Marie Dorotea Württemberská

Marie Dorotea Württemberská
rakouská arcivévodkyně
Úplné jméno	Maria Dorothea Luise Wilhelmine Caroline
Narození	1. listopad 1797 Pokój, Slezsko
Úmrtí	30. března 1855 (ve věku 57 let) Budapešť, Uhersko
Pohřbena	Hrobka palatinů v Budapešti
Sňatek	24. srpna 1819
Manžel	Josef Habsbursko-Lotrinský
Potomci	Františka Marie Alexandr Alžběta Františka Josef Karel Marie Jindřiška
Dynastie	Württemberkové
Otec	Ludvík Württemberský
Matka	Henrietta Nasavsko-Weilburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko – 30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.

Původ

Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.^[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.^[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.

Manželství a život v Uhrách

Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.^[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.

Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.^[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela 30. března 1855 v Uhrách při návštěvě své nejstarší dcery. Byla pohřbena o čtyři dny později do palatinské hrobky na Budínském hradě po boku svého manžela.^[4]

Potomci

S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manželství.

• 1. Františka Marie Alžběta (30. 7. 1820 Budín – 23. 8. 1820 tamtéž)^[5]
• 2. Alexandr (6. 6. 1825 Budín – 12. 11. 1837 tamtéž)^[6]
• 3. Alžběta Františka Marie (17. 1. 1831 Budín – 14. 2. 1903 Vídeň)^[7]

  I. ⚭ 1847 Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este (20. 7. 1821 Modena – 15. 12. 1849 Brno)^[8]

  II. ⚭ 1854 Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (29. 7. 1818 Vídeň – 20. 11. 1874 Židlochovice)^[9]

• 4. Josef Karel Ludvík (2. 3. 1833 Prešpurk – 13. 6. 1905 Rijeka), ⚭ 1864 Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská (8. 7. 1846 Neuilly-sur-Seine – 3. 6. 1927 Alcsútdoboz)^[7]
• 5. Marie Jindřiška (23. 8. 1836 Budín – 19. 9. 1902 Spa), ⚭ 1853 Leopold II. Belgický (9. 4. 1835 Brusel – 17. 12. 1909 Laeken), belgický král od roku 1865 až do své smrti^[7]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Dorotea Württemberská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage