Marie Štěrbová

Marie Štěrbová
Narození17. dubna 1909
Černuc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. prosince 1951 (ve věku 42 let)
Národnostčeská
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Štěrbová (17. dubna 1909 Černuc17. prosince 1951) byla česká podnikatelka a protikomunistická odbojářka, která zemřela po svém zatčení v důsledku fyzického i psychického mučení ve vězení.

Život

Narodila se v roce 1909 v Černuci.[1] Před druhou světovou válkou provozovala se svým manželem Josefem hostinec v Podbabě. V roce 1939 její manžel zemřel a hostinec tak od té chvíle provozovala sama. Po konci války se stala členkou České strany národně sociální a začala provozovat vinárnu v Poděbradech a také cukrárnu.[2][3] Po komunistickém převratu v roce 1948 jí byla však vinárna již na jaře 1948 nastoupivším režimem zabavena. V květnu 1949 byla zadržena poté, co jí vyšetřovatelé podezřívali z trestného činu příživnictví, protože nechtěla pracovat v podřadné profesi jako myčka nádobí, k čemuž ji komunisté nutili. Po zadržení situaci komentovala slovy: „Na vedoucích místech jsou vyložení blbci a pitomci, kteří ničemu nerozumí.“ Měla nejméně jedno dítě, dceru Vlastu (* 1931).[4]

Spolupráce s odbojáři a věznění

Státní bezpečnost u Štěrbové poté pojala podezření, že může být zapojena do protikomunistického odboje a usilovala o její zařazení do pracovního tábora. Přesto byla z vazby nakonec propuštěna. Někdy na přelomu let 1949 a 1950 skutečně začala v odboji pracovat, přičemž navázala kontakty s agentem americké zpravodajské služby CIC.[5] Měla být rovněž v kontaktu s bývalým národněsocialistickým poslancem Aloisem Jarošem. Zároveň se snažila uprchnout do Západního Německa. Pokusila se o to v roce 1950 se svou dcerou, nicméně při své cestě ke státní hranici se ztratila a vrátila se do Prahy.[6] Podruhé se o přechod státní hranice pokusila v červnu 1950, opět se svou dcerou.[7] Stala se však obětí provokační akce Státní bezpečnosti zvané Akce Kámen, kdy domněle hranici překročila, ve skutečnosti se však nacházela stále v Československu a po výsleších, kdy ve falešné domněnce, že je již v Západním Německu, vyzradila prakticky všechny informace o svém útěku, byla zatčena.[8][9] Až do své smrti se zřejmě domnívala, že byla československou Pohraniční stráží dopadena nelegálně na území cizí země, a že hranici skutečně překročila.[4]

Smrt

Ve vazbě byla poté fyzicky i psychicky mučena a její zdravotní stav se rychle zhoršoval.[10] Již v létě 1951 psala v dopisech o své nadcházející smrti v důsledku týrání ve vazbě a neúspěšně žádala o setkání se svou dcerou, která byla držena na jiném oddělení.[4] Nakonec zemřela v prosinci 1951.[11] Pohřbena byla v lednu 1952 do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[12] Její dcera Vlasta byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce sedmi let a po propuštění z vězení měla fyzické i psychické zdravotní následky.[2] V roce 2018 bylo Marii Štěrbové in memoriam uděleno vyznamenání.[13][14]

Odkazy

Reference

  1. ČERNÁ, Aneta. Komunisté utýrali ženu při výsleších, dceři o její smrti řekli až po letech. Těla politických vězňů tajně odklízeli do Ďáblic. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  2. a b Maminka se z toho ponížení nikdy nevzpamatovala. Příběh Zdeňka Klímy, Vlasty Štěrbové a Marie Štěrbové. Plus [online]. 2021-08-29 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  3. „Pochcípáte tady jako krysy,“ hrozili komunisté. O smrti matky se žena dozvěděla až po letech. info.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  4. a b c Zdeněk Klíma (1958). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  5. HLADÍK, Ondřej. Dvojí život poslance Aloise Jaroše. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  6. Maminka se z ponížení nikdy nevzpamatovala. Příběh Zdeňka Klímy, Vlasty Štěrbové a Marie Štěrbové. iROZHLAS [online]. 2021-09-05 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  7. Příběh Marie a Vlasty Štěrbových. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-08 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  8. Zatkli je na nastražené hranici. Příběh odbojářek Štěrbových ukazuje, jak StB ničila lidské životy. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-08 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  9. Maminka nikdy nedošla vnitřního osvobození, říká syn odbojářky zatčené komunisty. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-15 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  10. ČERNÁ, Aneta. Komunisté utýrali ženu při výsleších, dceři o její smrti řekli až po letech. Těla politických vězňů tajně odklízeli do Ďáblic. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  11. TOMEK, Prokop. Deset dramatických příběhů akce „Kámen“. sd.usd.cas.cz. Dostupné online. 
  12. Experti identifikovali jména 20 hrdinů v masových hrobech v Ďáblicích. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  13. Pamětní odznak a sto tisíc korun. Přes 30 lidí získalo ocenění za účast v protikomunistickém odboji | Domov. Lidovky.cz [online]. 2018-06-20 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  14. Vyznamenání za třetí odboj získal Ruml i bývalý mluvčí Charty Litomiský. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“