Marie Iljašenko

Marie Iljašenko
Narození	2. prosince 1983 (40 let) Kyjev Sovětský svaz Sovětský svaz
Vzdělání	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	básnířka, překladatelka a spisovatelka
Významná díla	Osip míří na jih, Sv. Outdoor
Ocenění	Nominace na cenu Magnesia Litera 2016 (objev roku), nominace na Drážďanskou cenu lyriky (2014) a na Cenu Václava Buriana (2016). Držitelka ceny Toma Stopparda (2023).
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Iljašenko (* 2. prosince 1983, Kyjev) je česká básnířka, spisovatelka, překladatelka a redaktorka ukrajinského původu, držitelka ceny Toma Stopparda (2023).^[1]

Životopis

Marie Iljašenko se narodila v Kyjevě ukrajinskému otci a matce s polskými a českými kořeny. V roce 1991 se její rodina přestěhovala do Police nad Metují.

Vystudovala literární komparatistiku a východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byla jednou z editorek časopisu Plav a editorkou Labyrint Revue.

V roce 2015 vydala knihu básní Osip míří na jih, která byla nominována na cenu Magnesia Litera 2016 v kategorii Objev roku za „Kulturní, historický a společenský vklad, jenž se prosévá celou knihou, vypovídá vedle uvedeného také o židovských, starozákonních, středo- či východoevropských podnětech“.

Byla též nominována na Drážďanskou cenu lyriky (2014) a Cenu Václava Buriana (2016). Její básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, maďarštiny, ukrajinštiny a dalších jazyků.^[2] Knižně publikovala v Polsku. Píše také povídky, eseje a pravidelnými sloupky přispívá na server iLiteratura.cz.

Za esej Jsem všudejzdejší byla v roce 2023 oceněna cenou Toma Stopparda. Překládá z polštiny a ukrajinštiny především současnou poezii a jako editorka uspořádala knihu reportáží o válce na Ukrajině Chleba z minového pole (Slovart, 2022).

Žije v Praze a pracuje jako nakladatelská redaktorka a překladatelka.

Publikační činnost

Poezie

• Osip míří na jih (Host, 2015)
• Sv. Outdoor (Host, 2019)

Antologie, sborníky (výběr)

• Dryák ředěný Vltavou (Městská knihovna v Praze, 2016)
• Nejlepší české básně (Host, 2018; 2019)
• Sąsiadki. 10 poetek czeskich (Wydawnictwo Warstwy, 2019)
• Itt minden tele van zenével. 35 kortárs cseh költő. (Petőfi Kulturális Ügynökség, Budapest, 2021)
• Come Closer. The Biennale Reader (Tranzit, Praha 2022)
• De sombra y terciopelo: Diecisiete poetas checas (1963-1988) (Vaso Roto, 2022)
• Každý ji zná tak bude maskovaná. 66 současných básní o Praze od 56 českých básníků a básnířek (Malvern, Praha, 2022)
• Milá Mácho (Větrné mlýny, 2022)
• Střepy (Český rozhlas, 2022)
• Babylonská věž (Babylon, Praha, 2023)

Vybrané překlady

• Andruchovyč, Jurij: Písně mrtvého kohouta, MAČ, 2015
• Kryštopa, Oleh: Ukrajina v měřítku 1:1, Dokořán, 2016
• Básnění (vybrané ukrajinské básně)^[3]
• Svět poezie. Duben tnul jak šrapnel, Malá rozhlasová antologie ukrajinské poezie ukrajinských básní o válce^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Iljašenko na Wikimedia Commons
• Osoba Marie Iljašenko ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Iljašenko
• Pořad Českého rozhlasu: Byl to hudebník, zemřel na frontě. Do boje na Ukrajině odcházejí ti nejtalentovanější lidé, říká spisovatelka Marie Iljašenko
• Pořad Českého rozhlasu: Básnířka Iljašenko: Autoři, kteří psali rusky, ruštinu opouští. Cítí, že jim tím jazykem nejde psát
• Liberatura s básnířkou Marií Iljašenko: Cesta je pro mě prostor, kdy člověk nemusí pracovat
• Jak si básník zvolí středoevropské občanství
• https://day.kyiv.ua/uk/article/ukrayinci-chytayte/dlya-mene-kyyiv-yerusalym-nad-dniprom