Marian Jurečka

Ing. Marian Jurečka
Místopředseda vlády Petra Fialy
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
14. ministr práce a sociálních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdkyněJana Maláčová
12. a 15. ministr zemědělství ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceMiroslav Toman
NástupceJiří Milek
Ve funkci:
17. prosince 2021 – 3. ledna 2022
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceMiroslav Toman
NástupceZdeněk Nekula
17. ministr životního prostředí ČR
Ve funkci:
1. listopadu 2022 – 10. března 2023
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdkyněAnna Hubáčková
NástupcePetr Hladík
17. předseda KDU-ČSL
Úřadující
Ve funkci od:
25. ledna 2020
PředchůdceMarek Výborný
1. místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
16. prosince 2011 – 29. března 2019
PředchůdcePetr Šilar
NástupkyněŠárka Jelínková
Místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
20. listopadu 2010 – 16. prosince 2011
17. předseda
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
3. prosince 2013 – 4. února 2014
PředchůdcePavel Bělobrádek
NástupceJiří Mihola
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Zastupitel Olomouckého kraje
Ve funkci:
13. října 2012 – 31. března 2015
Ve funkci:
8. října 2016 – 31. ledna 2022
Zastupitel obce Rokytnice
Ve funkci:
11. října 2014 – 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (od 1999)
Narození15. března 1981 (43 let)
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětipět synů
SídloRokytnice
Alma materMendelova univerzita v Brně
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
Webová stránkawww.marianjurecka.cz
CommonsMarian Jurečka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marian Jurečka (* 15. března 1981 Přerov) je český politik, od prosince 2021 místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí ve Fialově vládě, v letech 2014 až 2017 ministr zemědělství ČR v Sobotkově vládě, od prosince 2021 do ledna 2022 pověřený ministr zemědělství ČR a od listopadu 2022 do března 2023 pověřený ministr životního prostředí ČR ve Fialově vládě.

Od ledna 2020 je předsedou KDU-ČSL, předtím v letech 2010 až 2019 byl místopředsedou strany, od října 2013 je poslanec Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2012 až 2015 a opět 2016 až 2022 byl zastupitelem Olomouckého kraje.

Život

Vystudoval Střední zemědělskou školu v Přerově a následně obor rostlinolékařství (se specializací na ochranu rostlin) na Mendelově univerzitě v Brně. Od roku 2002 se živí jako soukromý zemědělec na rodinném statku v Rokytnici na Přerovsku. Mezi lety 2005 a 2010 navíc působil jako vedoucí distribučního střediska agrochemie ve společnosti Lukrom, s.r.o.[1] Je ženatý a má pět synů.[2][3]

Politické působení

V roce 1999 vstoupil do KDU-ČSL. Několikrát neúspěšně kandidoval v krajských (2008) i komunálních volbách (2006 a 2010). V listopadu 2010 byl zvolen řadovým místopředsedou KDU-ČSL a po rezignaci Petra Šilara pak byl v prosinci 2011 zvolen 1. místopředsedou KDU-ČSL.[4]

V říjnu 2012 byl Marian Jurečka zvolen zastupitelem Olomouckého kraje, když v krajských volbách vedl v Olomouckém kraji společnou kandidátku KDU-ČSL a Strany zelených pod názvem Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty (celé uskupení obsadilo s 11,0 % hlasů třetí místo a získalo 8 křesel);[5] na mandát kvůli časové vytíženosti na konci března 2015 rezignoval.[6][7]

Volební období 2013–2017

Na sjezdu v Olomouci v červnu 2013 funkci prvního místopředsedy KDU-ČSL obhájil, když získal od delegátů 183 hlasů.[8]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Olomouckém kraji jako lídr KDU-ČSL[9] a byl zvolen mezi 14 poslanců strany. Poté, co byl předseda strany Pavel Bělobrádek zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, nahradil jej Jurečka od 3. prosince do 14. února 2014 ve funkci předsedy Poslaneckého klubu KDU-ČSL; předtím zastával post místopředsedy klubu.[10]

V lednu 2014 se stal kandidátem KDU-ČSL na post ministra zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky.[11] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován. Vzhledem ke svému členství ve vládě rezignoval na začátku února 2014 na post předsedy Poslaneckého klubu KDU-ČSL; ve funkci jej vystřídal Jiří Mihola.[12] Během jeho působení na ministerstvu byl schválen zákon o biopalivech, který prodlužuje daňové úlevy pro biopaliva.[13]

V komunálních volbách roku 2014 byl zvolen zastupitelem obce Rokytnice na Přerovsku. Na kandidátce KDU-ČSL byl původně na posledním místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil šestý (strana získala právě 6 mandátů).[14] Hned po volbách se však mandátu vzdal.[15]

V květnu 2015 byl na sjezdu ve Zlíně zvolen již po třetí 1. místopředsedou KDU-ČSL; dostal 148 z 278 hlasů (tj. 53 %), téměř 100 hlasů bylo neplatných. Porazil tak Miroslava Rovenského (získal 33 hlasů).[16]

V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice člena KDU-ČSL zvolen zastupitelem Olomouckého kraje, když kandidoval za subjekt „Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty“ (tj. KDU-ČSL a SZ). Na kandidátce byl původně na posledním 55. místě, ale vlivem preferenčních hlasů se posunul na 4. místo.[17]

Volební období 2017–2021

Na sjezdu KDU-ČSL 27. května 2017 zvítězil ve volbě 1. místopředsedy nad šéfem brněnských lidovců Jiřím Miholou poměrem 65,5 % ku 34,5 % hlasů.[18] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Olomouckém kraji.[19] Získal 5 889 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[20] Ve funkci ministra zemědělství ČR setrval do 13. prosince 2017, kdy byl novým ministrem jmenován Jiří Milek.[21]

Rovněž celé volební období uplatňoval pozici poslance.

Na konci listopadu 2018 oznámil, že na sjezdu KDU-ČSL v březnu 2019 bude kandidovat na post předsedy strany.[22] Ve druhém kole volby jej však porazil Marek Výborný poměrem hlasů 256 : 124;[23] následně se rozhodl, že do předsednictva strany již kandidovat nebude.[24]

V lednu 2020 se však rozhodl, že se bude opět ucházet o post předsedy strany na dalším sjezdu, jelikož dosavadní předseda Marek Výborný z rodinných důvodů rezignoval. Hlavními protikandidáty mu byli předseda poslaneckého klubu strany Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský,[25] který se ale kandidatury na sjezdu vzdal a naopak přímo na sjezdu přijal kandidaturu Jan Horníček, zastupitel města Rychnov nad Kněžnou. Na mimořádném sjezdu z 25. ledna 2020, byl Jurečka zvolený předsedou strany, když získal 205 hlasů z 357 platných.[26][27]

Stal se pravidelným hostem TV Noe. V krajských volbách v roce 2020 byl lídrem subjektu „Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj“. Kandidátku tvořili KDU-ČSL, TOP 09, Zelení a hnutí ProOlomouc.[28] Podařilo se mu obhájit post krajského zastupitele.[29] V červnu až září 2021 byl členem Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Na konci ledna 2022 na post krajského zastupitele rezignoval, jelikož se stal ministrem práce a sociálních věcí ČR.[30]

Volební období 2021–2025

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena KDU-ČSL lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Olomouckém kraji[31] a byl do třetího volebního období zvolen poslancem.[32]

Nedlouho po volbách se objevily spekulace, že by v chystané vládě Petra Fialy mohl získat post ministra průmyslu a obchodu,[33] zemědělství,[34] obrany,[35] či vicepremiéra budoucí vlády.[36] Sám Jurečka prohlásil, že KDU-ČSL by ráda získala některé ze zhruba pěti resortů – zemědělství, životní prostředí, průmysl, školství nebo sociální věci;[37] dále připustil, že jeho návrat do čela ministerstva zemědělství dává asi tu největší logiku.[38]

V listopadu 2021 se stal kandidátem KDU-ČSL na post místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a koalice PirSTAN).[39] Od 17. prosince 2021 je ministrem práce a sociálních věcí ČR. Za jeho vedení úřadu došlo k masivnímu nasazení Úřadu práce v ekonomické pomoci při uprchlické krizi Ukrajinců do západní Evropy. V roce 2022 došlo k navýšení životního minima.

Stal se krátce také ministrem zemědělství ČR, protože původní kandidát Zdeněk Nekula byl v době jmenování v izolaci kvůli nemoci COVID, tedy od 17. prosince 2021 do 3. ledna 2022.[40][41]

Na sjezdu KDU-ČSL v dubnu 2022 obhájil pozici předsedy strany, když ve volbě neměl protikandidáta a získal 81 % hlasů delegátů (tedy 224 delegátů z celkového počtu 275 hlasujících).[42]

V říjnu 2022 byl prezidentem republiky pověřen vedením Ministerstva životního prostředí, a to od 1. listopadu 2022. Po demisi Anny Hubáčkové měl být do funkce původně jmenován Petr Hladík; toho ale KDU-ČSL nakonec nenavrhla v souvislosti s kauzou brněnských bytů. Ve funkci by měl Jurečka setrvat pouze nezbytně nutnou dobu.[43] Po navrhnutí Petr Hladíka na konci prosince 2022 do funkce jej prezident Miloš Zeman odmítl v lednu 2023 jmenovat a Jurečka tak ve funkci setrval.[44] Funkci opustil v březnu 2023, když Hladíka jmenoval nový prezident Petr Pavel.[45]

Za jeho působení v čele KDU-ČSL se podle některých průzkumů její volební preference propadly i na 2 %. [46]

Výzvy k rezignaci

Jurečka několikrát čelil výzvám ke své rezignaci na post ministra práce a sociálních věcí. V listopadu 2023 se bývalý disident Karel Soukup kvůli nízkému důchodu obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení. Tam mu ale bylo řečeno, že o důchod musí zažádat v Austrálii, kam nuceně emigroval; Soukup ale z Austrálie žádnou penzi nikdy nedostal. Tento případ aktivizoval knihovníka a bývalého disidenta Jiřího Gruntoráda, který s Johnem Bokem začal před budovou MPSV držet protestní hladovku proti nízkým penzím disidentů a za odstoupení Mariána Jurečky.[47][48] Dne 26. listopadu se dohodli na kompromisu, Gruntorád však několikrát zopakoval, že by Jurečka měl rezignovat.[49]

V lednu 2024 čelil výzvám k rezignaci poté, co se účastnil večírku na Ministerstvu práce a sociálních věcí během střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[50] Ačkoliv měl jako člen Bezpečnostní rady státu informace v reálném čase, večírek neukončil a pokračoval v něm, později tvrdil, že nesledoval telefon a o situaci se dozvěděl až v 18:26; dle svědků však lhal.[51] I přesto se po zasedání Bezpečnostní rady státu na večírek vrátil.[52] Jurečka možnost rezignace připustil, s tím, že počká na vyjádření celostátního výboru strany dne 9. ledna 2024;[53][54] celostátní předsednictvo KDU-ČSL udrželo předsedu Mariana Jurečku v čele strany a na pozici ministra práce a sociálních věcí. O věci bylo hlasováno tajně; z 30 členů předsednictva hlasovalo pro 25 členů.[55]

V lednu 2024 se řada straníků nespokojila s tímto rozhodnutím celostátního předsednictva KDU-ČSL; volají po urychleném svolání mimořádného sjezdu (termín jeho konání stanoví celostátní konference, plánovaná na konec měsíce), kde by Jurečka skládal účty – v situaci, kdy se lidovecké preference pohybují mezi dvěma a třemi procenty a dochází ke ztrátě identity.[56][57][58][59]

Na konci ledna 2024 pak lidovci na celostátní konferenci podpořili Mariana Jurečku, aby zůstal jejich předsedou i v čele resortu ministerstva práce a sociálních věcí. Marian Jurečka posléze uvedl, že pokud lidová strana v průzkumech nedosáhne nad pět procent, ve volbách do europarlamentu strana nezíská dva očekávané mandáty a v senátních volbách dvě místa, na post předsedy už kandidovat nebude.[60]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KDU-ČSL - Jurečka. www.kdu.cz [online]. [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.marianjurecka.cz [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-05. 
  3. ↑ dan. Ve Sněmovně se množí čtyřnásobní otcové. Fotografie Milan Malíček; Domácí. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis, březen 2014 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ kdu.cz. Lidovci: Marian Jurečka zvolen 1. místopředsedou KDU-ČSL. Parlamentní listy [online]. 16. prosinec 2011 [cit. 2021-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. 
  5. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012, Výsledky hlasování za územní celky, Kraj: Olomoucký kraj [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ BARTOŠ, Lucie. Zastupitelstvo Olomouckého kraje je chudší o jednoho ministra. Ano, šéf rezortu zemědělství, se rozhodl opustit krajskou lavici. Proč?. Fotografie Hans Štembera. Krajské listy [online]. 23. duben 2015 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zápis z 15. zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konaného dne 24. dubna 2015 [online]. Krajský úřad Olomouckého kraje, rev. 23. leden 2020 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ PETRÁŠOVÁ, Lenka. Lidovce dál povede Bělobrádek. Nejsme ODS z kostela, přesvědčoval sjezd. Domácí. iDNES.cz / Zpravodajství [online]. MAFRA, rev. 8. červen 2013 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Lídrem KDU-ČSL v Olomouckém kraji bude Marian Jurečka. www.olomouckenovinky.cz [online]. olomoucké novinky.cz, 2013-08-27 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01. 
  10. ↑ Ing. Marian Jurečka. www.psp.cz [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere. Fotografie Dan Materna; Domácí. iDNES.cz / Zpravodajství [online]. MAFRA, 6. lednen 2014 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Jurečka složil funkci šéfa lidoveckých poslanců, vystřídal ho Mihola. Domácí. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 4. únor 2014 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ KÁLAL, Jan. Jurečka brání miliardy pro biopaliva: Babiš mi neradil - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2015-03-19 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo obce, Kraj: Olomoucký kraj, Okres: Přerov, Obec: Rokytnice, Kandidátní listina: Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ Marian Jurečka rezignoval na post krajského zastupitele [online]. KDU-ČSL, 2015-04-20 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČTK. Bělobrádek zůstává předsedou lidovců. Prvním místopředsedou bude Jurečka. Fotografie Luděk Ovesný; Události. Lidovky.cz [online]. Zlín: MAFRA, rev. 23. květen 2015 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Olomoucký kraj, Kandidátní listina: Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ KOPECKÝ, Josef. Bělobrádek obhájil post šéfa strany, Čunek to zkusil, ale neohrozil ho. Fotografie Petr Topič, Josef Kopecký; Domácí. iDNES.cz / Zpravodajství [online]. MAFRA, rev. 27. květen 2017 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ KDU-ČSL: Heslo kampaně – Zodpovědně [online]. KDU-ČSL, 2017-08-02 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Olomoucký kraj, Strana: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Zeman jmenoval Babišovu vládu. Přeje si, aby získala důvěru do února. Fotografie Yan Renelt, Petr Topič, Dan Materna, Michal Šula, Michal Růžička; Domácí. iDNES.cz / Zpravodajství [online]. MAFRA, rev. 13. prosinec 2017 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Exministr zemědělství Jurečka bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Domácí. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis, 2018. listopad 27 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Novým předsedou KDU-ČSL se stal Výborný, jeho pravou rukou senátorka Jelínková. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, rev. 29. březen 2019 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK; vim; toz. Novým šéfem lidovců se stal Výborný. Místopředsedsedkyní je senátorka Šárka Jelínková. Domácí. iHNed.cz [online]. Economia, 29. březen 2019 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. ISSN 2787-950X. 
  25. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Dostal jsem od života facku a poučil se, řekl Jurečka. Chce se stát předsedou lidovců. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 8. leden 2020 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ KOPECKÝ, Josef. Jurečka vede KDU-ČSL. Vyženu poraženeckou náladu, slíbil lidovcům. Fotografie Michal Růžička; Domácí. iDNES.cz / Zpravodajství [online]. MAFRA, rev. 25. leden 2020 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČTK. ŽIVĚ: Novým předsedou KDU-ČSL je Marian Jurečka, získal 205 z 357 platných hlasů. Fotografie Michaela Danelová, Kateřina Šulová. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, rev. 25. leden 2020 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  28. ↑ STRÁNSKÝ, Jan; ČTK. Ve stínu koronaviru začíná zápas o hejtmanství. Bude kratší a na síti. Domácí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-05-25 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Olomoucký kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. 
  30. ↑ Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konané dne 14. 2. 2022, Změna ve složení Zastupitelstva Olomouckého kraje, volba neuvolněného člena Rady Olomouckého kraje [online]. Olomoucký kraj, 2022-02-14 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Kandidátní listina pro: Olomoucký kraj [online]. SPOLU, 2021 [cit. 2021-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. 
  32. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  33. ↑ DANDA, Oldřich. Jurečka: Lidi Agrofertu nahradíme experty. Zpravodajství. Právo. Borgis, 15. říjen 2021, roč. 31, čís. 239, s. 4. ISSN 1211-2119. 
  34. ↑ jad. Babiš: Prezident mě chce pověřit sestavením vlády. Z domova. Haló noviny. Futura, 13. říjen 2021, roč. 31, čís. 237, s. 2. Kdo by mohl být ve vládě?. ISSN 1210-1494. 
  35. ↑ ČTK. Lidovci chtějí ve vládě ekologii, řešit chtějí i sociální politiku. Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, 12. říjen 2021 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ BARTONÍČEK, Radek. O postech jsme se fakt ještě nebavili. S Piráty budeme jednat seriózně, říká Jurečka. Fotografie Lukáš Bíba; Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 10. říjen 2021 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ STAN a Piráti zveřejnili seznam svých kandidátů do vlády v předstihu
  38. ↑ KOPECKÝ, Josef; REŽŇÁKOVÁ, Lada. Rakušan vnitro, Jurečka zemědělství, Stanjura finance. Rýsuje se nová vláda. Fotografie Jan Zátorský, Petr Topič, Michal Turek, Michal Růžička; Domácí. iDNES.cz / Zpravodajství [online]. MAFRA, 11. říjen 2021 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  39. ↑ Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  40. ↑ Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  41. ↑ Nekula převzal úřad, chce vrátit dotace malým zemědělcům. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-01-03 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  42. ↑ Předsedou KDU-ČSL byl znovu zvolen Marian Jurečka a prvním místopředsedou byl nově zvolen Jan Bartošek. www.kdu.cz [online]. KDU-ČSL, 2022-04-23 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. 
  43. ↑ Prezident pověřil Jurečku řízením ministerstva životního prostředí. Hubáčková končí k 1. listopadu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2022-10-27 [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  44. ↑ Zeman odmítl jmenovat Hladíka ministrem. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-04 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  45. ↑ Hladík se stane ministrem. Prezident Pavel ho jmenuje, což Zeman odmítal. www.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2023-03-10 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  46. ↑ Lidovci klesli na dvouprocentní voličskou podporu. Mělo by to znepokojovat celou vládu, říká politolog. iROZHLAS [online]. 2023-07-21 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  47. ↑ Strašný omyl ministerstva, Jurečka musí důchody disidentů napravit, míní Kroupa z Post Bellum. iROZHLAS [online]. 2023-11-22 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ Jurečka přišel za hladovějícím Gruntorádem, ten mu zopakoval, ať skončí - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-11-19 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  49. ↑ Disidenti ukončili hladovku. Slušný kompromis, ale bylo by lepší, kdyby Jurečka odstoupil, řekl Gruntorád. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  50. ↑ KOLÁŘ, Václav Janouš, Petr. Už visely černé vlajky, večírek resortu i s Jurečkou pokračoval, tvrdí svědci. iDNES.cz [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  51. ↑ VAŠINOVÁ, Václav Janouš, Dominika Hejl Hromková, Jolana. Jurečka lhal. Podřízený mu o střelbě říkal už ve čtyři odpoledne. iDNES.cz [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  52. ↑ Jurečka sám lidovcům nenavrhne hlasování o svém odchodu z postu ministra | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  53. ↑ Jurečka: Uvažuji o rezignaci - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  54. ↑ Lidovci svolali celostátní výbor. Jurečka jim ale nenavrhne hlasování o své rezignaci kvůli večírku. iROZHLAS [online]. 2024-01-08 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  55. ↑ Jurečka zůstává ministrem, lidovci ho podrželi - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  56. ↑ DANDA, Oldřich. Rebelie lidovců, pod Jurečkou se kývá křeslo. Právo. Praha: Borgis, 13. leden 2024, roč. 34, čís. 11, s. 1. ISSN 1211-2119.
  57. ↑ ŠAMANOVÁ, Dáša. Rebelie u lidovců: Jihočeši požadují co nejrychleji sjezd strany. Fotografie Petr Hloušek; Domácí. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis, 12. leden 2024 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  58. ↑ dan. Měl by skončit, zní u lidovců. Zpravodajství. Právo. Praha: Borgis, 17. leden 2024, roč. 34, čís. 14, s. 3. ISSN 1211-2119.
  59. ↑ dan. Výborný, Hladík?. Zpravodajství. Právo. Praha: Borgis, 17. leden 2024, roč. 34, čís. 14, s. 3. ISSN 1211-2119.
  60. ↑ ČTK, Josef Kopecký. Lidovci podrželi Jurečku, kandidovat už nebude, když se nezvýší preference. iDNES.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marian Jurecka - portrait.jpg
Autor: Stanmott, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrait of Marian Jurečka, leader of the KDU-ČSL