Marie Amálie Španělská

Marie Amálie Španělská
španělská infantka
Portrét
Narození9. ledna 1779
Královský palác El Padro, Madrid
Úmrtí22. července 1798 (ve věku 19 let)
Královský palác, Madrid
PohřbenaEl Escorial
Sňatek25. srpna 1795
ManželAntonín Pascual Španělský
DynastieBourboni
OtecKarel IV. Španělský
MatkaMarie Luisa Parmská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Amálie Španělská (9. ledna 1779, Madrid22. července 1798, Madrid) byla španělskou infantkou.

Dětství

Infantka Marie Amálie, 1791, Ramón Bayeu.

Marie Amálie se narodila v královském paláci El Prado jako dcera španělského krále Karla IV. a jeho manželky Marie Luisy Parmské, vnučky francouzského krále Ludvíka XV.

Její matka, královna Marie Luisa, jí sjednala sňatek s bratrancem, princem Ludvíkem Parmským. Princ dorazil ke španělskému dvoru v roce 1794, aby dokončil své vzdělání. Byl to dobře vypadající blonďák s přívětivou povahou a velkým zájmem o vědu. Marie Amálie byla o více než pět let mladší než její bratranec a bylo jí patnáct let. Nebyla nijak zvlášť atraktivní a byla mrzutá, zdrženlivá a plachá. Ludvík, který byl stejně plachý, dal přednost její mladší sestře Marii Luise, která, i když jí bylo dvanáct let, měla veselejší povahu a vypadala lépe. Amáliini rodiče neočekávanou změnu nevěst přijali, ale bylo pro ně naléhavou otázkou najít manžela pro zarmoucenou a opovrhovanou Marii Amálii. Protože byla starší ze dvou sester, bylo pro Marii Amálii ponižující, že se její mladší sestra nejen provdá za jejího předchozího snoubence, ale že se Marie Luisa provdá jako první.

Manželství

Najít pro Marii Amálii nového ženicha královského postavení nebylo snadné; a tak se jí rodiče rozhodli provdat za jejího strýce, infanta Antonína Pascuala Španělského, který byl o dvacet čtyři let starší než ona. Vzhledem k velmi omezené inteligenci se zajímal pouze o zahradnictví, zemědělství a lov.

Marie Amálie se za svého strýce provdala v Královském paláci La Granja 25. srpna 1795. Byla to dvojitá svatba; v té samé době se Amáliina třináctiletá sestra Marie Luisa vdávala za prince Ludvíka Parmského. Oba páry nadále žily u španělského královského dvora.

Na podzim 1797 Mare Amálie otěhotněla. 20. července 1798 začala rodit. Porod byl však komplikovaný. Dítě uvízlo za ramena v porodním kanálu a lékaři ho nedokázali vytáhnout. O dva dny později nakonec zasáhl chirurg. Dítě, chlapec, zemřelo. Zatímco byl její syn pohřben v El Escorialu, Marie Amálie prožívala útrpnou agónii. Během toho dostala infekci a 22. července 1798 v devatenácti letech zemřela.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
Filip V. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Eduard Parmský
 
 
Alžběta Parmská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
Marie Amálie Španělská
 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
Filip V. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Filip Parmský
 
 
 
 
 
 
Eduard Parmský
 
 
Alžběta Parmská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
Ludvík XV.
 
 
 
 
 
 
Marie Adelaide Savojská
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 
 
 
 
Stanislav I. Leszczyński
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Opalinská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infanta María Amalia of Spain (1779–1798) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of Arms of Spain.svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Spain (official)
Infanta María Amalia of Spain (1779-1798).jpg
Infanta María Amalia of Spain (1779-1798), daughter of King Carlos IV of Spain
Bayeu, Ramón - The Infanta María Amalia of Spain.jpg
Caption from the museum's website

"Catalogado a su ingreso en el Museo en 1847 como “retrato de la Sa infanta Da Carlota Reyna de Portugal” de Joaquín Inza (1736-1811), forma parte de un grupo de retratos de infantes y del príncipe Fernando que Arturo Ansón Navarro (2012) identificó la modelo como la infanta María Amalia (1779-1798) de doce años y atribuyó el retrato a Ramón Bayeu por motivos estilísticos y por su relación documental con una serie de retratos de la familia real pintados por Bayeu hacia 1791.Según estos documentos, Ramón Bayeu, nombrado pintor de cámara el 20 de abril de 1791, pintó en ese año y en el Real Sitio de Aranjuez los retratos de varios hijos de Carlos IV y la reina María Luisa. En estas fechas estaban vivos seis de los hijos de los reyes, uno de los cuales, la infanta Carlota Joaquina (1775-1830), reina de Portugal desde 1785, ya se había marchado de la corte española. Los demás eran las infantas María Amalia (1779-1798) y María Luisa (1782-1824), el príncipe Fernando (1784-1833), el infante Carlos María Isidro (1788-1855) y la infanta María Isabel (1789-1848).A algunos de estos retratos se refirió Livinio Stuyck, director de la Real Fábrica de Tapices, en un memorial dirigido a Carlos IV el 13 de abril de 1791, en el que se quejó de la escasez de cartones para tapices y de la inactividad de Ramón Bayeu en ese trabajo, y comunicó que Bayeu se excusó “que se halla ocupado con los retratos de las Sereníssimas Señoras Infantas”, además del cuadro del altar de las Escuelas Pías de Lavapiés (Ansón Navarro 2012, p. 181). Además, Francisco Bayeu, en carta al conde de Lerena de la primera quincena de mayo de 1791, le pidió mediación para que el rey aumentase el sueldo de su hermano Ramón y mencionó explícitamente, como mérito especial, que “vieron Sus Majestades los retratos que ha hecho mi Hermano y les gustaron mucho, y le mandaron hacer los demás de su Real Familia” (Ansón Navarro 2012, p. 181). El 22 de julio de 1791 Ramón Bayeu fue nombrado pintor de cámara efectivo con un sueldo aumentado de 15.000 a 20.000 reales de vellón.Finalmente, se registran “los retratos de las personas reales” en factura entregada por Ramón Bayeu el 30 de junio de 1791 de los “gastos de colores, pago de moledor y demás causados durante la jornada de Aranjuez del presente año de 1791” (Archivo General de Palacio, Reinados, Carlos IV, Casa, leg. 50, exp. 1). De esta documentación se deduce que Ramón Bayeu retrató primero a las dos infantas María Amalia y María Luisa y después, una vez recibido el visto bueno de los reyes, a “los demás de las personas reales”, en concreto al infante Carlos María Isidro (P-4719), a la infanta María Isabel (P-4718) y al príncipe príncipe Fernando (P-6145). Por su tamaño y composición el retrato de la infanta María Amalia joven con libro forma pareja con el de su hermana, María Luisa, que sostiene en sus manos un mapa de España y Portugal (anteriormente P-3246; destruido en incendio del Ministerio del Interior en 1788; reproducido en Ansón Navarro 2012, p. 182, fig. 119, erróneamente titulado “La infanta María Amalia de Borbón", Museo Nacional del Prado, depositado en el Palacio Real de Madrid). Ambos retratos se registran como tal, sin indicar al autor, en el Inventario del Palacio Real de 1814: “Dos de dos varas de alto por vara y media de ancho el 1.o Retrato de la Ynfanta D.a Maria Amalia y el 2.o de la infanta D.a Maria Luisa con el Mapa de España en la mano”. Este registro corrobora la identificación de los retratados."