Marie-Eugène Grialou

Blahoslavený
Marie-Eugene de L'Enfant-Jésus
OCD
řeholní kněz
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutbosí karmelitáni
Noviciát24. února 1922
Sliby 
            dočasné10. března 1922
            doživotní11. března 1923
Svěcení
Kněžské svěcení4. února 1922
Osobní údaje
Rodné jménoHenri Alfred Grialou
Datum narození2. prosince 1894
Místo narozeníAubin
Francouzská republikaFrancouzská republika Francouzská republika
Datum úmrtí27. března 1967 (ve věku 72 let)
Místo úmrtíVenasque
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníVenasque, Francie
Národnostfrancouzská
RodičeAuguste Grialou a Marie Miral
Svatořečení
Začátek procesu27. září 1985
Beatifikace19. listopadu 2016
Avignon, Francie
beatifikoval papež František
Svátek4. února
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz a zakladatel
Atributyřeholní oděv
Patroninstitutu Panny Marie života
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie-Eugene de L'Enfant-Jésus, OCD, rodným jménem Henri Grialou (2. prosince 1894, Aubin – 27. března 1967, Venasque) byl francouzský římskokatolický kněz, řeholník řádu bosých karmelitánů a zakladatel sekulárního institutu Panny Marie života. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.[1][2][3]

Život

Jeho hrobka v kostele institutu Panny Marie života ve Venasque

Narodil se dne 2. prosince 1894 ve francouzské obci Aubin v departementu Aveyron rodičům Augustu Grialou a Marii Mira. Měl čtyři sourozence. V dětství mu zemřel otec.[4][5]

Rozhodl se stát knězem a roku 1911 vstoupil do kněžského semináře v Rodez. Zde se seznámil se životem dnes svaté Terezie z Lisieux, jejíž dílo si velmi oblíbil. Jeho studium však přerušila první světová válka, ve které složil na frontě jako důstojník. Ke konci války také získal hodnost poručíka a po válce byl obdržel Řád čestné legie.[6][7]

Dne 4. února 1922 byl vysvěcen na kněze. Rozhodl se také vstoupit k bosým karmelitánům a dne 24. února 1922 u nich zahájil svůj noviciát. Zvolil si řeholní jméno Marie-Eugene de L'Enfant-Jésus. Dne 10. března 1922 složil své první dočasné řeholní sliby. Dne 11. března 1923 pak složil své doživotní řeholní sliby.[8][9]

Roku 1929 za ním přišlo několik žen s prosbou o založení sekulárního institutu. Ten jejich přání vyhověl a po promyšlení detailů roku 1932 institut Panny Marie života založil. Mezi lety 1932–1936 byl převorem karmelitánského kláštera v Agenu, poté, v letech 1936–1937 karmelitánského kláštera v Monaku. Roku 1937 odcestoval do Říma, kde se stal definitorem karmelitánského řádu.[6][10]

Roku 1939 se však do Francie z důvodu mobilizace musel vrátit, roku 1946 se pak opět vrátil do Říma. Roku 1948 se stal apoštolským vizitátorem francouzských karmelitánských klášterů. V letech 1954–1955 zastával funkci generálního vikáře řádu bosých karmelitánů. Poté působil jeho převor karmelitánského kláštera v Tarasconu a v letech 1957–1960 působil jako provinciál. Roku 1962 obdržel jím založený sekulární institut papežské potvrzení o svém založení. Za svého života také navštěvoval karmelitánské kláštery po světě, kdy byl kromě Itálie např. na Filipínách, v Kanadě, nebo ve Vietnamu.[11][5]

Zemřel dne 27. března 1967 ve Venasque poté, co se mu od roku 1965 zhoršovalo zdraví. Pohřben je v kostele jím založeného sekulárního institutu ve Venasque.[4][12]

Úcta

Jeho beatifikační proces započal dne 27. září 1985, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 19. prosince 2011 jej papež Benedikt XVI. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného.[13] Dne 3. března 2016 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 19. listopadu 2016 Avigonu.[14] Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato.[15]

Jeho památka je připomínána 4. února. Bývá zobrazován v řeholním oděvu. Je patronem jím založeného sekulárního institutu.

Dílo

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie-Eugène Grialou
  • Marie-Eugène de l'Enfant-Jésus, Je veux voir Dieu : La Spiritualité Thérésienne, Éditions du Carmel, 1949. (jeho zásadní dílo o karmelitánské spiritualitě)
  • Marie-Eugène de l'Enfant-Jésus, Je suis fille de l'Église, Éditions du Carmel, 1951. (pokračování předchozího)
  • Père d'une multitude, Paris, Fayard, Le Sarment, 1988. (korespondence)

Odkazy

Reference

  1. ↑ CatholicSaints.Info » Blog Archive » Blessed Henri Grialou [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Beato Maria Eugenio di Gesù Bambino (Henri Grialou). Santiebeati.it [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ Maria Eugenio di Gesù Bambino. www.causesanti.va [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (italsky) 
  4. ↑ a b ÉTIENNE, Michelin. Un prêtre du XXe siècle, le P. Marie-Eugène de l'Enfant Jésus, carme et fondateur (1894-1967). Vies Consacrées [online]. 1997-07-15 [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ a b Blessed Fr. Marie Eugene [online]. 2016-11-21 [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Le rayonnement d'une vie. Père Marie Eugène de l'Enfant Jésus [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. ↑ CPBLAMIRES. Blessed Marie-Eugene of the Child Jesus OCD (Henri Grialou). Secular Carmel UK [online]. 2023-11-03 [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ 4 February: Blessed Marie-Eugène of the Child Jesus Grialou (not observed in 2024) [online]. 2024-02-03 [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ From Diocesan Priest to Discalced Carmelite: Bl. Marie-Eugene of the Child Jesus, OCD. DiscalcedCarmel [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Blessed Fr Marie-Eugene of the Child Jesus. Carmelite Spirit [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Blessed Henri Grialou. saintforaminute.com [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Biographical summary [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Fr Marie-Eugene [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Bienheureux Marie-Eugène de l'Enfant-Jésus. Nominis [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ Awinion: beatyfikacja „teologa Teresy z Lisieux”. www.archivioradiovaticana.va [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tomb Maria-Eugen vom Kinde Jesus.jpg
Autor: thomas_J, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Grab des seligen P. Maria-Eugen vom Kinde Jesus Grialou OCD in der Kirche von Notre-Dame de Vie