Mariánská kasárna
Mariánská kasárna | |
---|---|
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0 | |
Účel stavby | |
V současné době obchodní centrum | |
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Architekt | Josef Sandner |
Výstavba | 1843–1844 |
Stavitel | Josef Sandner |
Poloha | |
Adresa | Pražská tř. č.p. 1815, České Budějovice, Česko |
Ulice | Pražská tř. |
Souřadnice | 48°58′42,24″ s. š., 14°28′19,67″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 101371 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mariánská kasárna (dříve Ferdinandova kasárna) v Českých Budějovicích jsou od 1. 2. 2005 nemovitou kulturní památkou.[1] Kasárna byla postavena v letech 1843–1844 na Mariánském náměstí, resp. na rohu Pražské a Husovy třídy, v pozdně klasicistním slohu podle plánů stavitele Josefa Sandnera. Jedná se o dvoupatrovou, dvoukřídlou budovu ve tvaru „L“.[1] Stavbu nechali postavit českobudějovičtí právováreční měšťané, aby se zbavily povinnosti ubytovávat a živit vojáky ve svých domech; kasárna pak pronajali státu.[2]
Sídlo 91. pěšího pluku
V letech 1883–1918 v kasárnách sídlil 91. pěší pluk. Byla zde posádková věznice; do roku 1901 se na dvoře popravovalo. Dne 11. 3. 1901 zde byl popraven pěšák 75. pěšího pluku, který v kasárnách v Třeboni zákeřně zavraždil (zastřelil) kvůli malichernému sporu poddůstojníka a byl kvůli tomu odsouzen k trestu smrti provazem.[3] V roce 1905 byl v kasárnách pro své antimilitaristické postoje vězněn básník Fráňa Šrámek.[4] V roce 1915 zde narukoval k 91. pluku spisovatel Jaroslav Hašek, který odsud s tímto plukem odjel na frontu; jeho pobyt v této budově připomíná památkově chráněná pamětní deska; v této budově se odehrává rozhovor mezi Švejkem a jednoročním dobrovolníkem Markem z Osudů dobrého vojáka Švejka.[5] Vojenskou službu u 91. pěšího pluku vykonávali též Vinzenz Sagner, Jan Evangelista Eybl, Gustav Jungbauer, Jan Rafael Schuster a další.
Využití kasáren v letech 1918–1989
Po roce 1918 kasárny nesly jméno plukovníka Švece; nazývaly se Švecovy kasárny a byl zde náhradní prapor pěšího pluku 1.[4] Ve 30. letech 20. stol. zde bylo velitelství 5. automobilní roty a škola pro výchovu poddůstojníků dělostřelectva z povolání. Během okupace Československa Německem byly kasárny obsazeny německou armádou. Po roce 1950 byla kasárna přejmenována na Kasárny Jana Švermy.[6] V letech 1957–1959 zde vykonával vojenskou základní službu pozdější prezident Václav Havel.[4]
Osudy budovy po roce 1989
V posledním desetiletí 20. stol. přestaly kasárny sloužit původnímu účelu. Po roce 2010 byla budova stavebně upravena (adaptována) pro jiné využití.[4] V přízemí jsou obchody, služby, restaurace a galerie Mariánská. V budově jsou též rezidenční byty a parkoviště.[7]
Reference
- ↑ a b kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-089-8, ISBN 978-80-7340-089-7. OCLC 83976671 S. 158.
- ↑ CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 10–11.
- ↑ a b c d KOVÁŘ DANIEL. Encyklopedie Českých Budějovic: kasárny [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Vladimír. Encyklopedie Českých Budějovic: Jaroslav Hašek [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic: vojenská posádka [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Obchodní centrum Mariánská [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánská kasárna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mariánská kasárna v Českých Budějovicích na počátku 20. století. Mimo jiné sídlo 91. pěšího pluku Rakousko–uherské armády v Českých Budějovicích
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Jaroslava Haška na budově Mariánských kasáren
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: