Marie Alžběta z Thurn-Taxisu

Marie Alžběta z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfurstu
Narození28. prosince 1855
Benátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. února 1934 (ve věku 78 let)
Loučeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatelka, patronka, spisovatelka a fotografka
Choť(1876) Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939)
DětiAlexandr I. Karel z Castel Duino
Erich z Thurnu a Taxisu
RodičeEgon z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu a Tereza Marie Beatrix z Thurn-Hoferu a Valsassiny
PříbuzníEgon z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (sourozenec)
Raimond, 2. vévoda z Castel Duino a Markéta z Thurn-Taxisu[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Alžběta z Thurnu a Taxisu (německy Marie Elisabeth von Thurn und Taxis, 28. prosince 1855 Benátky – 16. února 1934 zámek Loučeň) byla německá šlechtična a mecenáška. Pocházela z německého panovnického rodu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst, provdaná kněžna z Thurnu a Taxisu.

Život a činnost

Marie Alžběta Karolína princezna z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu se narodila v Benátkách v roce 1855 jako jedno z pěti dětí Egona Karla Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (4. července 1819 – 11. ledna 1865) a jeho manželky Terezy Marie Beatrix hraběnky z Thurn-Hoferu a Valsassiny (12. června 1817 – 4. listopadu 1893). Dostalo se jí velkého kulturního vzdělání a plynně hovořila šesti jazyky.

Podpora umění

Nádvoří loučeňského zámku

Sbírala umělecká díla, pěstovala známosti s umělci a provozovala exkluzivní salon v Paříži. Znala se s muzejním specialistou Wilhelmem von Bodem, herečkou Eleonorou Duseovou, baletním tanečníkem Vaslavem Nižinským, básnířkou Annou de Noailles, filozofem Rudolfem Kassnerem, historikem Horatiem Brownem. [2]

Pravidelnými hosty na zámku u Marie Alžběty a jejího manžela Alexandra byli na loučeňském zámku také novinář Karel Sladkovský či skladatel Bedřich Smetana. Ten v roce 1880 knížeti Alexandrovi věnoval svou skladbu Z domoviny pro housle a klavír. Po Smetanově smrti nechal Alexandr v domě v nedalekých Jabkenicích, kde Smetana strávil poslední měsíce života, vytvořit muzeum Bedřicha Smetany a daroval pozemek pro jeho památník. Dalšími věhlasnými umělci a intelektuály, kteří navštěvovali knížete byli František Xaver Šalda, Eliška Krásnohorská, Karel Bendl, členové Českého kvarteta (členem byl i Josef Suk), a Mark Twain, jenž navštívil zámek v roce 1899 během své cesty po Evropě. Také kníže Alexandr rád cestoval a byl vášnivým lovcem. Uspořádal několik loveckých výprav do Afriky v doprovodu českého cestovatele Bedřicha Machulky. Později věnoval trofeje exotických zvířat Národnímu muzeu v Praze.

Hrad Duino nedaleko Terstu

Mariiným chráněncem byl však především pražský německý spisovatel Rainer Maria Rilke, s nímž se seznámila v roce 1909 se prostřednictvím Anny de Noailles a Rudolfa Kassnera. Kněžna s Rilkem podnikla vzdělávací cesty do Výmaru a často ho hostila na svých zámcích v Loučni a Duino (Děvín) v dnešní Itálii. Po svém pobytu na zámku Duino na pobřeží Jaderského moře v letech 1911–1912 pobýval začal psát svou sbírku Duinských elegií, kterou poté věnoval své přísné, ale štědré patronce.[3] Ta o něm recipročně napsala ve svých pamětech. Po básníkově smrti vydala své vzpomínky na jejich přátelství, které byly přeloženy do mnoha jazyků.

Kněžna Marie Alžběta z Thurn-Taxisu zemřela v roce 1934 na svém zámku v Loučni. [3]

Manželství a potomstvo

V roce 1876 se provdala za prince Alexandra Jana z Thurn-Taxisu (1851–1939) z české linie rodu Thurn-Taxisů. Manželé měli tři děti:

  • Erich
  • Evžen
  • Alexandr (Sascha)[2] (1881-1937), v roce 1923 se stal italským občanem jako Principe della Torre e Tasso a italským králem mu byl udělen titul vévody z Castel Duino.

Spisy

  • Vom Kaiser Huang-Li : Märchen für erwachsene Kinder. Berlin 1922.
  • Erinnerungen an Rainer Maria Rilke. München 1932.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie von Thurn und Taxis na německé Wikipedii.

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b Heimo Schwilk: Rilke und die Frauen. München/Berlin 2015. ISBN 9783492970259
  3. ↑ a b Antonius Lux (Hrsg.): Große Frauen der Weltgeschichte. Tausend Biographien in Wort und Bild. Sebastian Lux Verlag, München 1963, S. 467.

Literatura

  • Marie von Thurn und Taxis - Hohenlohe: Erinnerungen an Rainer Maria Rilke. Berlin 1933.
  • Ernst Zinn: Briefwechsel (Rainer Maria Rilke und Marie von Thurn und Taxis). Zürich 1951.

Externí odkazy

Genealogické webové stránky na adrese geneall.net

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zámek Loučeň - nádvoří.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek Loučeň - nádvoří