Marie-Clémentine Anuarite Nengapeta

Blahoslavená
Marie-Clémentine Anuarite Nengapeta
panna a mučednice
Narození29. prosince 1939
Wamba, Demokratická republika Kongo
Úmrtí1. prosince 1964 (ve věku 24 let)
Isiro
Svátek1. prosince
Státní občanstvíKonžská demokratická republika
Vyznáníkatolická církev
Blahořečena15. srpna 1985, Kinshasa, Demokratická republika Kongo, Jan Pavel II.
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Marie-Clémentine Anuarite Nengapeta (29. prosince 1939, Wamba1. prosince 1964, Isiro) byla konžská řeholnice kongregace Sester Svaté rodiny a mučednice.

Život

Narodila se 29. prosince 1939 v konžské Wambě jako čtvrtá ze šesti dcer Amisi Batsuru Batobobo a Isude Julienne. Patřila ke kmenu Wabudu. Její otec byl vojákem a opustil svou ženu z důvodu, že si přál syna, a vzal si jinou ženu. V budoucnu se ukázalo, že už je neplodný.

Pokřtěna byla se svou sestrou a matkou roku 1945 a při křtu přijala jméno Alphonsine, její sestra pak jméno Léontine Anuarite.

Když nastoupila do školy, došlo k chybnému zápisu jejího jména. Belgická řeholní sestra ji zapsala s jejím křestním jménem a jménem její sestry a proto je dnes známá jako Anuarite Nengapeta.

Později se rozhodla následovat náboženský život. K tomuto rozhodnuti jí inspirovala sestra Ndakala Marie-Anna. Její matka s tímto rozhodnutím nesouhlasila. Když jednoho dne dorazilo do misie auto s postulanty do kláštera, Nengapeta tajně nastoupila a vstoupila do kláštera a matce nic neřekla. Její matka jí hledala celý týden a poté se dozvěděla, kde se její dcera nachází, avšak nežádala, aby se vrátila domů. Své řeholní sliby složila 5. srpna 1959 a přijala jméno Marie-Clémentine.

Roku 1964 vypuklo v Kongu povstání a povstalci se postavili proti západním řeholníkům. Dne 29. listopadu 1964 napadli i klášter sester. Donutili všech 46 sester nastoupit do nákladního auta. Oznámili jim, že pojedou do Wamby, avšak auto se dalo směrem k Isiro.

Plukovník Ngalo s pomocí vojáka Sigbande se snažil Nengapetu přesvědčit, aby se vzdala řeholního života a stala se jeho manželkou, avšak přes výhrůžky Nengapeta odmítla. Ngalo požádal plukovníka Olombeho, aby mu pomohl svázat Nengapetu. Dne 30. listopadu Olombe oddělil ostatní sestry od Nengapety a snažil se ji přesvědčit, aby si vzala jeho. Urážel jí, ponižoval a poté Nengapetu a sestru Bokuma Jean-Baptiste donutil nastoupit do auta. Když si zapomněl klíče a vracel se pro ně, tak se sestry snažily utéct. Olombe je chytl, sestře Bokumě zlomil ruku na třech místech a sestru Nengapetu střelil do hrudi.

Ostatním sestrám poručil, aby tělo odnesly pryč, avšak ona stále ještě žila. Zemřela okolo jedné hodiny ráno 1. prosince. Její tělo bylo pohřbeno v hromadném hrobu. Po osmi měsících bylo exhumováno a znovu pochováno. Při další exhumaci v prosinci 1978 bylo zjištěno, že sestra drží v pravé ruce obrázek Panny Marie. Poté bylo tělo pohřbeno v katedrále v Isiru.

Roku 1965 byl Olombe odsouzen k smrti, ale utekl z vězení. Po opětovném zadržení roku 1966 byl navrácen do vězení a jeho trest byl změněn na doživotí. Roku 1971 získal milost.

Proces blahořečení

Proces blahořečení byl zahájen 14. dubna 1977 v diecézi Isiro–Niangara. Dne 9. června 1984 uznal papež sv. Jan Pavel II. její mučednictví. Blahořečena byla 15. srpna 1985. Při blahořečení byli přítomni i její rodiče a samotný vrah.

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce