Mariánský sloup (Hradec Králové)
| Mariánský sloup | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kód památky | 24840/6-429 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′33,19″ s. š., 15°49′57,92″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariánský sloup (též morový sloup) je barokní pískovcový sloup umístěný ve střední části Velkého náměstí v Hradci Králové.[1] Byl vybudován v letech 1714–17 (1715–17[1], 1716–17[2]) jako poděkování za to, že se Hradci Králové vyhnula morová epidemie, která v roce 1713 postihla Čechy.[3]
Historie
Když v roce 1713 zuřila v Čechách morová epidemie, vypravilo se 6. listopadu z Hradce Králové procesí do Chrudimi k obrazu svatého Salvátora, kde členové magistrátu slíbili, že pokud bude město moru ušetřeno, nechají vystavět mariánskou sochu. Mor se městu skutečně vyhnul, z prostoru uprostřed Velkého náměstí byl tedy odstraněn pranýř a na jeho místě byl vztyčen podstavec, pak samotný sloup a na závěry byly osazovány sochy. Závěrečné práce zahrnovaly doplnění kovových prvků a zlacení. Sloup byl dokončen v roce 1717, ale k jeho vysvěcení hradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic došlo až 24. srpna 1718. Na stavbu sloupu přispěla darem ve výši tříletého šosovného, které jí Hradec Králové jako věnné město odváděl, také královna Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská.[4]
Autorství sloupu není zcela zřejmé: jako tvůrci jsou uváděni buď Giovani Battista Bulla, nebo Jan Pavel Cechpauer.[4][5]
V roce 1791 chtěli sloup strhnout braniborští vojáci, aby na náměstí získali více místa pro své ležení, na prosby měšťanů ale od svého úmyslu upustili.[4]
Sloup byl v průběhu doby mnohokrát opravován:[4][5]
- V roce 1812 provedl místní malíř Jan Fink opravu povrchové úpravy (tzv. štafírování).
- V roce 1857 uspořádal knihtiskař a knihkupec Jan Hostivít Pospíšil sbírku na opravu sochy, k realizaci ale nedošlo.
- Další oprava se uskutečnila až v roce 1877 a byla provedena Josefem Papáčkem z Chrudimi. Jednalo se o kamenické práce, štafírování a také opravu kovaného plůtku, na které se podílel zámečnický mistr Houžvička.
- V roce 1915 provedl opravdu sloupu sochař Josef Václav Škoda, který celé sousoší očistil a naimpregnoval fluátem.
- Hlavním úkolem Bohdana Václava Škody, který sloup opravoval v letech 1935–36, byla oprava poškození z období vzniku republiky, kdy došlo k otlučení symbolů monarchie (např. reliéfu rakouské orlice). Škoda také vyrobil nové sokly pro světce na hlavním podstavci a nahradil kopií jednoho z andílků, kteří doprovázejí Pannu Marii na vrcholu sloupu.
- V roce 1946 byla pouze opravena vyvrácená kovová dvířka.
- V roce 1965 proběhla prostřednictvím týmu sochařů Českého fondu výtvarných umění oprava soch, kamenická škola v Hořicích pak restaurovala balustrádu.
- Další kompletní oprava celého sousoší proběhla v roce 1970.
- V následujících letech (1987, 1990, 1991, 1999) probíhaly pouze drobné opravy.
- Příští komplexní rekonstrukce mariánského sloupu proběhla až v roce 2004 a předcházel jí restaurátorský průzkum v roce 2002. Restaurátorské práce prováděl akademický sochař Jan Vích z Libčic nad Vltavou spolupracoval s ním místní sochař Pavel Doskočil.
Popis
Objekt je 19 metrů vysoký a je tvořen sloupem se sochou Panny Marie, stojícím na čtyřbokém podstavci se čtyřmi sochami, doplněným dalšími čtyřmi sochami na samostatných soklech a ohrazením ve formě balustrády.[2] Materiálem je středně hrubý světle šedý pískovec,[6] který byl původně dovážen z lomu na Boháňce nedaleko Hořic.[3] Od roku 1965 byl ale materiál na opravy a rekonstrukce brán z lomu v Podhorním Újezdu.[4]
Socha Panny Marie stojí na sloupu na zeměkouli a u jejích nohou jsou umístěny postavičky andílků. Kolem hlavy má socha svatozář z šesticípých zlacených hvězd.[2] Kolem čtyřbokého podstavce jsou rozmístěny sochy svatého Karla Boromejského, svatého Jana Nepomuckého, svatého Jáchyma a svaté Ludmily (některé zdroje namísto svaté Ludmily uvádějí sochu svaté Anny). Na podstavci samotném jsou latinské chronogramy a pod nimi reliéfy se znakem města (jedná se o vůbec první vyobrazení nového královéhradeckého městského znaku: lev držící písmeno G[1]), se svatou Rozálií Sicilskou – patronkou proti moru, dále reliéf se znakem císařství a reliéf svatého Františka Xaverského. Na samostatných soklech v balustrádě jsou umístěny sochy svatého Václava, svatého Josefa, svatého Šebestiána a svatého Vavřince.[3] Na přední straně balustrády jsou kovaná dvířka.[2]
Reference
- ↑ a b c Mariánský sloup na Velkém náměstí v Hradci Králové - Církevní památky - Hradecko - Hradec Králové [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d IISPP [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c F O T O A L B U M - Fotoalbum - Hradec Králové - církevní stavby - Mariánský sloup - Velké nám. [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Mariánský sloup v Hradci Králové [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Morový sloup a spory historiků. Hradecký deník [online]. 2008-11-09 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Mariánský sloup. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánský sloup na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: No machine-readable author provided. Olaf1541 assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
picture taken by me in early 2005
- column at the market place in Hradec Králové
Autor: Scotch Mist, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové is a city of the Czech Republic, in the Hradec Králové Region of Bohemia. The city is situated in the centre of a very fertile region called the Golden Road on the confluence of Elbe and Orlice and contains many buildings of historical and architectural interest. The Cathedral of the Holy Spirit was founded in 1303 by Elizabeth, and the church of Saint John, built in 1710, stands on the ruins of the old castle.
The original name of one of the oldest settlements in the Czech Republic was Hradec (the Castle); Králové (of the queen) was affixed when it became one of the dowry towns of Elisabeth Richeza of Poland (1286–1335), who lived there for thirty years having been the second wife of two Bohemian Kings, Wenceslaus II and then Rudolph I of Habsburg. In Latin, the Castle of the Queen was called Grecz Reginae, the original German Königingrätz was shortened to Königgrätz by 1800. It remained a dower town until 1620.
Hradec Králové was the first town to declare for the national cause during the Hussite Wars in the first half of the fifteenth century. After the Battle of White Mountain (1620) a large part of the Protestant population left the place. In 1639 the town was occupied for eight months by the Swedes. Several churches and convents were pulled down to make way for the fortifications erected under Joseph II. The Battle of Königgrätz, the decisive battle of the Austro-Prussian War took place, on 3 July 1866 near Hradec Králové. This event is commemorated in the famous Königgrätzer Marsch. This battle also showed the age of this kind of fortresses and it was finally destroyed in 1884.The Scotch Mist Gallery contains many photographs of historic buildings, monuments and memorials of Poland and beyond.