Maria Ohisalová

Maria Ohisalová
Maria Ohisalová (10. června 2022)
Ministryně životního prostředí a klimatu
Ve funkci: 7. června 2022 – 20. června 2023
Předseda vlády	Sanna Marinová
Předchůdce	Emma Kari
Nástupce	Kai Mykkänen
Ministryně vnitra
Ve funkci: 6. června 2019 – 19 listopadu 2021
Předseda vlády	Antti Rinne Sanna Marinová
Předchůdce	Kai Mykkänen
Nástupce	Krista Mikkonenová
poslankyně parlamentu
Úřadující
Ve funkci od: 17 dubna 2019
Vůdkyně Zeleného svazu
Ve funkci: 15. června 2019 – 10. června 2023
Předchůdce	Pekka Haavisto
Nástupce	Sofia Virta
Stranická příslušnost
Členství	Zelený svaz
Rodné jméno	Maria Karoliina Ohisalo
Narození	8. března 1985 (38 let) Helsinky
Sídlo	Helsinky a Vesala
Alma mater	Mäkelänrinne Upper Secondary School (do 2004) Helsinská univerzita (do 2011) University of Eastern Finland (do 2017)
Profese	politička a socioložka
Ocenění	komandér Řádu bílé růže
Commons	Maria Ohisalo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Karoliina Ohisalová (nepřech. Ohisalo, * 8. března 1985 Helsinky) je finská politička. Od dubna 2019 je poslankyní finského parlamentu. V letech 2019–2023 vedla politickou stranu Zelený svaz. V letech 2019–2021 byla ministryní vnitra ve vládách Anttiho Rinneho a Sanny Marinové, od června 2022 do června 2023 byla ve vládě Marinové ministryní životního prostředí.

Život a politická kariéra

Její dětství bylo poznamenáno otcovou závislostí na alkoholu, která rodinu uvrhla do chudoby.^[1] Navštěvovala sportovní střední školu a závodně se věnovala fotbalu, cyklistice a atletice. Pak se zaměřila na studium sociologie, získala magisterský titul na Helsinské univerzitě a doktorát na Východofinské univerzitě. Pracovala pro nadaci Y-Säätiö, poskytující bydlení a jídlo sociálně potřebným osobám.

V roce 2008 se stala členkou Zeleného svazu a v letech 2013 až 2014 byla spolupředsedkyní jeho mládežnické organizace. V roce 2017 se stala členkou helsinské městské rady a v roce 2019 byla zvolena do finského parlamentu. V červnu 2019 se stala ministryní vnitra ve vládě Anttiho Rinneho a nahradila Pekku Haavista v čele Zeleného svazu. V roce 2021 odešla na mateřskou dovolenou, po návratu ji premiérka Sanna Marinová v roce 2022 jmenovala ministryní životního prostředí. Vede také poslanecký tým pro dohled na opatření k ochraně klimatu.^[2]

Podporuje zavedení základního nepodmíněného příjmu.^[3] Vyhlásila plán, podle něhož má Finsko do roku 2035 dosáhnout uhlíkové neutrality. Za jejího působení v čele ministerstva vnitra zorganizovalo hnutí Extinction Rebellion v Helsinkách blokádu dopravy a opoziční poslanci Ohisalovou kritizovali za příliš měkký přístup k protestujícím.^[4]

Po neúspěchu v parlamentních volbách v roce 2023, kdy strana ztratila sedm ze dvaceti křesel, byla na stranickém sjezdu 10. června 2023 odvolána z čela Zeleného svazu.^[5]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Ohisalová na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky