Mariánský morový sloup (Hradčany)
| Mariánský morový sloup na Hradčanech | |
|---|---|
 Hradčanské náměstí s mariánským sloupem | |
| Základní údaje | |
| Autor | Ferdinand Maxmilián Brokoff Ignác František Weiss |
| Rok vzniku | 1728 |
| Umělecký směr | baroko |
| Kód památky | 39597/1-909 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec železo |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′22,3″ s. š., 14°23′47,4″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariánský morový sloup uprostřed Hradčanského náměstí v Praze stojí v místě, kde se při velkém moru v letech 1713–1714 konaly bohoslužby pod širým nebem. Sloup je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Stavbu tohoto sloupu schválil císař Karel VI. roku 1725, základní kámen byl položen o rok později. Město Hradčany nemělo dost financí, proto byl sloup dokončen a vysvěcen až roku 1736. Sochu Neposkvrněné Panny Marie – Immaculaty a postavy světců na zábradlí a na pilířích obelisku vytvořil 1724–1728 Ferdinand Maxmilián Brokoff. Po jeho smrti dokončil dílo jeho žák František Ignác Weiss.
Na konci roku 2013 bylo rozhodnuto, že sloup bude rekonstruován péčí Galerie hlavního města Prahy. Poslední větší oprava sloupu je datována do 60. let 20. století.[2]
Popis
Kolem soklu pilíře stojí sochy svatého Víta, Václava a Vojtěcha, na dolním podstavci svatý Karel Boromejský, svatý Jan Nepomucký a svatá Alžběta Durynská, která dává žebrákovi almužnu, dále svatý Petr, svatý Florián a svatý Pavel. Pískovcová socha Panny Marie, vysoká 206 cm, byla roku 1884 pozlacena, od roku 1894 je nahrazena kopií od Ludvíka Wurzela. Originál je dnes uložen v Lapidáriu na Pražském výstavišti. Kolem sousoší byly instalovány kamenné ozdobné patníky.
Novodobé legendy o vesle
Svatý Vojtěch drží v téže ruce dva své atributy, biskupskou berlu a veslo, kterým byl dle legendy zabit. O původu vesla koluje mnoho městských legend. Podle některých z nich umístil Vojtěchovi do ruky pádlo někdo z vodáckého oddílu přítomného v Praze na první (1955) nebo druhé (1960) celostátní spartakiádě a restaurátoři je pak při pozdějších úpravách vyměnili a přizpůsobili baroknímu tvaru. Vyskytují se však pamětníci z různých míst Česka, kteří tvrdí, že to byl právě jejich oddíl, který pádlo soše věnoval, a liší se detaily historek i konkrétní jména pachatelů.[3] Veslo však socha má už na fotografii v publikaci Praha ve fotografii Karla Plicky z roku 1940.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 151630 : sloup se sochou P. Marie - morový. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ČTK: Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí v Praze se dočká obnovy. iDNES.cz 5. listopadu 2013. Dostupné online.
- ↑ Slouka Jiří: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy, Grada Publishing, 2010, str. 168, jako zdroj informací uvedeni Hrubešová, Hrubeš, 2002
- ↑ Zuzana Vlachová: 37. posedlosti - Blízko i daleko od hlučícího Hradu, Vlastivědné vycházky po Praze, 2012
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánský morový sloup na Hradčanech na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vojtěch Veselý, Licence: CC BY-SA 4.0
fotografie mariánského sloupu na Hradčanech v zimě 2021
Autor: Ondraness, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha Immaculaty z Mariánského sloupu na Hradčanech, Praha - Ferdinand Maxmilián Brokoff