Marie Řecká a Dánská
| Marie Řecká a Dánská | |
|---|---|
| ruská velkokněžna | |
.jpg) Velkokněžna Marie s dcerou Ninou, 1901–1902 | |
| Narození | 3. března 1876 Athény, Řecké království |
| Úmrtí | 14. prosince 1940 (64 let) Athény, Řecké království |
| Pohřbena | Tatoi |
| Sňatek | 30. dubna 1900 16. prosince 1922 |
| Manželé | Georgij Michajlovič Romanov Perikles Ioannidis |
| Potomci | Nina Georgievna Ruská Xenie Georgievna Ruská |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Jiří I. Řecký |
| Matka | Olga Konstantinovna Romanovová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Řecká a Dánská (Řecky: Πριγκίπισσα Μαρία της Ελλάδας και Δανίας; 3. března 1876 – 14. prosince 1940) se narodila jako páté dítě a druhá dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové.
Dětství
Marie se narodila v Athénách. Měla několik sourozenců: budoucího krále Konstantina I. Řeckého, prince Jiřího, sestru Alexandru, bratra Mikuláše, Ondřeje a Kryštofa. Rodina jí říkala „Minnie“, stejně jako její tetě z otcovy stany, ruské carevně Marii Fjodorovně. Marie a Minniina nejstarší dcera Xenie si byla velmi blízké; sestřenice se později provdaly za dva bratry, romanovská velkoknížata byly při mnoha příležitostech spolu.
Manželství
30. dubna 1900 se Marie na Korfu provdala za velkoknížete Georgije Michajloviče Romanova. Marie pak získala přezdívku „Řecká Minnie“, aby se odlišila od své tety. Marie se za něj odmítala provdat, pokud nebude zajištěno její místo v linii následnictví dánského a řeckého trůnu, a také v době svatby dala jasně najevo, že velkoknížete nemiluje, Georgij však doufal, že se její city změní. Pár měl dvě dcery: Ninu, narozenou 7. června 1901; a Xenii, narozenou 9. srpna 1903. Jak dívky rostly, využívala Marie čím dál víc příležitostí trávit čas v zahraničí, údajně kvůli zdraví svých dcer, ale také kvůli tomu, aby mohla být dál od manžela. Byla zrovna ve Velké Británii, když vypukla první světová válka, a Marie se rozhodla nevrátit se do Ruska, žila v Harrogate, kde byla mecenáškou tří vojenských nemocnic, financovala je a sama pečovala o pacienty.
30. ledna 1919 ovdověla, když byl manžel zavražděn bolševiky. 16. prosince 1922 se ve Wiesbadenu znovu provdala za řeckého admirála Perikla Ioannida. Velkokněžna Marie zemřela ve svých rodných Athénách 14. prosince 1940 během italsko-řecké války.
Její dcera Xenie žila roky na Long Islandu a byla nějaký čas manželkou milionáře Williama Leedse, který byl synem Nancy Stewart Worthingtonové, a nevlastní syn Mariina bratra Kryštofa. Několik měsíců u sebe měla ženu, která se ukázala být podvodnicí, Annu Andersonovou. Andersonová podvodně tvrdila, že je velkokněžna Anastázie Nikolajevna, nejmladší dcera cara Mikuláše II. Na žádost Williama Leedse musela opustit Xeniin dům.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Maria of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Řecká a Dánská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.