Maria z Betánie

Svatá Maria z Betánie
Ježíš se zastává Marie, sestry Marty a Lazara
učednice
Narození	Betánie
Úmrtí	1. století
Svátek	29. července
Uctívána církvemi	všechny křesťanské církve s kultem svatých
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria z Betánie (taktéž Marie Betánská) je sestra Marty a Lazara. Je reálnou osobností židovských dějin Písma svatého. Většina křesťanských církví ji uctívá jako světici.

Evangelium Janovo v kapitole 11, počínající veršem 11, líčí událost smrti Mariina bratra Lazara.

Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.^[1]

Učedníci Lazara znali, Ježíš ho nazývá náš přítel, a nevěděli, že slovem spí naznačuje jeho smrt. Probuzením ze snu pak předznamenává i jeho Zmrtvýchvstání. Eschatologie potvrzuje, že jde o pozdější vzkříšení Kristovo, jehož je Lazar předobrazem.

Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.^[2]

Ve verši 17^[3] uvádí Písmo Nového zákona, že Lazar byl po Ježíšovu příchodu už čtyři dny v hrobu. Betánie byla vzdálena od Jeruzaléma patnáct honů, což je cca tři kilometry.

Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.^[4]

Ježíš po příchodu do Betánie hovořil tedy s Martou, ale dozvídáme se o pozoruhodné skutečnosti. Marta šla za svou sestrou a řekla jí:

Mistr zde jest, a volá tebe.^[5]

Jak z tohoto úseku vyplývá, Ježíš tedy Martinu sestru Marii znal, ale Písmo Nového zákona nám nesděluje dřívější událost, z niž by vyvěralo odkud, pouze naznačuje jiným úsekem, že Ježíš v rodině Marty, Marie a Lazara pobýval už dříve.

V evangeliu Lukášovu Ježíš vstupuje na přání farizea do jeho domu, aby s ním, jak si farizej přál, pojedl.^[6]

Od Lukáše 7,37: A aj, žena v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti. A stojeci z zadu u noh jeho s pláčem, počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.

Farizeus si pomyslel, že kdyby byl Ježíš prorokem, věděl by, že tato žena je hříšnice a nedovolil by jí dělat takovou věc, tedy dotýkat se ho!, Mistra. Ježíš, jenž jeho myšlenky znal, mu tedy vyprávěl podobenství o dvou dlužnících: o tom, jenž dlužil méně, a druhém, jenž dlužil více. Věřitel odpustil dluh obou dlužníků a proto se Ježíš ptal farizea, který z obou dvou bude mít více rád svého věřitele. Tu farizej Šimon rozsoudil, že více jej bude mít rád ten dlužník, kterému věřitel odpustil vyšší dluh. A tak se Ježíš vyjádřil souvztažně k osudu oné ženy: Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.^[7]

Toto líčení o tajemné ženě nazývá onoho muže Šimonem malomocným,^[8][9] přičemž byl podle jednoho z vylíčení^{[pozn. 1]} farizejem.^{[pozn. 2][10][11]} Vznikl také spor, zda se jedná o stejnou situaci nebo o jinou, a zda jde o tutéž ženu. Vzhledem k veršům je pravděpodobné, že šlo o stejnou událost, protože Ježíš se podle obsahu textů Písma nacházel v Betánii, v domě Šimona malomocného. Ten by byl v takovém případě otcem Marie a Marty a jejich sourozence Lazara.^{[pozn. 3]} Také by z Janova evangelia vyplývalo, že Mariiným, Martiným a Lazarovým otcem byl právě farizej, nazývaný jednou od Lukáše farizejem Šimonem,^[12] v domě Šimona farizeje^[13] či v domě Šimona malomocného.^[14][9]

Stále však zůstává otázkou, odkud Ježíš znal Marii a Martu i Lazara^[15] tak důvěrně?, vždyť k nim chodíval na návštěvu. Na tuto otázku však neexistuje historicky ověřitelné vysvětlení. Např. gnostická kniha Kolegium^[16], v příběhu o setkání Ježíše s Marií Betánskou a jejich cestě naznačuje teorii, že během Ježíšova putování s rodiči, matkou Marií a pěstounem Josefem na svátky beránků obětování do Jeruzaléma, se tehdy dvanáctiletý Ježíš setkává s o něco mladší dívkou na nádvoří chrámu Jeruzalémského, kde se oba spřátelí, a později opět setkávají; rozvíjí podrobně jejich vztah a tou dívkou je právě Marie nazývaná Betánská; mezi Marií a Ježíšem je přitom důvěrný a nejbližší. Knižní líčení je však fiktivní teorií, jež chápe původ vztahu jakožto jejich společnou, ale dětskou platonickou lásku. Historickým faktem však nemůže být jakákoli gnósa, opřená o představu nebo o spojování logických vazeb naznačeného dění. Římskokatolická církev proto nezná stejně jako historici, odpovědi na tyto otázky. Jediné, co je známo, je z Písma, odkud lze vyvodit, že Ježíš Marii Betánskou skutečně více znal než jiné, a to už v době, kdy se nacházela v domě Šimona farizeje, případně Šimona malomocného; a že ji znaje zavolal prostřednictvím Marty v době vzkříšení jejich bratra Lazara, v Betánii.

Tak jako Lazar vzkříšen kdysi byl,

s Marií a Martou Kristus žil,

tam v malé Betanii,

poblíže města,

kde je chrám,

řekla mu sestra Lazarova:

- své srdce Tobě odevzdám.^[17]

Římskokatolická církev si její památku připomíná spolu s luterány a anglikány 29. července, východní katolické církve a pravoslavné církve pak 4. června.

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie z Betánie na Wikimedia Commons

KROLL, Gerhard. Po stopách Ježíšových (Auf den Spuren Jesu); Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří, r. vyd. 1988, ISBN 80-7192-711-2