Marianismus

Marianismus (španělsky: marianismo) je odborné označení pro jeden z rysů genderové role žen v rámci kultury machismu v Latinské Americe. Marianismus se váže k určitým společenským konvencím, očekáváním a stereotypům, které více či méně ovlivňují společenské postavení a role ženy v Latinské Americe. Slovo marianismus může také znamenat náboženské uctívání Panny Marie, respektive kult Panny Marie.

Termín byl poprvé použit v roce 1973 Evelyn P. Stevensovou v její eseji "Marianismo: the Other Face of Machismo in Latin America."[1] Stevensová viděla marianismus jako sekularizovanou formu křesťanského uctívání Panny Marie spojenou s latinskoamerickým machismem, který pojímá jako "kult mužství".[2] V jejím pojetí se jedná o určitou společenskou projekci vlastností Panny Marie na ženy v Latinské Americe obecně. V rámci marianismu jsou ženy viděny jako "poloposvátné, morálně nadřazené a duchovně silné" a v rámci společenského chování se od nich očekává pochopení, sebeobětování se a sebezapření. Ve vztahu k mužům jsou potom v submisivní (podřízené) roli. [3]

Termín je dále spojován se společenskými konvencemi, dělbou práce a dělbou společenského prostoru mezi ženou a mužem v latinskoamerických společnostech. Pozice žen je definována v rámci marianismu a machismu pomocí dvojího rozdělení: ženy jsou spojovány spíše se soukromým prostorem domácnosti (a to včetně oblasti práce), zatímco veřejný prostor je spojován naopak s muži. S tím dále souvisí skutečnost, že ženy jsou definovány jako pasivní společenští aktéři, zatímco muži jako aktivní aktéři. Tato představa se týká také sexuální oblasti.[4]

Kritika pojmu marianismo

Pojem marianismu tak jak ho pojala E. Stevensová byl později kritizován některými autory. Například Tracy Ehlersová (1991) kritizovala skutečnost, že Stevensová podcenila význam společensko-hospodářských faktorů jako jsou například třídní status nebo společensko-hospodářské postavení.[5] Další autorka Emily Andrewsová (1997) navrhla, aby byl pojem marianismo spíše viděn jako "soubor sociálních strategií, které ženy pragmaticky adoptují v závislosti na hospodářských, rodinných a věkových okolnostech,aby překonaly omezené možnosti, které jim poskytují muži při jednání v místním hospodářství.."[6], čímž zdůraznila aktivní stránku jevu (zatímco Stevensonová viděla marianismo jako obecně pasivní postoj a jednání). Silvia Arromová ve své studii marianismu v Mexiku tvrdí, že se nejedná o jev, který byl dovezen španělskými kolonizátory skrze kult Panny Marie ale že jde o pozdější viktoriánský import, který se v Mexiku objevil kolem poloviny 19. století.[7]

Související články

Literatura

  • Libertatis nuntius
  • ARROM, Silvia Marina: Women of Mexico City, 1790-1857, Stanford University Press, 1985, ISBN 9780804712330.(anglicky)
  • ANDREWS, Emily L.:. Active Marianismo: Women’s Social and Political Action in Nicaraguan Christian Base Communities and the Sandinista Revolution. Grinnel College Research Project 1997(soubor není ke stažení).(anglicky)
  • EHLERS, Tracy Bachrach: Debunking Marianismo: Economic Vulnerability and Survival Strategies among Guatemalan Wives, In Ethnology, Vol. 30, No. 1 (Jan., 1991), s. 1-16. (anglicky)
  • STEVENS, Evelyn P. Marianismo: The Other Face of Machismo in Latin America, in PESCATELLO, Ann: Female and Male in Latin America: Essays, University of Pittsburgh Press 1973, s. 89-102. ISBN 9780822953067.(anglicky)

Reference

  1. ↑ Stevenson, Evelyn P.: Marianismo:The Other Face of Machismo in Latin America; in: PESCATELO Ann, "Female and Male in Latin America", University of Pittsburgh Press, 1973.
  2. ↑ Stevenson, Evelyn, P. c.d., s. 91.
  3. ↑ Ruíz,Vicki - Korrol Sánchez, Virginia (eds.): Latinas in the United States: a historical encyclopedia, Indiana University Press, 2006, s. 423.
  4. ↑ Allatson, Paul: Key terms in Latino/a cultural and literary studies, Wiley-Blackwell, 2007, s. 153-154.
  5. ↑ Allatson, Paul (eds.). c.d.s.154.
  6. ↑ Ibidem.
  7. ↑ Lancaster, Roger N: Life is hard: machismo, danger, and the intimacy of power in Nicaragua, University of California Press, 1992 p. 310