Maria Göppertová-Mayerová

Maria Göppertová-Mayerová
Narození	28. června 1906 Katovice
Úmrtí	20. února 1972 (ve věku 65 let) San Diego
Alma mater	Univerzita v Göttingenu (do 1930)
Pracoviště	Univerzita Johnse Hopkinse (1930–1939) Sarah Lawrence College (1941–1942) Národní laboratoř Los Alamos (od 1945) Argonne National Laboratory (1946–1959) Kalifornská univerzita v San Diegu (1960–1972) Kolumbijská univerzita
Obory	fyzika, jaderná fyzika, radioaktivita, kvantová mechanika, teoretická fyzika, fyzikální chemie, fotochemie a statistická mechanika
Ocenění	Nobelova cena za fyziku (1963) Národní ženská síň slávy (1996) člen American Physical Society společník Americké akademie umění a věd
Manžel(ka)	Joseph Edward Mayer (od 1930)
Děti	Maria Mayer
Rodiče	Friedrich Göppert
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Göppertová-Mayerová (28. června 1906 Katovice, Polsko, tehdy Německo – 20. února 1972 San Diego, Kalifornie, USA)^[1] byla americká fyzička německého původu.

V roce 1963 obdržela jako druhá žena po Marii Curie-Skłodowské Nobelovu cenu za fyziku za svůj výzkum atomového jádra. Při studiu atomového jádra objevila magická čísla a podala jejich vysvětlení pomocí slupkového modelu jádra.

Mládí

Narodila se v Katovicích, nyní patřících Polsku, jako jediné dítě svých rodičů. Když jí byly 4 roky, rodina se přestěhovala do Göttingenu, kde její otec získal profesorské místo na tamní prestižní univerzitu v Göttingenu. Otec byl Marii podle vlastních slov vždy blízký, zejména proto, že byl vědec.

V Göttingenu vychodila střední školu a nastoupila na soukromou vysokou školu vedenou sufražetkami, která měla za cíl připravit dívky ke studiu na skutečných univerzitách, zde úspěšně složila maturitu a následně udělal přijímací zkoušky na univerzitu v Göttingenu.

Vysokoškolské vzdělání

Na univerzitu nastoupila v roce 1924, nejprve studovala matematiku, kterou ve 20. letech 20. století z důvodu nedostatku učitelů tohoto předmětu studovala řada dívek. Jednou z jejích profesorek byla i Emmy Noetherová. Později se ale začala zajímat o fyziku, z níž v roce 1930 získala doktorský titul, ve své disertační práci navrhla zásadní myšlenku možné absorpce dvou fotonů jádrem atomu. ^[2] Ve 30. letech se zdálo nemožné tuto myšlenku ověřit, avšak pozdější vývoj laserů dovolil tuto hypotézu prokázat, když byla roku 1961 pozorována dvoufotonová excitace v krystalu europia. ^[3] Za tento zásadní příspěvek po ní byla pojmenována jednotka průřezu dvoufotonové absorpce. ^[4]

Spojené státy

Na počátku roku 1930 se vdala za chemika Josepha Mayera, jednoho z asistentů fyzika Jamese Francka.^[5] Krátce nato se přestěhovali do USA, kde Joseph získal místo profesora chemie na Univerzitě Johnse Hopkinse. Maria profesorské místo nezískala, byla ale přijata jako asistentka, měla tedy přístup k vědeckému vybavení a rovněž vyučovala několik kurzů. V roce 1935 vydala další zásadní článek o dvojitém beta rozpadu. Brzy byla přijata jako profesorka na Chicagskou univerzitu. Mezitím se několikrát vrátila do Německa, kde spolupracovala s Maxem Bornem na kvantové mechanice. V roce 1933 se však k moci dostala NSDAP a mnoho akademiků včetně Borna a Francka ztratilo práci. Maria se tak definitivně vrátila do USA.

Roku 1937 přišel její muž Joseph o místo na univerzitě Johnse Hopkinse z neznámých důvodů, spekulovalo se o nepřátelském vztahu děkana k ženám na katedře přírodních věd a také o nepřátelském vztahu k německým vědcům. Oba byli přijati na Kolumbijskou univerzitu, Joseph jako profesor, Maria opět jako asistentka. Enrico Fermi ji požádal o prozkoumání valenčních orbitalů dosud neobjevených transuranových prvků. Ukázalo se, že tvoří novou sérii podobnou vzácným zeminám.

Projekt Manhattan

V roce 1941 získala Maria částečný úvazek na Sarah Lawrence College. O rok později začal Projekt Manhattan jehož se Maria rovněž účastnila, když spolupracovala s Haroldem Ureyem. Jejich cílem bylo najít způsob jak oddělit potřebný uran-235 od přírodního uranu, tvořeného převážně izotopem 238. Zkoumali tedy chemické a termodynamické vlastnosti hexafluoridu uranu a možnost separace fotochemickou reakcí. Ve 40. letech 20. století byla tato možnost neproveditelná, později s laserovými technologiemi se začala používat.

Mariin známý Edward Teller jí zajistil místo na Kolumbijské univerzitě, kde zkoumala vlastnosti hmoty a záření při extrémně vysokých teplotách, přítomných například při termonukleární explozi. V únoru byl její muž poslán do Tichomoří, proto nakrátko opustila New York a odešla do Los Alamos, ale brzy se vrátila, když se i její manžel vrátil z války v červenci roku 1945.

V roce 1946 získali Maria a její manžel Joseph profesorská místa na Chicagské univerzitě a Maria získala rovněž částečný úvazek v Argonne National Laboratory jako vedoucí teoretické skupiny. Zkoumala například problém kritičnosti tekutým kovem chlazeného jaderného reaktoru.

Slupkový jaderný model

V pozdních 40. letech vyvinula takzvaný slupkový model atomového jádra, publikovaný roku 1950. ^[6][7] Tento model vysvětluje, proč určitý počet nukleonů v jádře vede k zvlášť vysoké stabilitě tohoto jádra. Tato čísla nazval Eugene Paul Wigner jako magická, jsou to čísla 2, 8, 20, 28, 50, 82 a 126. Na tom samém problému pracovali ve stejné době rovněž němečtí vědci J. Hans D. Jensen, Otto Haxel a Hans Suess, kteří dospěli ke stejným výsledkům a publikovali je již v roce 1949. ^[8][9] Následně s nimi Maria navázala spolupráci, Jensen se stal spoluautorem její knihy. Za tento objev získali Maria Goeppert-Mayer, Hans Jensen a Eugene Paul Wigner v roce 1963 Nobelovu cenu za fyziku. ^[10]

Roku 1960 byla jmenována řádnou profesorkou na Kalifornské univerzitě v San Diegu, krátce po příjezdu utrpěla mrtvici, přesto ještě několik let pokračovala ve výuce a práci. V roce 1965 byla zvolena do Americké akademie věd a umění. ^[11]

Smrt

Zemřela 20. února 1972 na následky infarktu z předchozího roku, po němž byla v kómatu. ^[12] S manželem (zemřel 1983) měli dvě děti, dceru Marii a syna Petera.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Goeppert-Mayer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Göppertová-Mayerová na Wikimedia Commons