Margarethe Ferraris-Kohnová
Margarethe Ferraris-Szabo | |
---|---|
Margarethe Ferraris-Kohnová v roce 1933 | |
Rodné jméno | Margarethe Kohnová |
Narození | 16. května 1903 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | ? Spojené království |
Národnost | rakouská |
Povolání | sportovkyně, pilotka |
Choť | Paul Kohn |
Děti | Tom Karen[1] |
Rodiče | Arthur Ferraris[1] |
Příbuzní | Tom Karen (syn) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Margarethe Ferrais-Kohnová (rozená Ferraris-Szabo, provdaná Kohnová, 16. května 1903 Vídeň[2] – po roce 1948) byla česká-rakouská sportovní a akrobatická pilotka, manželka brněnského podnikatele a průmyslníka Paula Kohna a majitelka dvou vlastních letadel, průkopnice zastoupení žen v letectví. Byla rovněž jednou z prvních držitelek pilotního průkazu na Moravě, aktivní členkou Moravskoslezského aeroklubu a držitelkou řady československých ženských leteckých rekordů. Byla matkou britského automobilového designéra Toma Karena.
Život
Mládí
Narodila se jako Margarethe Ferraris-Szabo ve Vídni v rakouské katolické rodině s částečně uherským původem. Jejím otcem byl uherský malíř Arthur von Ferraris. Provdala se zde roku 1923 za majetného brněnského podnikatele židovského původu Paula Kohna[3], majitele cihelny v Brně-Bohunicích a společníka společnosti Leo Czech und Comp., výroba portlandského cementu v Brně-Maloměřicích.[4] Společně žili rodinné vile v Brně, založili rodinu.
Pilotkou
Oba manželé byli nadšenci do letectví a měli v osobním vlastnictví několik letadel. Oba vstoupili do Moravskoslezského aeroklubu. Ferraris-Kohnová získala pilotní průkaz okolo roku 1930. (první československý průkaz získala roku 1930 Anežka Šedivcová-Formánková na borském letišti v Plzni). S manželem zakoupili nově vyráběný stroj Letov Š-39 s motorem Polaris. Se stejným typem letadla dosáhl mjr. Josef Heřmanský 9. prosince 1932 v kategorii lehkých letadel do 400 kg československého výškového rekordu, když vzlétl do výše 5137 m.[5] celkem vytvořil ještě 4 národní, výškové rekordy.[6] Následujícího roku vytvořila Ferraris-Kohnová 6 ženských rekordů,[7] včetně překonání několika rekordů Heřmanovského. Létala také v posádce s kopilotkou Karlou Exnerovou[8], rovněž členkou Moravskoslezského aeroklubu. Celkem se v roce 1933 u tohoto typu uvádí 10 nových národních rekordů v rychlosti a dostupu.[9]
Účastnila se též národních i mezinárodních soutěží: na II. meetingu na mokotovském letišti u Varšavy v roce 1933 dosáhla na Š-39[10] I. ceny ve hvězdicovém letu, za což získala Cenu polského ministerského předsedy, Cenu ministra zahraničních věcí, Cenu dámského komité pro stavbu letadla na příští Challenge a Cenu peněžitou (500 Zł.) Varšavského aeroklubu.[11] Mítinku se na stejném vlastním stroji účastnil též generální ředitel továrny Walter a spol. a soukromý pilot Antonín Kumpera.[12]
Se svým manželem vedle vlastnili každý vlastní stroj Š-39, Ferraris-Kohnová pak ještě sportovní letoun Přibyl-Blecha P.B.5, rovněž československé výroby.
Po roce 1939
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu roku 1939 se z důvodu rostoucí perzekuce se kvůli židovskému původu protektorátními úřady pod vlivem tzv. Norimberských zákonů se svým manželem nuceně rozvedla. Rodina Paula Kohna poté po složitých peripetiích s doklady a vízy emigrovala do Francie, Portugalska a nakonec do Velké Británie. Jejich majetek v Brně byl tzv. arizován. Po skončení druhé světové války se Kohn v Československu marně dožadoval vrácení rodinného majetku. Zemřel roku 1951. Rodina pak zůstala v emigraci ve Spojeném království.
Její syn Tom Karen se stal slavným britským automobilovým designérem[13].
Odkazy
Reference
- ↑ a b Tom Karen, designer responsible for everything from the marble run to John Paul II's Popemobile – obituary. Londýn. 9. ledna 2023. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ LOSKOTOVÁ, Irena dr. Paul/Pavel Kohn [online]. Brno: Encyklopedie města Brna (Muzeum města Brna), 2020-02-20 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Dosažené československé národní rekordy letecké v roce 1932. Letectví. Leden 1933, roč. 13. (1933), čís. 1, s. 23. Dostupné online.
- ↑ Dosažené československé národní rekordy letecké v roce 1932. Letectví. Leden 1932, roč. XIII. (1933), čís. 1, s. 23–24. Dostupné online.
- ↑ Vojenská továrna na letadla. Letec. 1936-03-01, roč. 12. (1936), čís. 3, s. 59. Dostupné online.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Letectví: ilustrovaný časopis pro techniku, dopravu a sport. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 33–34.
- ↑ LOSKOTOVÁ, Irena dr. Margarethe Kohnová [online]. Brno: Encyklopedie města Brna (Muzeum města Brna), 2019-01-06 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Účast československých letců na varšavském meetingu. Letectví. Červen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 6, s. 176–177. Dostupné online.
- ↑ Sportovní letadlo Š-39. Letectví. Leden 1934, roč. 14. (1934), čís. 1, s. 21. Dostupné online.
- ↑ Designér papamobilu pochází z Československa. Teď vystavuje v Londýně a žádá o český pas. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Margarethe Ferraris-Kohnová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Archive of Letectví Magazine, Licence: CC BY-SA 4.0
Margarethe Ferraris-Kohnová and Karla Exnerová, Czechoslovakian female pilots and Czechoslovakian female aviation records holders (1933)
Pilotka Margarethe Ferraris-Kohnová, držitelka 6 národních rekordů na Š-139