Mariánský sloup (Litovel)
Mariánský sloup | |
---|---|
(c) I, Radek Bartoš, CC BY 2.5 | |
Základní údaje | |
Rok vzniku | 1724 |
Kód památky | 16801/8-1847 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Umístění | |
Umístění | Nám. Př. Otakara |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°42′5,01″ s. š., 17°4′33,58″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariánský morový sloup v Litovli se nachází na hlavním náměstí Přemysla Otakara. Byl postaven v roce 1724 na paměť morové epidemie z roku 1714. Autorství sloupu je připisováno olomouckému architektu Václavu Renderovi a sochaři Janu Sturmerovi. Sloup vznikl z popudu městské rady, finančně na něj přispěl purkmistr Udalrich Schneider.[1] V roce 1889 byl sloup renovován. Je chráněn jako kulturní památka.[2] V roce 2014 bylo během rekonstrukce náměstí ke sloupu přidáno noční nasvícení.[3]
Popis
Základna sloupu je vytvořena jako osmiboká otevřená kaple. Uvnitř kaple je socha sv. Pavlíny a sv. Rozálie. Kolem kaple jsou na čtyřech podstavcích sochy morových světců – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Františka Xaverského. Vrchol kaple přechází do kuželovitého dříku sloupu, na jehož vrcholu je socha Panny Marie Immaculaty, kterou adorují andělé.[1]
Na soklu jsou dva latinské nápisy. První v překladu říká: „Založení sochy blahoslavené Panny Marie a Pavlíny, ochraňující obec před morem a ohněm, obnoveno nákladem dobrodinců.“ Druhý nápis říká: „Renovováno 1889.“[1]
Ikonografická koncepce památky klade důraz na postavu sv. Pavlíny, která byla v oblasti značně oblíbená a spojovaná se zázraky z doby moru.[1]
Autorství
Jako autor soch je uváděn Jan Sturmer, ale studium jednotlivých detailů a kolísavá kvalita soch dokládá, že sochy čtyř světců vytvořila podle Sturmerových předloh spíše jeho dílna a sám Sturmer pak zhotovil ženské sochy – Pannu Marii, sv. Rozálii a sv. Pavlínu.[1]
Architektonická koncepce díla je připisována Václavu Renderovi, protože sloup vykazuje celou řadu podobností s jinými Renderovými pracemi. V záznamech o výstavbě sloupu je navíc zmíněn jistý Wenzel (patrně Václav Render). Sporný je vliv Antonia Beduzziho.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f GLACOVÁ, Kristina. Mariánský sloup na náměstí Přemysla Otakara v Litovli. In: Ročenka 2007. Litovel: Muzejní společnost Litovelska, 2007. ISBN 978-80-904088-0-7. S. 16.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 127389 : Sloup se sousoším – Morový sloup. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Osvětlení náměstí v Litovli, pouliční osvětlení Viabizzuno. Lumidée [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
Literatura
- GLACOVÁ, Kristina. Mariánský sloup na náměstí Přemysla Otakara v Litovli. In: Ročenka 2007. Litovel: Muzejní společnost Litovelska, 2007. ISBN 978-80-904088-0-7. S. 14–17.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánský sloup na Wikimedia Commons
- Morový sloup – informace na stránkách města Litovel
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“