Marie Anna Habsburská (1634–1696)

Mariana Habsburská
španělská královna
Královna Marie Anna (Diego Velázquez, 1652)
Doba vlády	1649–1665
Narození	23. prosince 1634 Vídeň, Rakousko
Úmrtí	16. května 1696 Madrid, Španělsko
Pohřbena	El Escorial
Předchůdce	Izabela Bourbonská
Nástupce	Marie Luisa Orleánská
Manžel	Filip IV. Španělský
Dynastie	Habsburkové
Otec	Ferdinand III. Habsburský
Matka	Marie Anna Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Anna Habsburská (23. prosince 1634, Vídeň – 16. května 1696, Madrid) byla královna španělská, neapolská a sicilská. Původem rakouská arcivévodkyně z habsburské dynastie tyto hodnosti získala roku 1649 sňatkem s králem Filipem IV. Španělským, svým strýcem a rovněž Habsburkem. Po smrti manžela vládla v letech 1665–1675 jako regentka za nezletilého syna Karla II. Španělského.

Arcivévodkyně Marie Anna byla nejstarší dcerou Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny, oba rodiče náleželi k vládnoucímu domu Habsburků – otec pocházel z rakouské větve a matka ze španělské. Ferdinand III. se narodil z prvního manželství císaře Ferdinanda II. s Marií Annou Bavorskou. Matka Marie Anna byla dcerou španělského krále Filipa III. a jeho manželky Markéty Rakouské.

Otec se v roce 1637 stal císařem Svaté říše římské a králem českým, uherským a chorvatským.

Druhorozená Marie Anna měla čtyři mladší sourozence a staršího bratra, následníka trůnu Ferdinanda. Z mladších sourozenců se dospělosti dožil pouze Leopold, který se po smrti svého staršího bratra Ferdinanda, stal císařem a králem v dědičných habsburských zemích jako Leopold I., jehož první ženou se stala Mariina nejstarší dcera Markéta Tereza.

Dalšími Mariinými přeživšími sourozenci, z otcových následujících manželství, byli biskup Karel I. Josef, polská královna Eleonora Marie Josefa a vévodkyně Marie Anna Josefa.

8. listopadu 1649 byla provdána za svého strýce Filipa. Filip IV. byl bratrem Mariiny matky a jeho první manželka Izabela Bourbonská zemřela roku 1644 a po smrti následníka trůnu Baltazara Karla neměli Habsburkové mužského následníka španělského trůnu.

Marie Anna dala život hned třem synům, v roce 1657 Filipovi, o rok později Tomášovi, oba chlapci však již v útlém věku zemřeli. V roce 1661 se narodil třetí syn Karel, poslední španělský král z rodu Habsburků, za něhož Marie po manželově smrti v roce 1665 vládla. Malý Karel se stal novým panovníkem španělské říše, ke které patřila i Neapol, Milán, Sardinie, Sicílie, Filipíny a rozsáhlá území v Americe. Marie Anna se snažila sblížit španělské Habsburky s Habsburky rakouskými a narušit tak dosavadní křehké spojenectví Španělska s Francií. V opozici se tak ocitli přívrženci španělsko-francouzské koalice, v jejichž čele stál nemanželský syn zemřelého Filipa IV. a bratr dospívajícího Karla, don Juan José de Austria. Ten se dostal roku 1677 k moci, plně mladičkého Karla II. ovládl a Marii Annu vyhnal do Toleda. Roku 1679 ale don Juan José de Austria náhle zemřel a Karlova matka se znovu dostala k moci.

Karel byl dvakrát ženat, ale ani v jednom manželství nezplodil potomka a kvůli jeho dlouhodobě špatnému zdravotnímu stavu byla již za jeho života těžce řešena otázka nástupnictví. Karlova druhá manželka Marie Anna Falcko-Neuburská prosazovala svého synovce Karla Habsburského, zatímco Karlova matka bojovala za syna své vnučky, malého Josefa Ferdinanda Bavorského. Matka nakonec zvítězila a Karel II. podepsal roku 1696 závěť ve prospěch Josefa Ferdinanda. Toho roku však Marie Anna Habsburská zemřela a v následujícím roce byl Karel svou manželkou donucen napsat dopis císaři, v němž ho ujistil, že následníkem bude arcivévoda Karel Habsburský. Krátce před Karlovou smrtí však primas Luís Manuel Fernández de Portocarrero krále přesvědčil, aby sepsal závěť ve prospěch francouzského kandidáta Filipa z Anjou. Žádná ze stran se nechtěla vzdát svých nároků, po smrti Karlově (1. listopadu 1700) tak vypukla válka o španělské dědictví.

• 1. Markéta Tereza (12. 7. 1651 Madrid – 12. 3. 1673 Vídeň)^[1]

  ⚭ 1666 Leopold I. (9. 6. 1640 Vídeň – 5. 5. 1705), císař Svaté říše římské v letech 1658–1705 a král český a uherský v letech 1657–1705^[2]

• 2. Marie (7. 12. 1655 Madrid – 21. 12. 1655 tamtéž)^[3]
• 3. Filip Prospéro (28. 11. 1657 Madrid – 1. 11. 1661 tamtéž), kníže z Asturie ^[4]
• 4. Tomáš Karel (23. 12. 1658 Madrid – 22. 10. 1659 tamtéž)^[5]
• 5. Karel (6. 11. 1661 Madrid – 1. 11. 1700 tamtéž), jako Karel II. král španělský, neapolský a sicilský od roku 1665 až do své smrti^[6]

  I. ⚭ 1679 Marie Louisa Orleánská (27. 3. 1662 Paříž – 12. 2. 1689 Madrid), rodem orleánská vévodkyně^[7]

  II. ⚭ 1690 Marie Anna Falcko-Neuburská (28. 10. 1667 Düsseldorf – 16. 7. 1740 Guadalajara)^[8]

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Anna Habsburská na Wikimedia Commons

Předchůdce: Filip IV.

Španělská královna - regentka za Karla II. 1665–1675

Nástupce: Karel II.