Marie Gärtnerová

Marie Gärtnerová
Marie Gärtnerová
Marie Gärtnerová
Základní informace
Narození17. října 1877
Zdice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. února 1965 (ve věku 87 let) nebo 1959 (ve věku 81–82 let)
Kařez
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníoperní pěvkyně, hudební pedagožka, učitelka, soprano singer a zpěvačka
Hlasový oborsoprán
PříbuzníJiří Herold (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Gärtnerová, křtěná Marie Antonie (16. října 1877 Zdice[1]22. února 1965 Kařez), byla česká operní pěvkyně, tanečnice, hudební pedagožka a profesorka.

Život

Narodila se ve Zdicích v rodině řidiče vlaků Emanuela Gärtnera. Dětství trávila ve Zdicích a v rodišti své matky, v Městečku u Křivoklátu, rané mládí pak v Jihlavě, kde se spřátelila se svým bratrancem Jiřím Heroldem, pozdějším violistou Českého kvarteta. Po ukončení základního vzdělání, které absolvovala patrně ve svém rodišti, se věnovala studiu hry na klavír. Školila se u Karla Slavkovského a Josefa Jiránka, hudební teorii studovala u Vítězslava Nováka a zpěv na Pivodově pěvecké škole[2][3]. Studium zakončila státní zkouškou ze zpěvu a hry na klavír. Jako operní pěvkyně v začátcích zpívala pod jménem Marie Romanova.

Marie Gärtnerová – Salome (Světozor, 31.12.1909)

V roce 1901-1902 začala uměleckou dráhu jako altistka v Zemském divadle v Lublani, kde vytvořila celou řadu titulních postav[4]. Obdivována byla za roli Carmen ve stejnojmenné opeře, což ve verších oslavil slovinský básník Anton Aškerc. Následně dva roky působila v novém českém divadle v Plzni, kde se však příliš neuplatnila. Počala se zdokonalovat v herectví v pražské dramatické škole režiséra J. Šmahy a vystoupila v Národním divadle v představení jeho elévů (1902/03). V letech 1902-1906 se přeškolila ve francouzsko–italské škole Marchesi u Betty Frank–Rückertové[5] na dramatický soprán a později se zdokonalila v bel cantu u Carla Emmericha. V roce 1905 hostovala v pražském německém divadle (G. Bizet: Carmen, dirigoval L. Blech) a získala tak první zkušenost na velkém jevišti. Brzy vyspěla ve znamenitou pěvkyni, především Straussových dramatických děl.

V letech 1906-1907 působila v alsaské opeře v Kolmaru a na podzim roku 1907 přijala angažmá v městském divadle v Barmenu[6] (dnes Wuppertal), kde dostávala titulní role a rozšířila svůj repertoár o italská operní díla. Další angažmá bylo v letech 1910-1919 ve Štrasburku, kde excelovala mimo jiné v dílech R. Wagnera a Richarda Strausse. Ve Štrasburku vystupovala též koncertně a podílela se zde také na režii Smetanovy Prodané nevěsty. V letech 1907-1918 vystupovala též pohostinsky na operních pódiích v Německu, Rakousku, Holandsku, Švýcarsku a rovněž i v Národním divadle v Praze[7] a dalších českých městech. Její pěvecké vystoupení oceňoval sám Richard Strauss, v jehož operách Elektra, Salome a Růžový kavalír dosáhla velkých úspěchů. V repertoáru měla téměř čtyřicet velkých úloh a vedle pěveckých rolí v úlohách také skvěle tančila. Byla rovněž výtečnou klavíristkou, schopnou doprovodit se i ve velmi obtížných partech.

V roce 1920 ukončila operní dráhu, vrátila se natrvalo do Čech, kde přijala pozvání hraběnky Berty Colloredo–Mansfeldové a přistěhovala se do zbirožského zámku, kde Alfons Mucha právě dokončoval Slovanskou epopej. Koncertovala, působila jako profesorka zpěvu, zprvu na městské hudební škole v Plzni a následně téměř 23 let na plzeňské Hudební škole B. Smetany. V letech 1951-1954 působila jako hlasová a dramatická poradkyně nově budovaného divadla v Prešově. Od roku 1960 žila Marie Gärtnerová v Pětidomí nedaleko Kařezu, kde koncem února 1965 zemřela. Pochována byla do rodinného hrobu na novém hřbitově ve Zbiroze[8].

Upřímné celoživotní přátelství udržovala Marie Gärtnerová s Jindřichem Jindřichem a také s pěvcem P. Ludikarem.

K velkému počtu jejích žáků patřili koncertní pěvci Božena Hezká[9], Jaromír Horák[10], sólistka milánské La Scaly Libuše Pavlíková-Paserová a mnoho dalších.

Odkazy

Literatura

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Zdice
  2. Český hudební slovník osob a institucí, Pivodova pěvecká škola. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29. 
  3. Dalibor hudební listy, 25.10.1900, č.22, str.244, Veřejná zkouška školy Pivodovy
  4. Dalibor hudební listy, 9.11.1901, č.45, str.356, Různé zprávy: Slečna M.Romanova-Gärtnerova člen opery Lublaňské ……
  5. Česká divadelní encyklopedie, Frank Betty
  6. Dalibor hudební listy, 6.3.1909, č.22, str.171, Cizina: Barmen, městské divadlo náleží …
  7. Národní listy, 15.5.1910, č.133, str.2, Marie Gärtnerová hostuje v Národním divadle
  8. Historické hřbitovy, Zbiroh
  9. Český hudební slovník osob a institucí, Hezká Božena. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-21. 
  10. Český hudební slovník osob a institucí, Horák Jaromír. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marie Gärtnerová – Salome.jpg
Marie Gärtnerová – Salome v opeře Richarda Strausse
Prof. Gärtnerová Marie.jpg
Gärtnerová Marie, česká operní pěvkyně, tanečnice, hudební pedagožka a profesorka