Marie Ernestina Františka z Rietbergu

Marie Ernestina Františka z Rietbergu
Narození5. srpna 1687
Rietberg
Úmrtí1. ledna 1758 (ve věku 70 let)
Vídeň
ChoťMaxmilián Oldřich z Kounic
DětiVáclav Antonín z Kounic-Rietbergu
Karel Josef z Kounic-Rietbergu
Marie Eleonora z Kounic-Rietbergu
RodičeFerdinand Maxmilián z Rietbergu a Johana Alžběta Františka z Manderscheid-Blankenheimu[1]
PříbuzníJosef Klement z Kounic, Arnošt Kryštof z Kounic, Dominik Ondřej z Kounic a František Václav z Kounic (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Ernestina Františka z Rietbergu (německy Maria Ernestine Francisca von Rietberg, 5. srpna 1687, Rietberg1. ledna 1758) byla německá šlechtična, princezna z rodu Cirksenů, hraběnka z Rietbergu, provdaná Kounicová. Jejím sňatkem s Maxmiliánem Oldřichem z Kounic přešlo Rietberské hrabství jako věno na rod Kouniců.

Život

Narodila se jako pohrobek, dva měsíce po smrti svého otce, hraběte Ferdinanda Maxmiliána z Rietbergu. Její matkou byla jeho manželka Františka, rozená hraběnka z Manderscheid-Blankenheimu.

Po smrti své sestry se v dětském věku stala dědičkou a de jure hraběnkou z Rietbergu. Jejího opatrovnictví se ujal bratr jejího otce, hrabě František Adolf Vilém Východofríský z Rietbergu.

Císař Leopold I. následně jmenoval knížecí biskupy münsterského a paderbornského Fridrich Kristián z Plettenbergu a Heřman Werner z Wolff-Metternichu jako její poručníky. Ti na hrabství nechali uvalit císařskou nucenou správu, aby tak zamezili přičlenění území jako odumřelého léna k Hesensko-kasselskému lankrabství. Později bylo roku 1692 léno ve prospěch matky obnoveno. Matka žila s dcerou v Paderbornu, Kolíně nad Rýnem a Düsseldorfu a dceru vychovávala převážně u falckého kurfiřtského dvora. V roce 1692 se matka znovu provdala za hraběte Arnolda Mořice Viléma z Bentheim-Steinfurtu.

Manželství a rodina

Malá Marie Ernestina Františka z Rietbergu v loveckém kostýmu

O mladou Marii Ernestinu Františku se zajímal říšský místokancléř Dominik Ondřej I. z Kounic jako o vhodnou nevěstu pro svého syna Maxmiliána Oldřicha. První jednání o sňatku se konala zřejmě již v roce 1694, v roce 1697 byl sňatek dohodnut a o dva roky později byl manželství skutečně uzavřeno. Páru se narodilo několik dětí, mezi nimi také pozdější rakouský státní kancléř Václav Antonín z Kounic-Rietbergu.

V roce 1702 byla císařská správa Rietbergu ukončena, nárok na hrabství si však nově činili také Lichtenštejnové. V roce 1714 byla říšskou dvorní radou jako právoplatná dědička potvrzena Marie Ernestina Františka z Rietbergu. Konflikt s Lichtenštejny byl urovnán až roku 1726 dědickou smlouvou, kterou Hesensko-Kasselsko uznalo po intervenci císaře Karla VI. v roce 1728.

Rodina žila převážně na rodových panstvích Kouniců na Moravě. Hraběnka se o své Rietberské panství starala na dálku. Hraběcí pár nechal roku 1716 nově vystavět rietberský františkánský klášter a rozšířit klášterní kostel. V roce 1723 bylo hrabství vloženo pod ochranu svatého Jana Nepomuckého, jehož sochu nechala hraběnka vztyčit poblíž zámku. Od roku 1726 se konala procesí sv. Jana Nepomuckého a v roce 1743 bylo v Rietbergu založeno Gymnasium Nepomucenum a další. V roce 1747/1748 nechala hraběnka v Rietbergu postavit kapli sv. Jana.

Některá práva v Rietbergu byla později připsána jejímu synovi, který hrabství využívali především jako zdroj peněz. Hraběnka Marie Ernestina Františka z Rietbergu zemřela 1. ledna 1758. Byla pohřbena v Brně a její srdce bylo převezeno do františkánského kostela v Rietbergu, jak si hraběnka přála v závěti.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Ernestine Francisca von Rietberg na německé Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

  • Alfred Eugen Ecker: Maria Ernestine Franziska, Gräfin von Ostfriesland und Rietberg, Erbgräfin von Rietberg, Gräfin von Kaunitz, 1687–1758. Münster, 1982
  • Georg Joseph Rosenkranz: Beiträge zur Geschichte des Landes Rietberg und seiner Grafen. In: Zeitschrift für vaterländische Geschichte und Altertumskunde Bd. 14. Münster, 1853 119–121 (Google Books)
  • VON WURZBACH, Constantin. BLKÖ:Zirksena-Rietberg, Maria Prinzessin – Wikisource. de.wikisource.org [online]. BLKÖ / Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (1891) [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Související články

Předchůdce:
Ferdinand Maxmilián
Znak z doby nástupuhrabě z Rietbergu
Marie Ernestina Františka z Rietbergu
16991758
Znak z doby konce vládyNástupce:
Václav Antonín

Média použitá na této stránce

Wappenkaunitzrietberg.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen der Familie Kaunitz-Rietberg, Grafen von Rietberg. Das Wappen setzt sich zusammen aus dem goldenen Adler auf rotem Grund der Familie von Rietberg (links); dem Esenser Bären und den Wittmunder Peitschen für das Harlingerland (rechts); dem goldenen Jungfrauenadler auf schwarzem Grund der Familie Cirksena (Mitte); darüber als Herzschild das Wappen der Kaunitz, geviertelt, mit der Seerose der Kaunitz und der Rose der Sesyma-Austi.
Maria Ernestine Francisca von Rietberg.jpg
Maria Ernestine Francisca von Rietberg (1687-1758)
Marie Ernestina z Rietbergu.jpg
Autor: Ondraness, Licence: CC0
Portrét Marie Ernestiny z Rietbergu, zámek Slavkov – Austerlitz.