Maria Sakkariová

Maria Sakkariová
Maria Sakkariová na Nottingham Open 2022
Maria Sakkariová na Nottingham Open 2022
StátŘeckoŘecko Řecko
Datum narození25. července 1995 (28 let)
Místo narozeníAthény, Řecko[1]
BydlištěAthény, Řecko[1]
Výška172 cm[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 783 335 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů453–293
Tituly2 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění3. místo (21. března 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2020, 2022)
French Opensemifinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2017, 2019, 2022)
US Opensemifinále (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňsemifinále (2021, 2022)
Olympijské hry3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů52–48
Tituly0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění169. místo (9. září 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019, 2020)
French Open1. kolo (2018)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open2. kolo (2019)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry2. kolo (2020)
Týmové soutěže
Hopman Cupzákladní skupina (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240319a19. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Sakkariová (nepřechýleně Sakkari, * 25. července 1995 Athény) je řecká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu na 3. místě a ve čtyřhře v září 2019 na 169. místě. V březnu 2024 se jejím trenérem stal Američan David Witt po ukončení spolupráce s Pegulaovou.[3] Dříve tuto roli plnili German Puentes, Thomas Johansson (2017–2018), Mark Petchey (2018) a poté Tom Hill, s nímž se rozešla v polovině února 2024 po porážce ve druhém kole Qatar Open.[4] Od léta 2023 také spolupracovala s Australanem Markem Philippoussisem.[5]

V řeckém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Maďarsku, v němž prohrála úvodní dvouhru s Rékou Lucou Janiovou. Řekyně odešly poraženy 0:3 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 11–11 ve dvouhře a 1–7 ve čtyřhře.[6]

Řecko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. V singlové soutěži ji vyřadila ve třetím kole pozdější bronzová medailistka Elina Svitolinová. Ve smíšené čtyřhře nastoupila po boku Stefanose Tsitsipase, se kterým plnili roli nasazený dvojek. Ve druhém kole je vyřadili Australani Bartyová a Peers. Rodnou zemi reprezentovala s Tsitsipasem i na Hopman Cupu 2019. Historicky první start Řeků v hlavním perthském turnaji skončil druhým místem v základní skupině. Jako jediní přitom porazili vítězné Švýcarsko.[7]

Matka hráčky Angeliki Kanellopoulouová byla také řecká profesionální tenistka.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v Casablance s dotací 10 tisíc dolarů nastoupila do čtyřhry. V páru s Anastijou Maťjuchinovou podlehly v úvodním kole rusko-francouzské dvojicí Anna Rapoportová a Jessica Cohenová.[2] Během září 2010 si zahrála první soutěž dvouhry v řecké Mytiléně, události s rozpočtem 10 tisíc dolarů, kde ji vyřadila Bulharka Isabella Šinikovová. Po sérii pěti finálových proher si premiérový titul odvezla v dubnu 2014 z Heráklionu, kde ve finále desetitisícové akce zdolala krajanku Despinu Papamichailovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala kvalifikací červencového Internazionali Femminili di Tennis Palermo 2011. Nejdříve povolila jeden game v zápase s Italkou Brancatovou, aby pak jedinou hru uhrála na španělskou hráčku Estrellu Cabezaovou Candelaovou. V následující sezóně startovala v jediné kvalifikaci WTA Tour, a to na únorovém Qatar Total Open 2013, kde podlehla v prvním kole Australance Anastasii Rodionovové.[1]

Bekhend ve Wimbledonu 2016

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve dvouhře US Open 2015 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodní fázi však skončila na raketě Číňanky Wang Čchiang. Podruhé si major zahrála na Australian Open 2016, kde dosáhla premiérového vítězství v rámci okruhu WTA Tour, když vyřadila další čínskou hráčku Wang Ja-fan, aby ji ve druhém kole zastavila Španělka Carla Suárezová Navarrová. Ve Wimbledonu 2016 postoupila přes Čeng Saj-saj do druhého kola, kde nenašla recept na favorizovanou pětinásobnou šampionku turnaje a osmou nasazenou Venus Williamsovou.[1]

Do čtvrtfinále se premiérově probojovala na dubnovém Istanbul Cupu 2016. Z pozice kvalifikantky nejdříve zdolala nejvýše nasazenou hráčku elitní čtyřicítky žebříčku Annu Karolínu Schmiedlovou, poté vyřadila Tchajwanku Sie Šu-wej a ve třetím utkání nenašla recept na turnajovou pětku a pozdější finalistku Danku Kovinićovou z Černé Hory.[1] Poprvé na sebe výrazně upozornila na Wuhan Open 2017 z kategorie Premier 5. Jako 80. hráčka světa zvládla dvoukolovou kvalifikaci a ve druhém kole hlavní soutěže porazila šestou hráčku světa Caroline Wozniackou.[8] Jednalo se o její první vítězství nad hráčkou postavenou do desátého místa žebříčku WTA. Její tažení wuchanským podnikem zastavila až v semifinále Caroline Garciaová. Premiérové singlové finále si zahrála na srpnovém Silicon Valley Classic 2018 v kalifornském San José, kde ji deklasovala Rumunka Mihaela Buzărnescuová, na niž uhrála jediný game. Bodový zisk ji však následně posunul na nové kariérní maximum, když jí patřilo 31. místo.[9]

První titul na okruhu WTA Tour vyhrála na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2019marockém Rabatu. Ve čtvrtfinále porazila nejvýše nasazenou obhájkyni trofeje Elise Mertensovou z Belgie a mezi poslední čtveřicí další belgickou tenistku Alison Van Uytvanckovou. V boji o titul zdolala britskou jedničku Johannu Kontaovou po třísetovém průběhu. Bodový zisk jí zajistil návrat do elitní světové padesátky.[10] Formu si přivezla do římského Internazionali BNL d'Italia, kde prošla kvalifikačním sítem, ve druhém kole porazila Anett Kontaveitovou a ve třetím kole jí vzdala zápas turnajová dvojka Petra Kvitová. V boji o postup do finále nestačila na Karolínu Plíškovou.

Na French Open 2019

Do druhého týdne na turnajích velké čtyřky postoupila poprvé na Australian Open 2020. Ve třetím kole porazila desátou nasazenou Keysovou, než v osmifinále neudržela náskok setu nad Kvitovou. Průlom na grandslamech zaznamenala na French Open 2021 v roli sedmnácté nasazené. Na její raketě dohrály postupně Katarina Zavacká, Jasmine Paoliniová, nasazená čtrnáctka Elise Mertensová a v osmifinále světová pětka a obhájkyně finálové účasti Sofia Keninová. Výhra nad Američankou představovala její vůbec první triumf nad hráčkou z první světové desítky na majoru. V debutovém čtvrtfinále porazila polskou obhájkyni vítězství Igu Świątekovou.[11] Mezi poslední osmičku i čtveřici žen na grandslamu postoupila vůbec jako první Řekyně v historii.[12] V semifinále sahala po postupu do finále, když proti nenasazené Barboře Krejčíkové vedla ve třetím setu 5–3 a měla mečbol, více než tříhodinový souboj nakonec prohrála poměrem 7–9. Zápas se stal nejdelším semifinálovým duel v otevřené éře Roland Garros.[13]

Na semifinálovou účast navázala ještě tentýž rok na US Open. Ve třetím kole vyřadila desátou nasazenou Kvitovou, v osmifinále zvládla noční bitvu s vítězkou US Open z roku 2019 Biancu Andreescuovou, přestože byla kanadská hráčka v závěru druhého setu dva míčky od postupu. Zápas se stal svým koncem ve 2:13 newyorského času nejpozději skončeným ženským duelem v historii US Open.[14] Ve čtvrtfinále nepovolila díky kvalitnímu servisu Karolíně Plíškové ani jednu šanci na brejk.[15], aby ji v semifinále vyřadila britská kvalifikantka a senzace turnaje Emma Raducanuová.

Premiérový posun mezi deset nejlepších tenistek světa, kde figurovala jako vůbec první řecká tenistka v historii, si zajistila finálovou účastí na ostravském podniku.[16] V semifinále podruhé porazila Świątekovou, čímž přerušila šňůru devíti semifinálových porážek a poprvé od května 2019 postoupila do závěrečného souboje. V boji o nejcennější titul ji přehrála Anett Kontaveitová.

Více než čtyřleté čekání na druhý kariérní titul ukončila na slabě obsazeném Guadalajara Open 2023, spadajícího ho kategorie WTA 1000. Cestou turnajovým pavoukem čelila pouze dvěma soupeřkám z prvním světové stovky – v osmifinále 58. tenistce hodnocení Camile Giorgiové a v semifinále světové jedenáctce Caroline Garciaové. Ve finále zdolala o stou jedenáctou hráčku Američanku Caroline Dolehideovou po dvousetovém průběhu.[17][18]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–3 D)
Premier / WTA 500 (0–4 D)
International / WTA 250 (1–1 D)

Dvouhra: 10 (2–8)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.4. srpna 2018San José, Spojené státytvrdýRumunsko Mihaela Buzărnescuová1–6, 0–6
Vítězka1.4. dubna 2019Rabat, MarokoantukaSpojené království Johanna Kontaová2–6, 6–4, 6–1
Finalistka2.26. září 2021Ostrava, Českotvrdý (h)Estonsko Anett Kontaveitová2–6, 5–7
Finalistka3.13. února 2022Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Estonsko Anett Kontaveitová7–5, 6–7(4–7), 5–7
Finalistka4.20. března 2022Indian Wells, Spojené státytvrdýPolsko Iga Świąteková4–6, 1–6
Finalistka5.1. října 2022Parma, ItálieantukaEgypt Majar Šarífová5–7, 3–6
Finalistka6.23. října 2022Guadalajara, MexikotvrdýUSA Jessica Pegulaová2–6, 3–6
Finalistka7.6. srpna 2023Washington D.C., Spojené státytvrdýUSA Coco Gauffová2–6, 3–6
Vítězka2.23. září 2023Guadalajara, MexikotvrdýUSA Caroline Dolehideová7–5, 6–3
Finalistka8.17. března 2024Indian Wells, Spojené státytvrdýPolsko Iga Świąteková4–6, 0–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 17 (7–10)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.24. září 2011Athény, ŘeckoantukaIzrael Deniz Chazaniuková6–1, 3–6, 3–6
Finalistka2.9. září 2012Antalya, TureckotvrdýRumunsko Ana Bogdanová3–6, 2–6
Finalistka3.14. září 2013Mytiléna, ŘeckotvrdýBelgie Klaartje Liebensová1–6, 2–6
Finalistka4.29. září 2013Athény, ŘeckotvrdýRusko Aminat Kuškovová0–6, 5–7
Finalistka5.20. dubna 2014Heráklion, ŘeckotvrdýČesko Pernilla Mendesová2–6, 2–6
Vítězka1.27. dubna 2014Heraklion, ŘeckotvrdýŘecko Despina Papamichailová6–1, 1–6, 6–3
Finalistka6.10. května 2014Båstad, ŠvédskoantukaŠvýcarsko Conny Perrinová5–7, 1–6
Vítězka2.17. května 2014Båstad, ŠvédskoantukaNěmecko Carolin Danielsová7–5, 6–2
Vítězka3.16. června 2014Niš, SrbskoantukaBosna a Hercegovina Dea Herdželašová3–6, 6–4, 6–1
Finalistka7.30. června 2014Toruň, PolskoantukaČesko Barbora Krejčíková4–6, 1–6
Vítězka4.27. července 2014Tampere, FinskoantukaRusko Anastasija Pivovarovová6–4, 7–5
Finalistka8.4. srpna 2014Savitaipale, FinskoantukaFinsko Emma Laineová3–6, 7–5, 0–6
Vítězka5.23. března 2015Heraklion, ŘeckotvrdýRusko Anastasija Komardinová6–4, 6–3
Vítězka6.30. března 2015Heraklion, ŘeckotvrdýŘecko Valentini Grammatikopoulou6–2, 6–2
Vítězka7.25. května 2015Maribor, SlovinskoantukaŠvédsko Rebecca Petersonová3–6, 6–2, 6–2
Finalistka9.9. května 2016Saint-Gaudens, FrancieantukaRusko Irina Chromačovová6–1, 6–7(3–7), 1–6
Finalistka10.13. června 2016Segedín, MaďarskoantukaBulharsko Viktorija Tomovová6–4, 0–6, 4–6

Čtyřhra: 9 (5–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.29. září 2013Athény, ŘeckotvrdýČínská Tchaj-pej Lee Pei-chiIzrael Keren Šlomová
Izrael Saray Sterenbachová
6–3, 1–6, [8–10]
Finalistka2.19. dubna 2014Heráklion, ŘeckotvrdýŘecko Despina PapamichailováRusko Natela Dzalamidzeová
Řecko Valentini Grammatikopoulou
7–6, 3–6, [5–10]
Vítězka1.10. května 2014Båstad, ŠvédskoantukaNěmecko Kim GrajdekováBosna a Hercegovina Dea Herdželašová
Švýcarsko Conny Perrinová
7–5, 6–4
Vítězka2.20. června 2014Niš, SrbskoantukaAustrálie Alexandra NancarrowováSeverní Makedonie Lina Gjorcheská
Srbsko Marina Lazićová
6–3, 6–0
Vítězka3.26. července 2014Tampere, FinskoantukaAustrálie Alexandra NancarrowováFinsko Emma Laineová
Rusko Anastasija Pivovarovová
6–2, 6–3
Finalistka3.4. srpna 2014Savitaipale, FinskoantukaAustrálie Alexandra NancarrowováFinsko Emma Laineová
Ukrajina Diana Bogolijová
4–6, 6–7
Vítězka4.19. září 2014Madrid, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Inés Ferrer SuárezováŠpanělsko Yvonne Cavallé Reimersová
Španělsko Lucía Cervera Vázquezová
6–2, 3–6, [11–9]
Finalistka4.3. srpna 2015Bad Saulgau, NěmeckoantukaŘecko Despina PapamichailováRumunsko Cristina Dinuová
Rumunsko Diana Buzeanová
6–2, 3–6, [8–10]
Vítězka5.14. listopadu 2015Dubaj, Spojené arabeské emirátytvrdýTurecko Çağla BüyükakçayBelgie Elise Mertensová
Turecko İpek Soyluová
7–6(8–6), 6–4


Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj2015201620172018201920202021202220232024!SRV–P
Australian OpenA2. kolo3. kolo1. kolo3. kolo4. kolo1. kolo4. kolo3. kolo2. kolo0 / 914–9
French OpenAQ11. kolo3. kolo2. kolo3. koloSF2. kolo1. kolo0 / 711–7
WimbledonA2. kolo3. kolo1. kolo3. koloNH2. kolo3. kolo1. kolo0 / 78–7
US Open1. kolo1. kolo3. kolo2. kolo3. kolo4. koloSF2. kolo1. kolo0 / 914–9
výhry–prohry0–12–36–43–47–48–311–47–42–41–10 / 3247–32
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Sakkari na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Maria Sakkariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221109a9. listopadu 2022
  2. a b c Maria Sakkariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210413a13. dubna 2021
  3. Coaching change sparks Sakkari's run in Indian Wells. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-14 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Associated Press. Maria Sakkari splits with coach Tom Hill after 6 years together. ESPN [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-02-16]. (anglicky) 
  5. MESIC, Dzevad. Maria Sakkari hires ex-Wimbledon finalist ahead of The Championships. TennisWorld [online]. 2023-06-19 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Maria Sakkariová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231121a21. listopadu 2023
  7. Muguruza, Ferrer for Spain, Tsitsipas and Sakkari for Greece in 2019 [online]. Hopman Cup, 15-08-2018 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Sakkari shocks Tokyo champion Wozniacki in Wuhan. Women's Tennis Association [online]. 2017-09-26 [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Buzarnescuová ve 30 letech slaví první titul. Ve finále v San Jose rozdrtila Sakkariovou [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-06 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. 
  10. Stephanie Livaudais. Sakkari slides past Konta to claim first WTA crown in Rabat [online]. RABAT, Morocco: WTA Tour Inc., 2019-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  11. JIRÁSEK, Ondřej. Sakkariová ukončila neporazitelnost Šwiatekové a zajistila French Open novou šampionku!. TenisPortal.cz [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 
  12. Sakkari stuns defending champ Swiatek in French Open quarters [online]. WTA Tennis, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Fantazie! Krejčíková udolala Sakkariovou a otevřela bránu do finále French Open!. TenisPortal.cz [online]. 2021-06-10 [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  14. Sakkari snaps Andreescu's unbeaten streak in latest women's finish at US Open, into quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-07 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Karolína Plíšková jako už třetí Češka na US Open nenašla recept na Sakkariovou a končí ve čtvrtfinále. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-09 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 
  16. Rankings update: Sakkari makes Top 10 debut, Krejcikova returns to No.1 in doubles. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-27 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  17. Sakkari prevails in Guadalajara, wins second career title. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. VIROSTKO, Erik. Sakkari Wins Biggest Career Title After Sensational Run In Guadalajara. Tennis-infinity.com [online]. 2023-09-24 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Srbsko Novak Djoković (SRB)9 725
2.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 805
3.Itálie Jannik Sinner (ITA)8 310
4. Daniil Medveděv7 765
5.Německo Alexander Zverev (GER)5 060 1
6. Andrej Rubljov4 970 1
7.Dánsko Holger Rune (DEN)3 875
8.Norsko Casper Ruud (NOR)3 560 1
9.Polsko Hubert Hurkacz (POL)3 370 1
10.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 300
Ženská dvouhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)10 715
2. Aryna Sabalenková8 195
3.USA Coco Gauffová (USA)7 150
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)5 848
5.USA Jessica Pegulaová (USA)5 035
6.Tunisko Ons Džabúrová (TUN)4 118
7.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 050 1
8.Česko Markéta Vondroušová (CZE)4 015 1
9.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 825
10.Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)3 493
Mužská čtyřhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.USA Austin Krajicek (USA)7 140 2
2.Indie Rohan Bopanna (IND)7 080 1
3.Austrálie Matthew Ebden (AUS)7 080 1
4.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)6 780 3
5.Chorvatsko Ivan Dodig (CRO)6 630 1
6.Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 540 1
7.USA Rajeev Ram (USA)6 540 1
8.Argentina Horacio Zeballos (ARG)6 397 2
9.Španělsko Marcel Granollers (ESP)6 397 1
10.Mexiko Santiago González (MEX)5 670 1
Ženská čtyřhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)8 369 1
2.Belgie Elise Mertensová (BEL)8 345 1
3.Austrálie Storm Hunterová (AUS)7 730
4.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)5 950 1
5.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)5 695 1
6.Německo Laura Siegemundová (GER)5 670 1
7.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)5 590
8.Austrálie Ellen Perezová (AUS)5 470
9. Věra Zvonarevová5 075
10.USA Jessica Pegulaová (USA)5 050

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.