Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu

Jeho Eminence Maria Tadeáš Trauttmansdorff
2. arcibiskup olomoucký
Církev	Římskokatolická církev
Arcidiecéze	Olomoucká
Předchůdce	Antonín Theodor Colloredo-Waldsee
Nástupce	Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský
Titulární kostel	neměl
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	20. prosince 1783 světitel Josef Adam Arco
Biskupské svěcení	8. září 1795 světitel Antonín Theodor Colloredo-Waldsee 1. spolusvětitel Jan Prokop Schaaffgotsche 2. spolusvětitel Karel Godefried von Rosenthal
Kardinálská kreace	23. září 1816 kreoval Pius VII.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup královéhradecký (1794–1811)
Osobní údaje
Datum narození	28. května 1761
Místo narození	Štýrský Hradec Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	20. ledna 1819 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí	Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Katedrála v Olomouci
Národnost	Rakouská
Rodiče	Weikhard Josef z Trauttmansdorffu
Příbuzní	Jan Nepomuk z Trauttmannsdorffu, Maria Vejkard z Trauttmansdorffu a Alois z Trauttmansdorffu (sourozenci)
Povolání	duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Maria Tadeáš kardinál z Trauttmansdorffu; německy : Maria Thaddäus von Trautmannsdorff, křtěn Maria Juda Tadeáš Josef Alois Vincenc Ferrerský Vilém (28. května 1761 Štýrský Hradec^[1] – 20. ledna 1819 Vídeň^[2]) byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a duchovní, v letech 1794–1811 působil jako v pořadí 15. biskup královéhradecký, ovšem záležitosti diecéze řídil až do roku 1815, kdy papež potvrdil jeho volbu olomouckým arcibiskupem a 2. arcibiskup olomoucký (1811–1819). Kardinálem byl jmenován 23. září 1816.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů, patřil ke štýrské hraběcí linii.^[3] Narodil se jako čtvrtý syn hraběte Vejkarta Josefa z Trauttmansdorffu (1711–1788) a jeho druhé manželky Marie Anny, rozené z Wurmbrand-Stuppachu (1733–1807).^[4] Absolvoval gymnázium ve Štýrském Hradci, poté pokračoval od roku 1780 ve studiu na koleji Collegium Germanicum v Římě, zapsal se také jako student na univerzitě v Pavii. Studium dokončil promocí v roce 1782 a v roce 1783 byl vysvěcen na kněze, zároveň se stal nesídelním kanovníkem v Olomouci a začal působit jako farář v Krnově. V roce 1785 byl přeložen jako děkan do Holešova, kde se naučil česky. V této době se profiloval jako stoupenec josefinismu a uplatnil se i jako spisovatel.^[5]

V roce 1793 byl jmenován biskupem v Terstu, ale než se tam odebral, stal se v srpnu 1794 královéhradeckým biskupem. Oficiálně byl ve funkci potvrzen v roce 1795 a biskupské svěcení přijal v kroměřížském kostele sv. Mořice od olomouckého arcibiskupa Antonína Colloreda. Slavnostní intronizace na biskupský stolec se konala 3.–4. října 1795.^[6] V Hradci Králové trvale sídlil v biskupské rezidenci, stejně jako předchůdci ale také často pobýval na zámku Chrast. Měl snahu o zlepšení církevního školství, v Hradci Králové založil teologický seminář a po osobní intervenci v Praze a Vídni dosáhl také obnovení gymnázia v Německém Brodě.^[7][8] Svůj zájem věnoval také péči o chudé a pro děti zaměstnanců biskupských statků zřídil penzijní fond. Proslul i jako bibliofil, jeho knihovna je dnes umístěna v biskupské rezidenci.^[9]

Arcibiskupem v Olomouci byl zvolen v listopadu 1811, vzhledem k probíhajícím napoleonským válkám a internaci papeže Pia VII. ve Francii byl ve funkci oficiálně potvrzen až v roce 1815, do té doby také souběžně nadále spravoval záležitosti královéhradecké diecéze. V letech 1816–1818 vykonal velkou vizitační cestu po olomoucké arcidiecézi a v roce 1817 získal za zásluhy velkokříž Leopoldova řádu.^[10] Zemřel náhle při návštěvě Vídně 20. ledna 1819 ve věku 57 let. Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.

Jeho soukromým majetkem bylo panství Medlešice na Chrudimsku, které koupil v roce 1810.^[11][12]. Tento majetek po něm zdědil nejmladší bratr Joachim.

Maria Tadeáš pocházel početné rodiny, měl osm sourozenců. Nejstarší bratr Jan Nepomuk (1757–1809), byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1808–1809 zemským maršálkem v Dolním Rakousku^[13] Díky dědictví a sňatku získal majetek na Moravě a v Čechách (Staré Hobzí, Jemnice, Herálec). Další bratr Maria Vejkart (1760–1842) byl knězem a v letech 1828–1842 generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Nejmladší z bratrů Joachim (1771–1835) byl c. k. komořím, v roce 1819 zdědil Medlešice, později koupil Záběhlice u Prahy.^[14]

• Kolektiv: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; 454 s. ISBN 978-80-7465-160-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
• Profil na catholic-hierarchy.org
• Biografický profil na stránkách Salvadora Mirandy "The Cardinals of the Holy Roman Church"