Marie-Noémi Cadiot

Marie-Noémi Cadiot
Marie-Noemi Cadiot.png
Narození12. prosince 1828
Paříž, Francie
Úmrtí10. dubna 1888 (ve věku 59 let)
Saint-Jean-Cap-Ferrat, Provence-Alpes-Côte d'Azur, Francie
Místo pohřbeníPère-Lachaise
ZeměFrancie
Národnostfrancouzská
Povolánísochařka, novinářka a spisovatelka
Manžel(ka)Eliphas Levi
Maurice Rouvier
markýz de Montferrier
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie-Noémi Cadiot (12. prosince 1828[1] nebo 1832, Paříž, Francie10. dubna 1888, Saint-Jean-Cap-Ferrat, Provence-Alpes-Côte d'Azur, Francie) byla francouzská sochařka, novinářka a spisovatelka 19. století. Byla druhou manželkou Eliphase Léviho a měla s ním dceru; později se rozešli. Cadiotová se později provdala za markýze de Montferrier, ale také se rozešli a ona se 3. září 1872 provdala potřetí, vzala si Maurice Rouviera (17. dubna 1842 - 7. června 1911), francouzského předsedu vlády.


Životopis

Marie-Noémi Cadiotová se narodila v Paříži a byla druhou manželkou Alphonse Louise Constanta, obecně známého jako Eliphas Lévi. Civilně se vzali na radnici 10. pařížského obvodu dne 13. července 1846 a měli dceru Marii, která zemřela v roce 1854 ve věku sedmi let. Po rozvodu s Constantem si vzala markýze de Montferriera, švagra filozofa a matematika Józefa Maria Hoene-Wrońského.[2] Jako studentka Jamese Pradiera se zúčastnila prací na reliéfech na fontáně Saint-Michel v 6. pařížském obvodu.[3]

Navštěvovala Dámský klub (club des Femmes) Eugénie Niboyetové, psala literární fejetony do Le Tintamarre a Le Moniteur du Soir pod pseudonymem „Claude Vignon“ (převzatý z románu Béatrix de Balzac). Také publikovala pod literárním pseudonymem H. Morel.[4][5] Císař Napoleon III. jí přiznal penzi 6 000 franků.

Zemřela 10. dubna 1888 v Saint-Jean-Cap-Ferrat a je pohřbena na hřbitově Père Lachaise v Paříži.[6]

Publikace

  • Contes à faire peur, 1857
  • Un drama en provincie - La statue d'Apollon, 1863[7]
  • Révoltée![8]
  • Un naufrage parisien, 1869[9]
  • Château-Gaillard, 1874[10]
  • Victoire Normand, 1862[11]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marie-Noémi Cadiot na anglické Wikipedii a Claude Vignon (1832-1888) na francouzské Wikipedii.

  1. État-civil reconstitué de Paris, V3E N368 [online]. Paris.fr digital archives [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Alphonse-Louis Constant, La Rose Bleue Retrieved May 25, 2009
  3. Eugène de Mirecourt fils, Aux femmes, L. Sauvaitre (Paris), 1895.
  4. Revue du Louvre, Volume 28, Conseil des musées nationaux, 1978.
  5. Georges d'Heylli. Dictionnaire des pseudonymes Georg Olms Verlag. [s.l.]: [s.n.], 1977. ISBN 9783487063393. S. 26. (anglicky) 
  6. Paul Bauer. Deux siècles d'histoire au Père Lachaise. [s.l.]: Mémoire et Documents, 2006. ISBN 978-2914611480. S. 771. (anglicky) 
  7. Un drame en province - La statue d'Apollon [online]. Gallica [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Révoltée! [online]. Gallica [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Un naufrage parisien [online]. Gallica [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Château-Gaillard [online]. Gallica [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Victoire Normand [online]. Gallica [cit. 2015-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Marie-Noemi Cadiot.png
Illustration d'un article du Monde illustré, 21 avril 1888
Noemi Cadiot signature 1872.png
signature de Noémie Cadiot sur son acte de mariage du 3 septembre 1872 à Paris 9e
Escalier Lefuel (Louvre), les génies des sciences et leurs attributs.jpg
Relief genious of sciences and their attributes in the 2nd floor of the Lefuel stairs. Marie-Noémi Cadiot (1828-1888). Louvre museum (Paris, France).
Fontaine Saint-Michel (Paris), rinceaux, Noémie Constant 01.jpg
(c) Coyau / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Marie-Noémi Cadiot, dite Claude Vignon, bas-relief ornemental, Paris, fontaine Saint-Michel.
Fleury - Le Père Lachaise historique - 051 - Vignon.jpg
Carte postale ancienne de la collection "Le Père Lachaise historique" de Fernand Fleury.