Marie Bouzková
Marie Bouzková | |
---|---|
Marie Bouzková na US Open 2023 | |
Stát | Česko |
Datum narození | 21. července 1998 (26 let) |
Místo narození | Praha, Česko |
Bydliště | Bradenton, Florida, Spojené státy americké |
Výška | 180 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 599 594 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 339–198 |
Tituly | 1 WTA, 12 ITF |
Nejvyšší umístění | 24. místo (12. prosince 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | 3. kolo (2024) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2022) |
US Open | 3. kolo (2023) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 92–56 |
Tituly | 5 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 15. místo (6. května 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022, 2023) |
French Open | čtvrtfinále (2023) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | čtvrtfinále (2021) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 1. kolo (2021) |
Týmové soutěže | |
Billie Jean King Cup | semifinále (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. května 2024
Marie Bouzková (* 21. července 1998 Praha) je česká profesionální tenistka, vítězka juniorské dvouhry na US Open 2014. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový a pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v prosinci 2022 na 24. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 15. místě.[1] Od ledna do března 2024 ji trénovala Španělka Conchita Martínezová. Ve světovém kombinovaném žebříčku ITF juniorek nejvýše figurovala v prosinci 2014 na 7. místě.
V ženském tenise na sebe upozornila během kanadského Rogers Cupu 2019, kde na cestě do semifinále vyřadila grandslamové šampionky Sloane Stephensovou, Jeļenu Ostapenkovou a Simonu Halepovou, než podlehla Sereně Williamsové. Premiérové finále na túře WTA si pak zahrála na březnovém Monterrey Open 2020. V tříhodinové bitvě nestačila na světovou sedmičku Svitolinovou. První deblový titul pak získala s Hradeckou na travnatém Birmingham Classic 2021 a singlovou trofej poprvé vybojovala na Livesport Prague Open 2022 po závěrečné výhře nad Potapovovou.
V českém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. Ve dvouhře základní skupiny proti Švýcarsku porazila Viktoriji Golubicovou. Češky zvítězily 3:0 na zápasy.[3] Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2013, když na zlínský turnaj s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole skrečovala po jednom odehraném gamu Slovince Nastje Kolarové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v říjnu 2014 na turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů v jihokarolínském Hilton Head Island. Ve finále přehrála Rusku Natalju Vichljancevovou.[2][1]
Na okruhu WTA Tour debutovala únorovým Abierto Mexicano Telcel 2015 v Acapulcu, do něhož získala divokou kartu. V prvním kole podlehla bulharské tenistce Sesil Karatančevové. Premiérového vítězného utkání dosáhla na zářijovém Coupe Banque Nationale 2018 v Québecu, kde oplatila porážku Karatančevové. Ve druhé fázi ji však zastavila Američanka Varvara Lepčenková.[2][1]
Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve Wimbledonu 2017, kde ve druhém kole podlehla čtvrté nasazené čínské hráčce Ču Lin.[1] Premiéra v hlavní soutěži následovala v ženském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Valentyna Ivachněnková, Marta Kosťuková a Georgina Garcíaová Pérezová. V úvodním kole dvouhry však nenašla recept na rumunskou hráčku Anu Bogdanovou po dvousetovém průběhu.[2][1]
Sezónu 2019 otevřela na Brisbane International postupem přes Australanku Sam Stosurovou, figurující na sedmdesáté čtvrté příčce, a následným vyřazením od světové osmičky Karolíny Plíškové. Do finále postoupila na březnovém Abierto Zapopan ze série WTA 125K v mexické Guadalajaře, v němž nenašla recept na Rusku Veroniku Kuděrmetovovou. V úvodním kole skončila na antukovém J&T Banka Prague Open, kde ji přehrála Němka Antonia Lottnerová. Shodný scénář měla účast na French Open a časné vyřazení od Biancy Andreescuové. Premiérový vyhraný zápas na grandslamu přišel v úvodním kole Wimbledonu. Po vítězství nad devadesátou šestou hráčkou žebříčku Monou Barthelovou, však ukončila její cestu pavoukem třicátá první nasazená Řekyně Maria Sakkariová. Double si odvezla z kazachstánského Nur-Sultanu, kde v červenci ovládla dvouhru i čtyřhru turnaje ITF s dotací 80 tisíc dolarů. Bodový zisk znamenal průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA. V jeho vydání z 22. července 2019 se posunula ze 104. na 92. místo.[2][1]
Svou první US Open Series rozehrála na Silicon Valley Classic 2019 v kalifornském San José. V úvodní fázi vypadla s Američankou Coco Vandewegheovou, postavenou až v sedmé světové stovce.[1] Na kanadský Rogers Cup 2019 přijížděla jako devadesátá první hráčka žebříčku. V předchozí kariéře nikdy nezvítězila ve dvou utkáních WTA za sebou ani nevyhrála nad členkou první světové padesátky, od nichž utržila sedm porážek. Po zvládnuté dvoukolové kvalifikaci v průběhu hlavní části turnaje však vyřadila tři grandslamové šampionky v řadě. Ve druhém kole poprvé zdolala členku elitní světové desítky, osmou v pořadí Sloane Stephensovou.[4] Následně si poradila s Lotyškou Jeļenou Ostapenkovou a ve čtvrtfinále zdolala čerstvou wimbledonskou vítězku Simonu Halepovou. Do utkání s Rumunkou vstoupila vedením gamů 4–0. Po ztrátě úvodní sady rumunská světová čtyřka skrečovala pro bolest Achillovy šlachy.[5] V premiérovém semifinále se utkala se světovou desítkou Serenou Williamsovou, proti níž ztratila v úvodním setu jedinou hru. Američanka poté dovedla utkání do třetí sady, kde si Češka vypracovala tři brejkboly za stavu gemů 1–1. Žádný z nich však nevyužila. Vzápětí přišla sama o servis a následně prohrála i celý zápas. Bodový zisk z turnaje kategorie Premier 5 jí zajistil žebříčkový posun téměř o čtyřicet příček na 53. místo.[6] V prvním kole US Open 2019 proti Australance Ajle Tomljanovićové si vypracovala náskok v poměru gemů 6–1 a 5–2. Utkání však nedovedla k vítězství, když od daného stavu uhrála jen jednu ze zbylých dvanácti her.[7]
Do prvního finále na túře WTA se probojovala ve 21 letech na březnovém Monterrey Open 2020, kde na její raketě postupně dohrály Slovenky Kristína Kučová s Annou Karolínou Schmiedlovou, Číňanka Wang Ja-fan a v semifinále britská světová šestnáctka Johanna Kontaová.[8] Do finále prošla bez ztráty setu. V tříhodinové bitvě o titul však podlehla sedmé hráčce žebříčku Elině Svitolinové z Ukrajiny, která tak vyhrála i sedmé finále v kategorii WTA International. Bodový zisk Češku poprvé posunul do elitní světové padesátky, na 47. místo.[9] Semifinálová účast v monterreyské čtyřhře po boku Voráčové také znamenala nové žebříčkové maximum v deblu, když po skončení figurovala na 164. příčce.
Na srpnovém Top Seed Open 2020 v Lexingtonu, hraném po pětiměsíčním přerušení okruhu pro pandemii koronaviru, na úvod vyřadila světovou patnáctku Johannu Kontaovou. Britku během zápasu postihla palpitace.[10] Ve čtvrtfinále pak uhrála jen tři gemy na pozdější americkou šampionku Jennifer Bradyovou z konce první světové padesátky. V páru se Švýcarkou Jil Teichmannovou postoupila do prvního kariérního finále čtyřhry, v němž je zdolal americko-brazilský pár Hayley Carterová a Luisa Stefaniová.[11] Na úvod říjnového BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells podlehla italské kvalifikantce Martině Trevisanové po 3 hodinách a 52 minutách. V době konání se jednalo o sedmý nejdelší zápas v ženské otevřené éře, druhý nejdelší v roce 2021 a vůbec nejdelší v kategorii WTA 1000.[12][13]
Na cestě do svého prvního čtvrtfinále v grandslamové dvouhře vyřadila ve Wimbledonu 2022 tři Američanky v řadě. V prvním kole osmou hráčku žebříčku Danielle Collinsovou ve třech setech, poté ztratila jen tři gamy s Ann Liovou a dalších pět s Alison Riskeovou-Amritrajovou. V osmifinále zdolala silově hrající Francouzku Caroline Garciaovou.[14] Mezi poslední osmičkou nenašla recept na tuniskou světovou dvojku Ons Džabúrovou, přestože získala úvodní set. Ve zbylých dvou však uhrála jen dva gamy.[15] První singlovou trofej na túře WTA si odvezla z červencového Livesport Prague Open 2022, kde startovala jako osmá nasazená. Do finále postoupila přes 17letou krajanku Lindu Noskovou a v závěrečném utkání zdolala ruskou turnajovou sedmičku Anastasiji Potapovovou, s níž ztratila jen tři hry. Turnajem prošla bez ztráty setu. Bodový zisk ji vrátil na kariérní maximum, 46. příčku žebříčku WTA.[16]
Do premiérového semifinále v kategorii WTA 1000 se probojovala na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022 poté, co ji v úvodním setu skrečovala Anna Kalinská pro poranění palce na noze.[17][18] Mezi poslední čtveřicí hráček však i potřetí v kariéře podlehla světové šestce Marii Sakkariové, v zápase jehož druhá sada se kvůli dešti dohrávala až v den finále.[19] Po skončení se poprvé posunula do elitní světové třicítky, na 28. místo žebříčku.[20] V případě zápočtu wimbledonských bodů by zakončila sezónu 2022 na 21. místě. Bez jejich přidělení jí v konečné klasifikaci patřila 26. příčka.[21]
Trenérské vedení
Připravuje se ve floridském Bradentonu, kam se s rodinou v deseti letech přestěhovala.[22] Českou základnou se pro ni stal areál Sparty Praha. V letech 2015–2022 ji vedl Španěl Cristian Requeni, díky čemuž vedle češtiny a angličtiny hovoří také španělsky.[23][24] Poté spolupracovala s Theodorem Devotym, kterého v roce 2023 nahradil Antonín Bolard, vnuk nehrajícího kapitána vítězného daviscupového týmu z roku 1980,[25] když se dohodli na spolupráci do konce sezóny.[26][27] V roce 2024 ji začala koučovat španělská wimbledonská vítězka Conchita Martínezová, bývalá trenérka Plíškové a Muguruzaové.[24][27] Spolupráci ukončily v březnu téhož roku, po nevýrazných výsledcích Bouzkové.[28]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 Č) | |
Premier / WTA 500 (0–1 Č) | |
International / WTA 250 (1–5 D; 4–2 Č) |
Dvouhra: 6 (1–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 8. března 2020 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Elina Svitolinová | 5–7, 6–4, 4–6 |
Finalistka | 2. | 19. února 2021 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Darja Kasatkinová | 6–4, 2–6, 2–6 |
Finalistka | 3. | 27. února 2022 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Sloane Stephensová | 5–7, 6–1, 2–6 |
Vítězka | 1. | 31. července 2022 | Praha, Česko | tvrdý | Anastasija Potapovová | 6–0, 6–3 |
Finalistka | 4. | 22. října 2023 | Nan-čchang, Čína | tvrdý | Kateřina Siniaková | 6–1, 6–7(5–7), 6–7(4–7) |
Finalistka | 5. | 7. dubna 2024 | Bogota, Kolumbie | antuka | Camila Osoriová | 3–6, 6–7(5–7) |
Čtyřhra: 8 (5–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 16. srpna 2020 | Lexington, Spojené státy | tvrdý | Jil Teichmannová | Hayley Carterová Luisa Stefaniová | 1–6, 5–7 |
Finalistka | 2. | 11. dubna 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka (z) | Lucie Hradecká | Nicole Melicharová Demi Schuursová | 2–6, 4–6 |
Vítězka | 1. | 20. června 2021 | Birmingham, Velká Británie | tráva | Lucie Hradecká | Ons Džabúrová Ellen Perezová | 6–4, 2–6, [10–8] |
Vítězka | 2. | 18. července 2021 | Praha, Česko | tvrdý | Lucie Hradecká | Viktória Kužmová Nina Stojanovićová | 7–6(7–3), 6–4 |
Vítězka | 3. | 24. dubna 2022 | Istanbul, Turecko | antuka | Sara Sorribesová Tormová | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 4. | 8. října 2023 | Peking, Čína | tvrdý | Sara Sorribesová Tormová | Čan Chao-čching Giuliana Olmosová | 3–6, 6–0, [10–4] |
Vítězka | 5. | 15. října 2023 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Bethanie Mattek-Sandsová | Luksika Kumkhumová Peangtarn Plipuečová | 6–2, 6–1 |
Finalistka | 3. | 7. ledna 2024 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Bethanie Mattek-Sandsová | Anna Danilinová Viktória Hrunčáková | 3–6, 7–6(7–5), [8–10] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–1 D) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 16. března 2019 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Veronika Kuděrmetovová | 2–6, 0–6 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 16 (12–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 5. října 2014 | Hilton Head Island, Spojené státy | antuka | Natalja Vichljancevová | 7–5, 6–1 |
Vítězka | 2. | 21. června 2015 | Grand-Baie, Mauricius | tvrdý | Lou Brouleauová | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 3. | 28. června 2015 | Grand-Baie, Mauricius | tvrdý | Jaeda Danielová | 7–5, 6–2 |
Vítězka | 4. | 5. července 2015 | La Possession, Francie | tvrdý | Ilze Hattinghová | 6–2, 6–3 |
Finalistka | 1. | 30. srpna 2015 | Pörtschach, Rakousko | antuka | Julia Grabherová | 6–7(5–7), 1–6 |
Finalistka | 2. | 16. ledna 2016 | Fort-de-France, Francie | tvrdý | Irina Ramialisonová | 6–7(3–7), 2–6 |
Vítězka | 5. | 23. ledna 2016 | Petit-Bourg, Francie | tvrdý | Théo Gravouilová | 6–4, 6–1 |
Vítězka | 6. | 21. února 2016 | Cuernavaca, Mexiko | tvrdý | Lauren Albaneseová | 0–6, 6–0, 6–1 |
Vítězka | 7. | 15. května 2016 | Monzón, Španělsko | tvrdý | Jessika Ponchetová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 8. | 12. června 2016 | Puszczykowo, Polsko | tvrdý | Valeria Savinychová | 6–2, 6–0 |
Vítězka | 9. | 19. února 2017 | Perth, Austrálie | tvrdý | Markéta Vondroušová | 1–6, 6–3, 6–2 |
Vítězka | 10. | 12. března 2017 | Orlando, Spojené státy | antuka | Victoria Rodríguezová | 7–5, 5–7, 6–0 |
Finalistka | 3. | 12. května 2017 | Monzón, Španělsko | tvrdý | Georgina Garcíaová Pérezová | 1–6, 3–6 |
Finalistka | 4. | 25. září 2017 | Stillwater, Spojené státy | tvrdý | Aleksandra Wozniaková | 5–7, 4–6 |
Vítězka | 11. | 18. března 2018 | Irapuato, Mexiko | tvrdý | Kristína Kučová | 6–4, 6–0 |
Vítězka | 12. | 21. července 2019 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Natalija Kostićová | 6–3, 6–3 |
Čtyřhra: 3 (3–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 21. června 2015 | Grand-Baie, Mauricius | tvrdý | Rosalie van der Hoeková | Ilze Hattinghová Madrie Le Rouxová | 6–3, 7–5 |
Vítězka | 2. | 14. dubna 2019 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Rosalie van der Hoeková | Ilona Kremenová Iryna Šymanovičová | 7–5, 6–7(2–7), [10–5] |
Vítězka | 3. | 21. července 2019 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Vivian Heisenová | Vlada Kovalová Kamilla Rachimovová | 7–6(10–8), 6–1 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2014 | US Open | tvrdý | Anhelina Kalininová | 6–4, 7–6(7–5) |
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2014 | Wimbledon | tráva | Dalma Gálfiová | Tami Grendeová Jie Čchiou-jü | 2–6, 6–7(5–7) |
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Ženská dvouhra
Turnaj | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | A | A | Q3 | Q1 | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 0 / 5 | 1–5 |
French Open | A | A | A | Q2 | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo[a] | 1. kolo | 3. kolo | 0 / 6 | 3–5 |
Wimbledon | A | A | Q2 | Q2 | 2. kolo | NH | 1. kolo | ČF | 4. kolo | 2. kolo | 0 / 5 | 9–5 |
US Open | A | A | Q1 | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo | 0 / 6 | 3–6 | |
výhry–prohry | 0–0 | 0–0 | 0–0 | 0–1 | 1–3 | 0–3 | 0–4 | 7–3 | 5–4 | 3–3 | 0 / 22 | 16–21 |
Vysvětlivky
- ↑ Bouzková odstoupila z French Open 2022 před 2. kolem. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
Ženská čtyřhra
Turnaj | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | 1. kolo | 1. kolo | 2. kolo | 2. kolo | 1. kolo | 0 / 5 | 2–5 |
French Open | A | 2. kolo | 1. kolo | A | ČF | 2. kolo | 0 / 4 | 5–4 |
Wimbledon | A | NH | ČF | 2. kolo | SF | 2. kolo | 0 / 4 | 9–4 |
US Open | A | A | ČF | A | A | 0 / 1 | 3–1 | |
výhry–prohry | 0–0 | 1–2 | 6–4 | 2–2 | 8–3 | 2–3 | 0 / 14 | 19–14 |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným | W–L V–P | výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
Rok | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 1195. | ▲ 497. | ▲ 378. | ▲ 257. | ▲ 187. | ▲ 142. | ▲ 57. | ▲ 51. | ▼ 89. | ▲ 26. | ▼ 34. |
Čtyřhra
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Marie Bouzková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 6. května 2024
- ↑ a b c d e f Marie Bouzková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. května 2024
- ↑ Jsem ráda, že jsme týmu taky pomohly, těšilo Bouzkovou po vítězném debutu nad Švýcarskem. Radiožurnál Sport [online]. 2023-11-08 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Ta holka s velkou lahví... Jdu se učit, hlásila nová česká tenisová kometa po životní výhře. Sport.cz [online]. 2019-08-09 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bouzková v Torontu vyřadila i Halepovou! O finále si zahraje proti Sereně [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-10 [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bouzková v Torontu další šok nedotáhla, v semifinále neudržela vedení proti Sereně [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-11 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Sport.cz. Zkrat za milion? Bouzková se po vyřazení z US Open smála: Není konec světa. Sport.cz [online]. 2019-08-28 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bouzková neztratila set ani s Kontaovou a v Monterrey je poprvé ve finále turnaje WTA!. TenisPortal.cz [online]. 2020-03-07 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Bouzková mexickou jízdu nedotáhla, ve finále v Monterrey prohrála. iDNES.cz [online]. 2020-03-09 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bouzková v Lexingtonu vyřadila Kontaovou [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-11 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ LEFENDA, Filip. Zápis do tenisové historie! Bouzková padla po bezmála čtyřech hodinách boje. Tenisový svět [online]. 2021-10-08 [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-16.
- ↑ Kalinina beats Haddad Maia in longest match of the year to make Rome semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-16. (anglicky)
- ↑ Bouzková je ve čtvrtfinále Wimbledonu, Garciaovou přehrála ve dvou setech. iDNES.cz [online]. 2022022-07-032-07-03 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Jabeur rallies past Bouzkova for historic berth in Wimbledon semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bouzková na Livesport Prague Open slaví první triumf na okruhu WTA! Potapovovou si načala kanárem. TenisPortal.cz [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Bouzková postoupila v Mexiku do semifinále, její soupeřka čtvrtfinále v úvodním setu vzdala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-22 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online.
- ↑ WANCKE, Barbara. Guadalajara | Sakkari secures last spot at WTA Finals. Tennis Threads Magazine [online]. 2022-10-22 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sakkari wins rain-delayed semifinal in Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-22 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bouzková si vylepšila kariérní maximum v žebříčku WTA. Sport.cz [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online.
- ↑ BERKOK, John. What the WTA’s year-end Top 30 would look like if there had been points at Wimbledon. Tennis.com [online]. 2022-11-22 [cit. 2022-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-23. (anglicky)
- ↑ FITZGERALD, Matt. Zoom Q&A: Math guru Marie Bouzkova finds solution in hibachi delivery. Tennis.com [online]. 2020-08-14 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAROCH, Jan. Co (ne)víte o Bouzkové: juniorský titul, dva domovy a kouč od Štěpánka. iSport.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Stanislav Kučera, Karel Knap. Hvězdná posila pro Bouzkovou. Povede ji vítězka Wimbledonu Martínezová. iDNES.cz [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online.
- ↑ V Česku se obchoduje s tenisovými dětmi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-02-29 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Roland Garros | Bouzková věří, že je i přes porážku na správné cestě, vede ji nový kouč Bolardt. Sport.cz [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Tenistku Bouzkovou bude trénovat Martínezová. Vítězka Wimbledonu dříve pracovala třeba s Plíškovou. iROZHLAS [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online.
- ↑ KNAP, Karel. Končíš, Conchito! Bouzková se záhy rozešla se španělskou legendou. iDNES.cz [online]. 2024-03-29 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Bouzková na Wikimedia Commons
- Marie Bouzková – oficiální stránky
- Marie Bouzková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Marie Bouzková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Marie Bouzková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Marie Bouzková na Facebooku
- Marie Bouzková na X (dříve Twitteru)
- Marie Bouzková na Instagramu
Předchůdce | Marie Bouzková | Nástupce |
---|---|---|
Petra Kvitová | Cena Karen Krantzckeové za sportovní chování 2020 | Carla Suárezová Navarrová |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
bendera Indonesia
Autor: Shev123, Licence: CC0
Tenistka Marie Bouzková v úvodním kole kvalifikace French Open 2018 proti Tessah Andrianjafitrimovové (dvorec č. 18).
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Marie Bouzková after winning in the first round of the 2023 US Open
Autor: Rob Keating from Canberra, Australia, Australia, Licence: CC BY 2.0
Melbourne, Australia - 20 January 2020 - Marie Bouzkova CZE on Rod Laver Arena. (Photo by Rob Keating)