Marie Františka Falcko-Sulzbašská
Marie Františka Falcko-Sulzbašská | |
---|---|
Zweibrückensko-Birkenfeldská falckrběnka | |
Narození | 15. června 1724 Schwetzingen |
Úmrtí | 15. listopadu 1794 (ve věku 70 let) Sulzbach-Rosenberg |
Pohřbena | kostel svaté Marie (Sulzbach-Rosenberg) |
Manžel | Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský |
Potomci | Karel II. August Zweibrückensko-Birkenfeldský Klemens August Josef Fridrich Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská Maria Anna Falcko-Zweibrückenská Maxmilián I. Josef Bavorský |
Dynastie | Wittelsbachové |
Otec | Josef Karel Falcko-Sulzbašský |
Matka | Alžběta Augusta Falcko-Neuburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Františka Falcko-Sulzbašská (Maria Franziska, Pfalzgräfin von Sulzbach; 15. června 1724 – 15. listopadu 1794) z rodu Wittelsbachů, sňatkem falckraběnka a vévodkyně ze Zweibrücken-Birkenfeld.
Biografie
Narodila se ve Schwetzingen jako páté dítě/čtvrtá dcera ze sedmi potomků Josefa Karla ze Sulzbachu a Alžběty Augusty Falcko-Neuburské. Ze všech sourozenců se dospělosti dožila pouze ona a její dvě starší sestry Alžběta Augusta a Marie Anna. Její otec byl jmenován nástupcem svého tchána Karla III. Filipa Falckého, nikdy však dědictví nepřevzal kvůli své předčasné smrti v roce 1729. Starší sestra Marie Františky, Alžběta Augusta, se později stala manželkou dalšího falckého dědice Karla Teodora Bavorského.
Když Karel Teodor v roce 1799 zemřel bez legitimních potomků, zdědil Bavorsko i Falc nejmladší syn Marie Františky, Maxmilián Josef. Marie Františka je tedy předkem všech bavorských králů vládnoucích až do roku 1918 a stále žijících členů rodu Wittelsbachů.
Manželství, potomci
Dne 6. února 1746 se Marie Františka provdala za Fridricha Michaela ze Zweibrücken-Birkenfeld. Z manželství se narodilo pět dětí, tři synové a dvě dcery, druhý chlapec však již v útlém věku zemřel.
Potomci
- Karel II. August Zweibrückensko-Birkenfeldský (29. října 1746 – 1. dubna 1795), zweibrückenský falckrabě, ⚭ 1774 Marie Amálie Saská (26. září 1757 – 20. dubna 1831)
- Klemens August Josef Fridrich (18. září 1749 – 19. června 1750)
- Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská (10. května 1752 – 15. listopadu 1828), ⚭ 1769 Fridrich August I. (23. prosince 1750 – 5. května 1827), saský vévoda a kurfiřt, varšavský vévoda, saský král od roku 1806 až do své smrti
- Maria Anna Falcko-Zweibrückenská (18. července 1753 – 4. února 1824), ⚭ 1780 Vilém Bavorský (10. listopadu 1752 – 8. ledna 1837), bavorský vévoda, falcko-birkenfeldsko-gelnhausenský falckrabě, vévoda z Bergu
- Maxmilián I. Josef Bavorský (27. května 1756 – 13. října 1825), falckrabě zweibrückenský, bavorský kurfiřt, bavorský král od roku 1806 až do své smrti,
- ⚭ 1785 Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (14. dubna 1765 – 30. března 1796)
- ⚭ 1797 Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776 – 13. listopadu 1841)
- ⚭ 1785 Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (14. dubna 1765 – 30. března 1796)
Nemanželský syn
Po roce 1760 začal vztah Marie Františky s manželem upadat. Podle svých vlastních slov byla svedena špatným příkladem dvora a začala si románek s hercem z Mannheimu. Když otěhotněla, byla vykázána od dvora. Ve Štrasburku porodila syna a následně byla držena v klášteře – nejprve v klášteře voršilek ve městě Mety, posléze v klášteře augustiniánek v Bonnevoye v Lucemburském vévodství. Po manželově smrti v roce 1767 se Marie Františka směla usadit na zámku Sulzbach.
Smrt
Na svém sídle v Sulzbachu také Marie Františka roku 1794 zemřela. K poslednímu odpočinku byla uložena v místním farním kostele. V roce 1983 bylo její srdce na žádost rodu Wittelsbachů odděleno a uloženo v Milostné kapli (Gnadenkapelle) v Altötting.
Vývod z předků
August Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Kristián August Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Hedvika Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
Teodor Eustach Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Jan VII. Nasavsko-Siegenský | ||||||||||||
Amálie Nasavsko-Siegenská | ||||||||||||
Markéta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská | ||||||||||||
Josef Karel Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Arnošt Hesensko-Rheinfelsský | ||||||||||||
Vilém Hesensko-Rotenburský | ||||||||||||
Marie Eleonora ze Solms-Lich | ||||||||||||
Marie Eleonora Hesensko-Rotenburská | ||||||||||||
Ferdinand Karel z Löwenstein-Wertheim-Rochefort | ||||||||||||
Marie Anna z Lowenstein-Wertheim | ||||||||||||
Anna Marie z Fürstenbergu-Heiligenbergu | ||||||||||||
Alžběta Augusta Falcko-Sulzbašská | ||||||||||||
Wolfgang Vilém Neuburský | ||||||||||||
Filip Vilém Falcký | ||||||||||||
Magdalena Bavorská | ||||||||||||
Karel III. Filip Falcký | ||||||||||||
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Žofie Eleonora Saská | ||||||||||||
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská | ||||||||||||
Janusz Radziwiłł | ||||||||||||
Bogusław Radziwiłł | ||||||||||||
Alžběta Žofie Braniborská | ||||||||||||
Ludvika Karolina Radziwiłłova | ||||||||||||
Janusz Radziwiłł | ||||||||||||
Anna Marie Radziwiłłova | ||||||||||||
Kateřina Potocká | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Countess Palatine Maria Franziska of Sulzbach na anglické Wikipedii a Maria Franziska von Pfalz-Sulzbach na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Františka Falcko-Sulzbašská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Sie war die jüngere Schwester von Elisabeth Auguste von Bayern. Maria heiratete im Jahre 1746 Friedrich Michael von Pfalz-Birkenfeld (1724–1767). Ihr Sohn Maximilian I. (1756–1825) wurde später König von Bayern. Allerdings erlebte sie den Aufstieg ihrer Familie nicht mehr. Die Beziehung zu ihrem Mann war seit 1760 gescheitert. Nach ihren eigenen Angaben wurde sie "durch das üble Beispiel des von ihr verachteten Hofes" verführt, eine Beziehung mit einem Mannheimer Schauspieler einzugehen. Als sie schwanger wurde, entfernte man sie vom Hof. In Straßburg gebar sie einen Sohn und wurde dann quasi in Klosterhaft gesteckt; zunächst bei Ursulinen in Metz und dann zu den Augustinerinnen zu Bonnevoye im Herzogtum Luxemburg. Nach dem Tod ihres Mannes 1767 durfte sie auf Schloss Sulzbach ziehen. Sie starb im Jahre 1794 und fand in der Pfarrkirche zu Sulzbach ihre letzte Ruhestätte. Ihr Herz wurde getrennt bestattet und befindet sich seit 1983 in der Gnadenkapelle von Altötting.