Marianne Breslauer

Marianne Breslauer
Narození20. listopadu 1909
Berlín
Úmrtí7. února 2001 (ve věku 91 let)
Curych
Povolánífotografka, obchodnice s uměním a obchodnice
RodičeAlfred Breslauer
Manžel(ka)Walter Feilchenfeldt
DětiWalter Feilchenfeldt Jr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marianne Breslauer (provdaná Feilchenfeldt, 20. listopadu 1909, Berlín, Německo – 7. února 2001, Curych, Švýcarsko) byla německá fotografka, fotožurnalistka a průkopnice pouliční fotografie[1] během Výmarské republiky. Po nástupu nacistů k moci opustila Německo a žila od roku 1937 v Nizozemsku a od roku 1939 ve Švýcarsku. Po roce 1936 fotografování zanechala a se svým manželem Walterem Feilchenfeldtem se věnovala obchodu s uměním.

Život

Marianne se narodila v Berlíně v rodině architekta Alfreda Breslauera (1866–1954) a jeho manželky Dorothey Lessing (která byla dcerou historika umění Julia Lessinga). V letech 1927–1929 absolvovala lekce fotografie v Berlíně a obdivovala práci tehdy známé portrétní fotografky Friedy Riessové a později maďarského fotogafa André Kertésze.

V roce 1929 odcestovala do Paříže, kde se krátce stala žákyní Mana Raye [2] s nímž se setkala prostřednictvím Helen Hessel, módní zpravodajky listu Frankfurter Zeitung a současně rodinné přítelkyně. Man Ray ji povzbudil, aby „šla svou vlastní cestou bez jeho pomoci“.[3] O rok později začala pracovat pro fotografické studio Ullstein v Berlíně, které tehdy vedla Elsbeth Heddenhausenová. Zde se především zdokonalila v práci v temné komoře.[4] Do roku 1934 byly její fotografie publikovány v mnoha předních časopisech, jako je Frankfurter Illustrierten, Der Querschnitt, Die Dame, Zürcher Illustrierten, Der Uhu a Das Magazin.[5]

Na počátku třicátých let cestovala do Palestiny a Alexandrie. Cestu podnikla se svou blízkou přítelkyní, švýcarskou spisovatelkou, novinářkou a fotografkou Annemarie Schwarzenbach, s níž se setkala prostřednictvím Ruth Landshoffové a kterou také mnohokrát fotografovala. Napsala o ní: „Ani žena, ani muž, ale anděl, archanděl.“

V roce 1933 cestovaly společně do Pyrenejí, aby pořídily fotografie podle zadání pro berlínskou fotografickou agenturu Academia. Tato práce přivedla Marianne do konfrontace s antisemitskými praktikami, které v té době v Německu začínaly po nástupu nacistů k moci. Její zaměstnavatelé požadovali, aby své fotografie zveřejnila pod pseudonymem, aby byla skryta skutečnost, že je ze židovské rodiny. To odmítala a opustila Německo. Její fotografie Školačky v roce 1934 v Paříži získala cenu „Fotografie roku“ na „Salon international d'art photographique“.

V roce 1936 emigrovala do Amsterdamu, kde se provdala za obchodníka s uměním Waltera Feilchenfeldta, který opustil Německo poté, co viděl nacisty zabránit aukci moderního umění. Zde se narodilo její první dítě, syn Walter. Rodinný život a práce obchodnice s uměním bránila její fotografické práci. Té se nakonec vzdala úplně, aby se soustředila na své další činnosti. V roce 1939 uprchla rodina do Curychu, kde se narodil druhý syn Konrad.

Po válce v roce 1948 manželé založili uměleckou firmu specializující se na francouzské obrazy a umění 19. století. Když její manžel v roce 1953 zemřel, převzala obchod, který provozovala se svým synem Walterem až do roku 1990. Zemřela v obci Zollikon nedaleko Curychu.

Práce

Její práce ukazuje zájem o přehlížené nebo marginalizované náměty. Ve své dřívější práci v Paříži, povzbuzená surrealistickým fotografem Manem Rayem, se zaměřila na bezdomovce podél řeky Seiny.[3] Její portréty ukazují vliv fotografických experimentů studentů Bauhausu a současného stylu Neues Sehen. Nicméně její fotografie vyjadřují silný osobní zájem a přístup k zachycení dynamického pohybu, částečně zprostředkovaná výběrem rušného městského prostředí. Svou fotografickou kariéru ukončila v roce 1936 kvůli nástupu nacismu.[1]

V roce 1999 obdržela cenu Hannah-Höch-Preis za celoživotní dílo.[1]

Je po ní pojmenována ulice Allée Marianne-Breslauer v Paříži.

Výstavy

Samostatné výstavy

  • 1982: Schweizerische Stiftung für die Photographie, Curych
  • 1987: Das Verborgene Museum, Berlín[6]
  • 1989: Neue Nationalgalerie, Berlín
  • 2010: Fotostiftung Schweiz, Winterthur[7]
  • 2010: Berlinische Galerie, Berlín[8]
  • 2011: Joods Historisch Museum, Amsterdam[9]

Skupinové výstavy

  • 2013: Künstlerinnen im Dialog, Das verborgene Museum, Berlín[10]
  • 2014: Künstlerinnen im Dialog, Das verborgene Museum, Berlín[11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marianne Breslauer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c GERICKE, Michaela. Flaneurin mit der Kamera - Fotografien von Marianne Breslauer in Berlin. Deutschlandfunk Kultur [online]. Deutschlandradio, 2010-06-10 [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ KERSHAW, Angela. Women in Europe between the Wars: Politics, Culture and Society. Farnham: Ashgate Publishing, 2007. 249 s. Dostupné online. ISBN 0-7546-5684-5. S. 145. 
  3. ↑ a b GASSER, Martin; BEER, Kathrin. Marianne Breslauer, Photographs [online]. Fotostiftung Schweiz, 2010 [cit. 2020-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-06. 
  4. ↑ Dominik Bartmann: Marianne Breslauer. Photographien: 1927–1937. výstavní katalog, Stiftung Stadtmuseum, Berlín 1999, s. 10
  5. ↑ REICHART, Manuela. Das Geheimnis des eingefangenen Augenblicks [online]. Die Zeit, 1989-11-17 [cit. 2020-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy) 
  6. ↑ Das Verborgene Museum, Berlin
  7. ↑ Fotostiftung Schweiz: „Marianne Breslauer – Fotografien“, Ausstellung 2010
  8. ↑ Berlinische Galerie: „Marianne Breslauer. Unbeachtete Momente. Fotografien 1927–1936“, Ausstellung 2010. www.berlinischegalerie.de [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-11. 
  9. ↑ „Onbewaakte momenten. Fotos van Marianne Breslauer“, Ausstellung 2011 (niedl.)
  10. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-07-20]. Wayback - 20130901065034 na http://www.museumsportal-berlin.de/de/ausstellungen/kunstlerinnen-im-dialog/. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-01.  Auf dem Museumsportal Berlín (archivní verze)
  11. ↑ 25 Malerinnen und Fotografinnen zum Thema »Landschaft und Gesicht«

Literatura

  • FEILCHENFELDT BRESLAUER, Marianne. Bilder meines Lebens: Erinnerungen.. Wädenswil: Nimbus, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-907142-03-5. (německy) 
  • HÖRNER, Unda. Madame Man Ray. Fotografinnen der Avantgarde in Paris. Hamburg: Edition Ebersbach, 2002. 207 s. ISBN 3-934703-36-4. Kapitola Ein Fest für die Augen - Der Mythos Paris - Ré Soupault, Ilse Bing und Marianne Breslauer. (německy) 
  • DICK, Jutta; SASSENBERG, Marina. Jüdische Frauen im 19. a 20. Jahrhundert. Hamburg: Rowohlt, 1993. 415 s. ISBN 3-499-16344-6. (německy) 
  • KOETZLE, Hans-Michael. Das Lexikon der Fotografen 1900 bis heute. München: Droemersche Verlagsanstalt TH Knaur Nachf, 2002. 528 s. ISBN 3-426-66479-8. (německy) 

Související články

Externí odkazy