Maria Jeritza
Maria Jeritza | |
---|---|
Základní informace | |
Přezdívka | „Moravian Thunderbolt“ |
Narození | 6. října 1887 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. července 1982 (ve věku 94 let) nebo 10. června 1982 (ve věku 94 let) Orange, New Jersey USA |
Místo pohřbení | Holy Cross Cemetery |
Žánry | opera |
Povolání | operní pěvkyně, filmová herečka a koncertní pěvec |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | soprán |
Vydavatel | Fonotipia |
Ocenění | Čestný prsten města Vídně čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku Ingenio et arti velká čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy |
Příbuzní | Blanche Marchesi (tchyně) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maria Jeritza (vlastním jménem Marie Jedličková, 6. října 1887 Brno[1] – 10. července 1982 Orange, New Jersey, Spojené státy americké) byla operní pěvkyně, dramatická sopranistka. Kvůli svému silnému hlasu si ve světě získala přízvisko Moravian Thunderbolt („moravské hromobití“).
Hudební studium
Ještě jako Marie Jedličková studovala na konzervatoři v Brně hru na housle, klavír, violoncello a harfu.
Brzy začala zpívat ve sboru Městského divadla v Brně. Zpěv studovala u S. Anspitzera. Posléze pokračovala ve studiu zpěvu v Praze.
Operní dráha
V letech 1908–1910 působila Jeritza v Mnichově, kde jí byly přiděleny role pro operetní pěvkyni. Její nadání však vedlo jednoznačně k opernímu zpěvu. V roce 1910 debutovala v Městském divadle v Olomouci v roli Elsy v opeře Richarda Wagnera Lohengrin. V roce 1911 byla angažována ve Vídni v Lidové opeře (Volksoper Wien). Poté zpívala titulní roli v premiérách obou verzí opery Richarda Strausse Ariadna na Naxu (Ariadne auf Naxos), a to v roce 1912 ve Stuttgartu i při uvedení druhé verze v roce 1916 ve Vídni.
V roce 1912 vystupovala Jeritza v Bad Gasteinu, kde ji uslyšel zpívat rakouský císař František Josef I. Panovník se zasadil za její okamžité angažmá v Dvorní opeře (dnešní Vídeňská státní opera). Na této prestižní scéně byla po dlouhá léta největší hvězdou (primadonna assoluta). V roce 1919 zpívala při světové premiéře roli Císařovny v další Straussově opeře Žena beze stínu. Již v roce 1917 byla jmenována komorní pěvkyní a čestnou členkou souboru opery, ve které zpívala až do roku 1935. Po druhé světové válce přispěla finančně na znovuvýstavbu těžce poškozené operní budovy.
V letech 1921–1932 zpívala Maria Jeritza také v Metropolitní opeře v New Yorku . Debutovala zde 19. listopadu 1921 v roli Mariety v opeře Mrtvé město (Die Tote Stadt) skladatele Ericha Wolfganga Korngolda.[2] Osobně se zde zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa. V „Met“ vystupovala po dobu svého angažmá ve 20 rolích ve 290 představeních.[2] Pražské publikum ji mohlo v Národním divadle vidět a slyšet pouze na pohostinských vystoupeních. Žila střídavě v New Yorku a ve Vídni.
Maria Jeritza měla nádherný hlas, krásný zjev a vynikala též výrazným hereckým talentem. Publikum si úplně podmanila. Byla obdivována jako skvělá interpretka dramaticky vypjatých rolí. Zpívala na mnoha místech po celém světě, kromě v USA (New York) a Rakousku (Vídeň), také v Československu (Praha), Velké Británii (Londýn), Francii, Švédsku, Dánsku, Maďarsku, Rusku a dalších zemích.
Maria Jeritza pomohla šířit slávu českého operního zpěvu a díla Leoše Janáčka ve světě, stejně jako činila její kolegyně Ema Destinnová, která si vydobyla jedno z předních míst mezi sopranistkami světa.
Pro Marii Jeritzu psali přední skladatelé a byla obdivována tisíci operních milovníků. Byla jednou z pěvkyň, kterým Giacomo Puccini svěřil roli Tosky ve své stejnojmenné opeře. V pozdějších letech se pokoušela o operní režii, účinkovala ve zvukových filmech a napsala svůj životopis pod názvem Sunlight and Song (Sluneční svit a píseň).
Osobní život
Po krátkém dvouletém manželství s mužem jménem Wiener se provdala 13. března 1919 za velmi zámožného šlechtice Friedricha Leopolda Salvatora svobodného pána Poppera z Podhrágy (1886–1953), majitele banky a zámku. Po rozvodu se stal jejím třetím manželem dne 29. července 1935 americký podnikatel a filmový producent z Hollywoodu Winfield R. Sheehan (1883–1945). Po jeho smrti se v roce 1948 provdala za Irvinga Seeryho z New Jersey, kam se také toho roku přestěhovala.
Zemřela ve věku 94 let a je pochovaná na Hřbitově Svatého Kříže (Holy Cross Cemetery) v North Arlingtonu (New Jersey, USA).
Postavy
- Ariadna (Ariadna na Naxu, Richard Strauss)
- Císařovna (Žena beze stínu, Richard Strauss). Tuto roli zpívala při světové premiéře opery ve Vídni v roce 1919.
- Tosca (Tosca, Giacomo Puccini)
- Carmen (Carmen, Georges Bizet)
- Santuzza (Sedlák kavalír, Pietro Mascagni)
- Alžběta (Tannhäuser, Richard Wagner)
- Sieglinde (Valkýra, Richard Wagner)
- Senta (Bludný Holanďan, Richard Wagner)
- Markétka (Faust, Charles Gounod)
- Helena (Egyptská Helena, Richard Strauss)
- Turandot (Turandot, Giacomo Puccini)
- Marietta (Mrtvé město, Erich Wolfgang Korngold). Tuto roli zpívala v roce 1921 při vídeňské premiéře opery. Jelikož si její Merietty sám skladatel cenil nejvýše, nastudovala tuto roli později i pro první provedení v newyorské Metropolitní opeře.
- Minnie (Děvče ze zlatého Západu, Giacomo Puccini), kterou mimo jiné ztvárnila Ema Destinnová v roce 1910 při světové premiéře v newyorské Metropolitní opeře po boku Enrica Carusa.
- Mařenka (Prodaná nevěsta, Bedřich Smetana)
- Jenůfa (Její pastorkyňa, Leoš Janáček), která jí přinesla ohromný úspěch ve Vídni i v New Yorku.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Metropolitan Opera Association. archives.metoperafamily.org [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-12.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Jeritza na Wikimedia Commons
- Marie Jedličková v Encyklopedii dějin města Brna
- Maria Jeritza v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Title: Missi Jeritza
- Abstract/medium: 1 negative : glass ; 5 x 7 in. or smaller.