Marie Antonietta jede na popraviště
| Marie Antonietta jede na popraviště | |
|---|---|
 | |
| Autor | Jacques-Louis David |
| Rok vzniku | 1793 |
| Technika | kresba |
| Rozměry | 14,8 cm × 10,1 cm |
| Umístění | Louvre, Paříž |
Marie Antoinetta jede na popraviště je skica Jacquese-Louise Davida z roku 1793, jež znázorňuje francouzskou královnu Marii Antoinettu sedící na vozíku pro odsouzené k smrti a vezenou na popraviště na Place de la Revolution.[1]
| „ | Na rohu ulice Rue Saint-Honoré, vedle Cafè de la Règne, stojí muž s tužkou a listem papíru v ruce. Je to Louis David, jeden z největších umělců své doby. Třebaže je servilní nátury a zbabělého srdce, má tento člověk nedostižně bystré oko a neomylnou ruku. Jedním tahem zachytil jedinečným způsobem na ten prostý list papíru tvář k smrti odsouzené královny: je to skica velkolepá a děsivá zároveň, vyzařující nevýslovně živoucí energii. Vidíme zestárlou ženu, prostou někdejší krásy, avšak stále stejně důstojnou: má ústa hrdě sevřená výkřikem uvězněným uvnitř hrdla, ve tváři má nepřítomný a jakoby vzdálený výraz. Sedí na té ohavné káře, ruce spoutané za zády, stejně vzpřímená a neohrožená, jako by seděla na trůnu. Každý črt neproniknutelného výrazu její tváře odráží opovržení, vztyčený trup potvrzuje neochvějnou rozhodnost. Rezignace, jež se proměnila ve výzvu, utrpení, jež se stalo vzdorem, propůjčují sklíčené postavě novou až mrazivou důstojnost. Dokonce ani nenávist nemůže popřít vznešenost, s níž Marie Antonietta na této skice ve svém velkolepém držení těla hrdě ignoruje potupu jízdy na hnusném voze. | “ |
| — Stefan Zweig | ||
Technické informace
Výtvarné dílo (skica tužkou na papíře) o rozměrech 15 × 10 cm je uloženo v pařížském Musée du Louvre.
Reference
- ↑ Castelot, str. 427
Související články
Bibliografie
- André Castelot: Marie Antoinetta – Skutečný příběh nepochopené královny, 2000, Fabbri Editori, Milán
- Stefan Zweig: Marie Antoinetta – Nedobrovolně hrdinný život, 1948, Mondadori, Verona
Média použitá na této stránce
Italiano: Queen Marie Antoinette of France, 1793, collezione Rothschild, Louvre, disegno. «All' angolo di Rue Saint-Honoré, dove si trova il Caffè della Reggenza, c'è un uomo che attende con la matita pronta e un foglio di carta in mano. E' Louis David, uno dei più grandi artisti del suo tempo. Benché sia un' anima servile e un cuore codardo, quest' uomo ha un occhio incomparabile, una mano infallibile. Con una sola linea egli ha fissato in modo imperituro sul quel semplice foglio il volto della regina avviata al patibolo: e' uno schizzo grandioso e orrendo, attinto con indicibile energia direttamente alla vita. Vediamo una donna invecchiata, non più bella, solo ancora superba: ha la bocca alteramente serrata come per un grido rivolto all' interno, lo sguardo indifferente e lontano, e siede su quella carretta infame, con le mani legate sul dorso, tanto eretta e baldanzosa, che la si direbbe seduta su un trono. Ogni linea del volto impenetrabile esprime disprezzo, il tronco proteso riafferma un' incrollabile fermezza; la rassegnazione che si e' trasformata in sfida, la sofferenza che e' divenuta energia, conferiscono alla dolorosa figura una nuova e terribile maestà. Persino l' odio non può, in quello schizzo, rinnegare la nobiltà con cui Maria Antonietta nel suo grandioso atteggiamento ha superato l' onta dell' infame veicolo.» (Stefan Zweig, Maria Antonietta, Milano, 1997),
English: Marie Antoinette 1793 on her way to the guillotine, by Jacques-Louis David,
Deutsch: Marie Antoinette auf dem Weg zum Schafott 1793, Zeichnung des Revolutionärs Jacques Louis David, der später für Napoleon I. Monumentalgemälde schuf.