Marie Josefa Saská (1803–1829)

Marie Josefa Saská
španělská královna
Portrét
Doba vlády18191829
Narození6. prosinec 1803
Drážďany, Německo
Úmrtí17. květen 1829
(ve věku 25 let)
Aranjuez, Španělsko
PohřbenaEl Escorial
PředchůdceMarie Isabela Portugalská
NástupceMarie Kristýna Neapolsko-Sicilská
ManželFerdinand VII. Španělský
DynastieWettinové
OtecMaxmilián Saský
MatkaKarolína Bourbonsko-Parmská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Josefa Saská (Maria Josepha Amalia Beatrix Xaveria Vincentia Aloysia Franziska de Paula Franziska de Chantal Anna Apollonia Johanna Nepomucena Walburga Theresia Ambrosia; 6. prosince 1803, Drážďany17. května 1829, Aranjuez) byla saská princezna a španělská královna, třetí manželka Ferdinanda VII. Byla nejmladší dcerou prince Maxmiliána Saského a Karoliny Bourbonsko-Parmské.

Život

Marie Josefa Amálie se narodila jako sedmé a nejmladší dítě saského prince Maxmiliána a parmské princezny Karolíny, dcery toskánského vévody Ferdinanda a arcivévodkyně Marie Amálie. Její otec byl nejmladším synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána a Marie Antonie Bavorské. Sourozenci Marie Josefy Amálie byli mimo jiné toskánské velkovévodkyně Marie Ferdinanda a Marie Anna a saští králové Fridrich August II. a Jan I.

Marie o matku přišla, když jí byly necelé čtyři měsíce. Otec ji poté poslal do kláštera u Labe na výchovu k jeptiškám. Princezna měla přísnou náboženskou výchovu a celý život byla oddanou katoličkou. 20. října 1819 se v Madridu vdala za španělského krále Ferdinanda VII., jehož první dvě manželky zemřely, aniž by mu daly dědice. Vroucí touhou krále bylo, aby toto manželství bylo požehnáno žijícími syny a dědici trůnu.

Ačkoli byla nová mladičká španělská královna v některých ohledech naivní a nezkušená, Ferdinand se do saské mladé princezny zamiloval díky její kráse, něžnosti, příjemné povaze a jejímu laskavému chování. Mimo jiné byla nová královna Marie Josefa Amálie také považována za mnohem atraktivnější než předchozí manželky krále Ferdinanda VII., Marie Antonie Neapolsko-Sicilská a Marie Isabela Portugalská.

Klášterní výchova a nezkušenost vedly k tomu, že Marie Josefa odmítala intimní kontakty s manželem. To se projevilo během jejich svatební noci, kdy byla mladá ještě ani ne 16 letá nevěsta, vychovaná v hluboce nábožensky založeném prostředí a bez jakéhokoli poučení o sexualitě, značně vyděšená. Poté, co její 35 letý manžel Ferdinand, vstoupil do jejích komnat zcela nahý, vyběhla z pokoje se strachem a křikem, což jejího manžela rozlítilo. Po krátkém přesvědčování její švagrovou Marií Františkou Portugalskou, se Marie o chvíli později vrátila za králem do svých komnat, ale byla tak hluboce vyděšená, že se těsně před stykem pomočila a pokálela, čímž Ferdinanda ještě více rozzlobila a zabránila naplnění manželství. Po nevydařené svatební noci Marie ještě dlouho odmítala spát s králem. Až dopis papeže Pia VII. ji přesvědčil, že sexuální styk mezi manželi není v rozporu s dobrými mravy katolíků. Marie nakonec souhlasila, že bude se svým manželem sdílet manželské lože a dovrší jejich manželství, pod jednou podmínkou, že se oba pomodlí před provedením sexuálního aktu, což Ferdinand přijal bez jakýchkoli námitek.

I přes pověstnou plodnost původem saských princezen a úspěšného navázaní intimního vztahu se královskému páru nedařilo počít společného potomka. Bylo povoláno množství lékařů, kteří měli královně pomoci počít potomka. Musela mimo jiné také navštívit lázeňská města Sacedón v provincii Guadalajara a Solán de Cabras v provincii Cuenca, jejichž prameny měly údajně schopnost zvyšovat lidskou plodnost. Přes veškerou snahu zůstalo třetí manželství Ferdinanda VII. bez dědiců a Marie se stáhla z veřejného života a často pobývala v královské paláci v Aranjuezu, v La Granja de San Ildefonso a v královském paláci Riofrío.

Když počátkem roku 1823 zesílil konflikt mezi Ferdinandem VII. a liberální vládou a královská rodina byla po francouzské invazi do Španělska dokonce uvězněna v Cádizu, Marie Josefa Amalie projevila velký klid a nezlomnost a svého manžela povzbuzovala.

Královna Marie Josefa Amálie byla zbožnou a sečtělou mladou ženou, která milovala poezii a ve svých mladších letech dokonce psala vlastní básně. Ve Španělsku se věnovala především charitativní činnosti, podporovala nemocnice, chudinské domy a vzdělávací instituce v Madridu, Valencii, Barceloně a dalších městech a v politických záležitostech se neangažovala. Povahou byla velmi samotářská a většinu času trávila v královském paláci v Aranjuezu.

Královna však přesto zemřela bezdětná a předčasně. Stalo se tak 17. května 1829 v královském paláci v Aranjuezu v důsledku vážné nákazy žlutou zimnicí. Místem jejího posledního odpočinku je v hrobce infantů El Escorial, ve které jsou uloženi členové královské rodiny, kteří nikdy neusedli na trůn, a královny bez dědiců. Jelikož první tři manželství Ferdinand VII. zůstala bez potomků, oženil se pouhých sedm měsíců po smrti Marie znovu. Jeho čtvrtou manželkou se stala Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská, která mu porodila budoucí španělskou královnu Isabelu II. a Infantku Luisu Fernandu.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská
 
 
Fridrich Kristián Saský
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Maxmilián Saský
 
 
 
 
 
 
Maxmilián II. Emanuel
 
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
Marie Antonie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Amálie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
'Marie Josefa Saská'
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Filip Parmský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand Parmský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XV.
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
Karolína Marie Tereza Parmská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku María Josefa Amalia de Sajonia na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

Španělská královna
Předchůdce:
Marie Isabela Portugalská
18191829
Marie Josefa Saská
Nástupce:
Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská

Média použitá na této stránce

La reina María Josefa Amalia de Sajonia (Museo del Prado).jpg
Retrato de María Amalia de Sajonia (1803-1829), que fue reina consorte de España por su matrimonio con Fernando VII, de quien fue la tercera esposa, y que era hija del príncipe Maximiliano de Sajonia y de la princesa Carolina de Borbón-Parma. La reina lleva el pelo sujeto con una peineta de carey y tiene bucles a ambos lados de su frente, luciendo además la banda y la cruz de la Orden de las Damas Nobles de la Reina María Luisa. El estilo del retrato y el aspecto maduro de la reina han llevado a algunos autores a afirmar que debió ser pintado hacia el año 1828, un año antes de la muerte de la soberana, y cuando tenía 23 años.
Coat of Arms of Spain.svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Spain (official)