Marie Červinková-Riegrová

Marie Červinková-Riegrová
Marie Červinková-Riegrová
Marie Červinková-Riegrová
Narození9. srpna 1854
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. ledna 1895 (ve věku 40 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtímrtvice
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
PseudonymMarie Doubravská
Povoláníspisovatelka, libretistka, překladatelka a básnířka
Témataliteratura a operní libreto
Manžel(ka)Václav Červinka
RodičeFrantišek Ladislav Rieger a Marie Riegrová-Palacká
PříbuzníBohuslav Rieger (sourozenec)
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Červinková-Riegrová (9. srpna 1854 Praha[2] – 19. ledna 1895 Praha[3]) byla česká spisovatelka, dcera Františka Ladislava Riegra a Marie Riegrové-Palacké. V roce 1874 se provdala za Václava Červinku,[4] ředitele hospodářství na Malči,[5] bratra spisovatele Otakara Červinky, generála Jaroslava Červinky a básníka Miloše Červinky.[6] Sestra Václava Červinky Marie se provdala za právního historika Bohuše Riegra, bratra Marie Červinkové-Riegrové.[7]

Život a dílo

Ve své tvorbě se zaměřila na dobročinnost a slavné předky. Publikovala i uměleckou literaturu – libreta a povídky.[4]

V charitativní oblasti uskutečnila několik přednášek, například Noviciat práce a ochrana pracující mládeže nebo O povzbuzení filantropických snah tiskem.[5] Roku 1881 napsala životopis Bolzana, kde tohoto významného matematika zobrazila především jako filantropa. V roce 1887 pak vydala rozsáhlý spis Ochrana chudé a opuštěné mládeže, v němž popsala příklady lidumilství v tehdejší Evropě. Kniha byla na Jubilejní výstavě poctěna cenou.[4]

Roku 1885 uveřejnila Vlastní životopis Františka Palackého a o rok později ve Světozoru článek Před sňatkem Palackého, historický obraz z roku 1827. J. V. Jahnovi poskytla podklady k životopisu svého otce.[4] Připravila k vydání Řeči dra Frant. Ladislava Riegra a jeho jednání v zákonodárných sborech (4 díly 1883 – 88) a projevy v němčině přeložila do češtiny.[5] V roce 1892, po smrti matky, vydala její životopis (Marie Riegrová, rozená Palacká, její život a skutky).[4]

Napsala také libreta k operám Dimitrij a Jakobín (Antonín Dvořák), Zmařená svatba (Karel Šebor) a Dal si hádat (Václav Červinka). Přeložila Evžena Oněgina od Čajkovského.[4] Psala i povídky, nejznámější z nich byl Letní sen života.[4]

Zápisky Marie Červinkové-Riegrové

Marie Červinková-Riegrová vedla po velkou část svého života obsáhlý deník zvaný Zápisky. Zachytila v něm politické působení svého otce Františka Ladislava Riegra - různá politická jednání, rozhovory, cesty po českých zemích i do Vídně, jednání Českého zemského sněmu nebo vídeňské Říšské rady i různé aféry a spory v tehdejší české společnosti. Také vlastní rozhovory s předními českými osobnostmi z oblasti politiky, vědy, kultury i žurnalistiky. Jde o cenný pramen k politickým, společenským a kulturním dějinám české společnosti konce 19. století.

Již krátce po smrti Marie Červinková-Riegrové se na počátku 20. století uvažovalo o vydání tohoto rozsáhlého díla. Nakonec byla publikace edice Zápisků zahájena až v roce 2009, edice obsahující Zápisky z let 1880-1891 je rozvržena do čtyř dílů, ze kterých byly zatím vydány tři.[8][9][10]

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ hrob Marie Červinkové-Riegrové na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-23. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  4. ↑ a b c d e f g Marie Červinková-Riegrová. Světozor. 1. 1895, roč. 29, čís. 11, s. 131. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Marie Červinková-Riegrová. Zlatá Praha. 1. 1895, roč. 12, čís. 11, s. 130. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.kpp.iipardubice.cz/stranky/cti-zpravy.php?id=QENERAL_JAROSLAV_CERVINKA[nedostupný zdroj]
  7. ↑ http://www.malec.cz/vytah-z-pametni-knihy-vaclava-cervinky-zpracovane-panem-milanem-sulcem/d-1098
  8. ↑ Marie Červinková-Riegrová: Zápisky I. (1880 - 1884). Praha: Národní archiv, Scriptorium, 2009. ISBN 978-80-87271-07-0. S. 712. 
  9. ↑ Marie Červinková-Riegrová: Zápisky II. (1885 - 1886). Praha: Národní archiv, Scriptorium, 2013. ISBN 978-80-87271-71-1. S. 588. 
  10. ↑ Marie Červinková-Riegrová: Zápisky III. (1887 - 1889). Praha: Národní archiv, Scriptorium, 2022. ISBN 978-80-7469-126-3. S. 800. 

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 69–70. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)