Marie Křivánková

Marie Křivánková
Narození	16. dubna 1883 Dýšina, místní část Horomyslice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. září 1936 (ve věku 53 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	designérka, designérka šperků a klenotnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Marie Křivánková, rozená Eretová, křtěná Kateřina Marie (16. dubna 1883 Dýšina, místní část Horomyslice^[1] (okres Plzeň) – 27. září 1936 Praha), byla česká designérka šperku a úřednice pražské zlatnické firmy období pozdní secese a moderny.

Jako absolventka obchodní akademie v Praze v letech 1911 – 1912 krátce studovala na Pokračovací škole pro zlatníky, stříbrníky a příbuzná řemesla, kterou vedl Václav Němec. Provdala se za architekta Křivánka. V letech 1911 – 1918 zastávala místo úřednice a pak návrhářky šperků v pražské zlatnické firmě Maxe Schobera. Po cestách střední Evropou, zejména do Vídně navrhovala šperky ve stylu pozdní secese vídeňských dílen Wiener Werkstätte. Po velkém úspěchu svých prací se osamostatnila, ale její díla stále prováděli a značili jiní mistři, jako Roman Jankovský, Pavel Vávra, František Hladík nebo Javůrek-Vrabec. V luxusním interiéru v Lindtově pasáži na Václavském náměstí č. 4 úspěšně vedla svůj šperkařský, klenotnický a starožitnický obchod až do své předčasné smrti.

Zemřela bezdětná a byla pohřbena v Praze.

Navrhovala zlaté nebo stříbrné šperky ve stylu pozdní geometrické scese, charakteristické motivem spirály, technicky provedené filigránem či granulací. Oblíbila si výrazné drahokamy jako smaragd, záhnědu nebo onyx. Častý byl také syntetický rubín červenofialového zbarvení. Centrální část jejich šperků obvykle zaujímá drahý kámen a rozmanité voluty, šroubovice, půlobloučky a meandry v kombinaci s kuličkami mnohdy zcela vyplňují základní vytyčené obrysy. Pro Křivánkovou je příznačné využití řetízku, a to ve formě prověšených oblouků tvořících jakési girlandy nebo jen jako kaskádovitě splývající ověsky, zakončené a mnohdy i přerušené vsazeným či montovaným kamenem. Podobné šperky vykazující nápadnou podobnost s její tvorbou, typické svou symetrií i jemně zrněnými spirálami a prověšenými obloučky z drátu nebo jemných řetízků, vytvářel zlatník a klenotník Josef Jošt.^[2]

Získala řadu ocenění v soutěžích vypisovaných Uměleckoprůmyslovým museem. Marie Křivánková byla kultivovaná a na tehdejší dobu emancipovaná dáma. Své návrhy šperků publikovala v uměleckém měsíčníku Dílo, v časopisu Časoměr, kam také psala fejetony a články ze šperkařského prostředí. Fotografie šperků, zhotovených v závodě Maxe Schrobra podle jejích návrhů, byla zveřejněny v obrazovém týdeníku Český svět.^[2] Je zastoupena zejména ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze^[3], Moravské galerie v Brně a Severočeského muzea v Liberci.

• 
  Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, Náhrdelník, po r. 1910, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
• 
  Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, Stříbrná brož, Praha kolem 1918
• 
  František Hladík podle návrhu Marie Křivánkové, Zlatý náhrdelník s rubínem a perletí, po 1910
• 
  Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, zlatý náhrdelník s granáty a perletí, po 1900
• 
  Pavel Vávra podle návrhu Marie Křivánkové, zlatý náhrdelník se smaragdem, syntetickými kameny a závěsy s perletí, po 1910

• Olga Orságová, český granátový šperk ve 20. století, diplomová práce, KDU, FF UP Olomouc 2011on line
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Anděla Horová, díl I, Praha 1995, s. 412.
• STEHLÍKOVÁ, Dana: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003. ISBN 80-85983-90-7
• VOKÁČOVÁ, Věra: Marie Křivánková, první česká návrhářka šperků, in: Starožitnosti a užité umění, měsíčník pro sběratele a znalce č.1, 1993, s. 2-4
• Klenotnické listy, 1908, 1909, 1912

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Křivánková na Wikimedia Commons
• Marie Křivánková v informačním systému abART