Marie Jirásková (literární historička)

PhDr. Marie Jirásková
Narození15. ledna 1938 (86 let)
Vojkov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníliterární historička
ZaměstnavatelÚstav pro soudobé dějiny AV ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Jirásková (* 15. ledna 1938 Vojkov)[1] je literární historička, pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Zabývá se především editorskou a bibliografickou činností (témata: Milena Jesenská, Jaroslav Seifert). Věnuje se kulturní politice 20. století.[2] Odborně se oreintuje na rekonstrukci rukopisů a memoárovou literaturu.[3]

Stručný životopis

Marie Jirásková vystudovala bohemistiku na VŠP Karlovy univerzity v Praze. Na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze získala doktorát v roce 1971. Po studiích pracovala jako středoškolská profesorka a jako vědecká aspirantka v Ústavu pro českou literaturu AV. Z politických důvodů ale aspiranturu nedokončila. Také na gymnáziu v Rakovníku nesměla pedagogicky působit.[4] V první třetině 70. let 20. století (1971–1973) byla zaměstnána ve funkci hlídače sbírek v letohrádku Hvězda v Praze Liboci. Ale i odtud byla záhy propuštěna. V období od roku 1974 prakticky až do ledna 1990 pracovala doma jako dělnice družstva Obzor (v té době spolupracovala s lingvisty z Matematicko-fyzikální fakulty UK, kteří ji zadávali jednoduché práce).[4] Krátce po sametové revoluci (v roce 1990) působila jako odborná pracovnice Ústavu soudobých dějin ČSAV.[4] V současné době (rok 2014) se nepřetržitě věnuje české literatuře a dějinám 20. století. Při studiu osobností se soustřeďuje především na Jaroslava Seiferta a Milenu Jesenskou. V říjnu 2014 se Marie Jirásková účastnila česko-německé konference o Mileně Jesenské.[4] V dubnu 2023 byl Marii Jiráskové Ministerstvem obrany ČR přiznán statut účastníka odboje a odporu proti komunismu a to za dlouhodbou a soustavnou protikomunistickou činnost spočívající v podílu na vydávání, rozmnožování a distribuci publikací komunistickým režimem zakázaných autorů, samizdatových tiskovin a exilových periodik, v zasílání cenných informací o československé opozici do zahraničí, v pašování samizdatových publikací na Západ za účelem jejich vydání a ve vyvíjení dalších aktivit ve snaze obnovit svobodu a demokracii v tehdejším Československu.

Spolupráce na textech publikací a jejich přípravy k vydání a tisku

  • Vondráčková, Jaroslava a Jirásková, Marie, ed. Kolem Mileny Jesenské. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Torst, 2014. 332 s. ISBN 978-80-7215-482-1. [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné online.  [4]
  • Glazar, Richard. Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. Vyd. 3. Praha: G plus G, 2012. 375 s., [40] s. obr. příl. ISBN 978-80-87060-59-9. [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné online.  [4]
  • Opasek, Anastáz a Jirásková, Marie, ed. Dvanáct zastavení: vzpomínky opata břevnovského kláštera. Vyd. 4. Praha: Torst, 2013. 322 s. ISBN 978-80-7215-454-8. [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné online.  [4]
  • Marie Jirásková připravila rovněž několik svazků kritického vydání "Dílo Jaroslava Seiferta".[4]

Samostatná tvorba Marie Jiráskové

  • Jirásková, Marie. Stručná zpráva o trojí volbě: Milena Jesenská, Joachim von Zedtwitz a Jaroslav Nachtmann v roce 1939 a v čase následujícím. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1996. 159 s., [8] s. il. ISBN 80-85844-21-4.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 27. 3. 2020]
  2. ↑ Marie Jirásková (Česká republika, 1938) [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jirásková, Marie, 1938 - [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h MARXOVÁ, Alice. KOLEM MILENY JESENSKÉ - Rozhovor s bohemistkou a editorkou Marií Jiráskovou. Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 11. 2014, roč. 76, čís. 5775, s. 6, 19. Dostupné online. ISSN 68 121074 68. 
  5. ↑ JIRÁSKOVÁ, Marie. Stručná zpráva o trojí volbě: Milena Jesenská, Joachim von Zedtwitz a Jaroslav Nachtmann v roce 1939 a v čase následujícím (databáze: baila.net) [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-06. 
  6. ↑ JIRÁSKOVÁ, Marie. Stručná zpráva o trojí volbě: Milena Jesenská, Joachim von Zedtwitz a Jaroslav Nachtmann v roce 1939 a v čase následujícím (databáze NK) [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“