Jejkov, s. 102.
  4. MATĚJKA, Pacifik Miroslav. Ne mečem a měšcem, ale bezbranností lásky. Velehrad-Roma: Refugium, 1999. 117 s. ISBN 80-86045-30-7. S. 69. 
  5. Matějka, s. 83.
  6. Matějka, s. 92.

Související články