Marie Anna Habsburská (1610–1665)

Marie Anna Habsburská
	bavorská a falcká kurfiřtka
	Marie Anna Habsburská (Joachim von Sandrart)
Doba vlády	1635–1651 (Bavorsko); 1635–1648 (Falc)
Narození	13. ledna 1610; Štýrský Hradec
Úmrtí	25. září 1665; Mnichov
Předchůdce	Alžběta Lotrinská
Nástupce	Jindřiška Adéla Marie Savojská (Bavorsko); Šarlota Hesensko-Kasselská (Falc)
Sňatek	15. července 1635
Manžel	Maxmilián I. Bavorský
Potomci	Ferdinand Maria Bavorský; Maxmilián Filip Bavorský
Dynastie	Habsburkové
Otec	Ferdinand II. Štýrský
Matka	Marie Anna Bavorská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Anna Habsburská (13. ledna 1610, Štýrský Hradec – 25. září 1665, Mnichov), byla rodem rakouská arcivévodkyně a sňatkem bavorská vévodkyně a regentka.

Původ

Marie Anna se narodila jako páté dítě/druhá dcera habsburského následníka trůnu Ferdinanda II. a jeho první manželky Marie Anny Bavorské. Z jejích starších sourozenců se dospělosti dožil pouze starší bratr, pozdější císař a král, Ferdinand III. Mladší sestra Cecilie Renata se provdala za polského krále Vladislava IV. a mladší bratr Leopold Vilém se stal místodržitelem v Nizozemí.

Život

Roku 1635 zemřela Alžběta Renata Lotrinská, první manželka bavorského kurfiřta Maxmiliána I. z rodu Wittelsbachů. Z tohoto více než 40 let trvajícího manželství nevzešli žádní potomci, bezdětný kurfiřt se proto poohlížel po nové manželce, která by mu porodila dědice. Volba padla na jeho neteř Marii Annu.
Svatba se konala ve Vídni 15. července 1635 a jejich manželství bylo přes velký věkový rozdíl (37 let) šťastné.

Marie Anna se velmi zajímala o politiku a je obecně pokládána za velmi zdatnou a obratnou ženu. Stála po manželově boku a byla mu nápomocna ve vladařských povinnostech, což v tehdejší době nebylo pro ženu obvyklé. Po Maxmiliánově smrti v roce 1651 využila své vrozené schopnosti i získané zkušenosti jako regentka svého staršího syna Ferdinanda Marii. I poté, co kurprinc dosáhl roku 1654 plnoletosti, zůstala jeho rádkyní, a roku 1664 podnítila svého syna k tomu, aby svou zemi postavil pod patronát sv. Josefa. Do konce života byla členem státní rady, nejvyššího vládního grémia, třebaže v něm neměla žádné hlasovací právo

Po smrti svého manžela obývala část mnichovské rezidence, kde také 25. září roku 1665 ve věku 55 let zemřela. K poslednímu odpočinku byla uložena v mnichovském kostele sv. Michala, její srdce pak odpočívá v poutní kapli v Altötting.

Děti

Marie Anna splnila naděje svého manžela a do roka mu porodila vytouženého dědice, o dva roky později pak ještě dalšího syna. První porod ji však natolik vysílil, že ztratila schopnost mluvit; uzdravování probíhalo pomalu a za pomoci relikvií sv. Františka z Pauly. Jako výraz díků založil Maxmilián v Neunburg vorm Wald klášter věnovaný tomuto světci.

1. Ferdinand Maria (31. 10. 1636 Mnichov – 26. 5. 1679), bavorský kurfiřt od roku 1651 až do své smrti
- ⚭ 1650 Jindřiška Adéla Marie Savojská (6. 11. 1636 Turín – 13. 6. 1676 Mnichov)

2. Maxmilián Filip (30. 9. 1638 Mnichov – 20. 3. 1705 Türkheim), vévoda bavorsko-leuchtenberský od roku 1650 až do své smrti
- ⚭ 1668 Mauricienne Fébronie de La Tour-d'Auvergne (12. 4. 1652 Paříž – 20. 6. 1706 Türkheim)