Marie Homolová

Marie Homolová
Marie Homolová (2021)
Marie Homolová (2021)
Rodné jménoTrávníčková
Narození1946 (77–78 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánínovinářka, redaktorka, publicistka
ChoťOleg Homola (rozvedeni)[1][2]
Děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Homolová, rozená Trávníčková, (* 1946, Praha) je novinářka, bývalá redaktorka Lidových novin, MF Dnes, časopisu Reflex, českého týdeníku pro ženy Vlasta a publicistka. Zabývá se tématy souvisejícími s českými historickými památkami a s významnými osobnostmi historie, vydala řadu populárně naučných publikací na toto téma.[3][4][5]

S bývalým manželem Olegem Homolou mladším[1][2] má dva syny: Matěje Homolu (* 1973) a Jana Homolu (* 1976), kteří jsou muzikanti (oba kytara a zpěv), zakladatelé a frontmani hudební skupiny Wohnout,[6][7] výtvarníci a cestovatelé.

Publikační aktivity (výběr)

  • HOMOLOVÁ, Marie et al. Výlety: po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska. 2. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 120 stran. ISBN 80-7106-480-7.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Výlety: po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001–2003. 7 svazků. ISBN 80-7106-458-0.
  • HOMOLOVÁ, Marie et al. Výlety: po hezkých a zajímavých místech Čech, Moravy a Slezska. 4. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 120 stran. ISBN 80-7106-535-8.
  • HOMOLOVÁ, Marie a KARÁSEK, Oldřich. 101 našich nejkrásnějších měst a městeček. 1. vydání; Praha: Beta, 2005. 207 stran; Má vlast. ISBN 80-7306-179-1.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Příběhy české a moravské krajiny. 1. vydání; Praha: Beta, 2005–2006. 2 svazky; (220; 219 stran). Výlety. ISBN 80-7306-221-6.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Příběhy české a moravské krajiny. 1. vydání; Praha: Beta, 2005. 220 stran; Výlety. ISBN 80-7306-221-6.
  • HOMOLOVÁ, Marie. Příběhy české a moravské krajiny 2. 1. vydání; Praha: Beta, 2006. 219 stran; Výlety. ISBN 80-7306-268-2.
  • HOMOLOVÁ, Marie et al. Historická města Čech a Moravy. 1. vydání; Praha: Reader's Digest Výběr, 2011. 184-189, 202-227 stran; ISBN 978-80-7406-177-6.

Autorka textů (výběr)

  • 1991: Medkův dialog s biblí, Vlasta, ročník 45, číslo 41, rok vydání 1991, od strany 9[8]
  • 1998: O Kostelci nad Černými lesy a dobrotivé Marii Terezii (Pozvánka na výlet), Lidové noviny, datum vydání 1998/11/07, od strany 31[8]
  • 1999: Malíř, který přišel o šanci, Lidové noviny, ročník 12, číslo 195, datum vydání 1999/08/23, od strany 0[8]
  • 2000: Jak moderna vstoupila do barokního chrámu, Lidové noviny, ročník 13, číslo 280, datum vydání 2000/12/02, od strany 31[8]
  • 2002: Mikuláš Medek v Rudolfinu (Za kulturou: s Jiřím Suchým na výstavu), Lidové noviny, ročník 15, datum vydání 2002/06/01, od strany 28[8]
  • 2011: Smutná malířka, která se nebála erotiky, Magazín Víkend, datum vydání 2011/10/29, strana 15[8]
  • 2013: Král hereckých tlouštíků, Magazín Víkend, datum vydání 2013/01/19, strana 5[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HOMOLA, Zdeněk. Zdeněk Homola: Mimochodem (Lužnice) [online]. web: Zhola com [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Dušan (M. Spáčil) [online]. web: Zhola com [cit. 2021-12-09]. Marie Homolová, bývalá žena Olega Homoly mladšího. Dostupné online. 
  3. ↑ Marie Homolová (* 1946) [online]. web: Databáze knih cz [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Marie Homolová (* 1946, Praha) – Novinářka, redaktorka Lidových novin, týdeníku Vlasta, publicistka, knihy o českých historických památkách a o významných osobnostech historie [online]. Identifikační číslo: mzk2005282583. Dostupné online. 
  5. ↑ Marie Homolová (* 1946, Praha) – novinářka, redaktorka; knihy o českých historických památkách a o významných osobnostech historie [online]. web: IS AbArt (Archiv výtvarného umění) [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ POSTRÁNECKÁ, Barbora. Generál Homola, zakázaný hrdina. Vnuk vypráví dědův příběh [online]. web: Reportér magazín cz, 2021-10-28 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ HELLER, Jiří. Oleg Homola bude hostem Večera s fotografem [online]. web: World Webphoto Gallery cz, 2008-04-29 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g Marie Homolová [online]. web: IS AbArt (Archiv výtvarného umění) [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Marie Homolova 1946 Date 01 01 2022.jpg
Autor: Markéta Kolínská, Licence: CC BY-SA 3.0
Marie Homolová, rozená Trávníčková, (* 1946, Praha) – česká novinářka, bývalá redaktorka a publicistka.