Marie Kšajtová
Marie Kšajtová | |
---|---|
Marie Kšajtová roku 2013 | |
Narození | 18. července 1937 (87 let) Nepolisy, Československo |
Povolání | redaktorka, scenáristka, televizní dramaturgyně, spisovatelka |
Národnost | česká |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Kšajtová (* 18. července 1937, Nepolisy) je česká redaktorka, scenáristka, televizní dramaturgyně a spisovatelka knih pro děti.[1]
Život
Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1972 působila v redakcích různých časopisů. Poté pracovala do roku 2002 v Československé, resp. České televizi jako dramaturgyně večerníčků. Je autorkou řady scénářů, především k animovaným seriálům a textů k několika komiksům v časopise Čtyřlístek. Její knižní tvorba je orientována především na pohádkové příběhy pro menší děti.[1]
Výběrová bibliografie
Vydané knihy
- O víle Andulce a Vendulce, Praha: Orbis, 1976, pohádka.
- Co to vezou, Honzíku?, Praha: Albatros 1976, leporelo pro nejmenší.
- Proč neběhá tulipán? , Praha: Albatros 1979, autorka beletrizující formou seznamuje děti se světem rostlin a základními botanickými pojmy.
- Ukradli nám Adama, Praha: Albatros 1985, povídka o drobných dobrodružstvích několika kamarádů s dědečkem jednoho z nich a s jeho autem-veteránem Adamem.
- Ze života rodiny Horáčkovy, Praha: Albatros 1995, 2004, pohádka.
- Was heisst hier zu klein?, Freiburg, Wien, Basel: Kerle 1995, pohádka, překlad Ze života rodiny Horáčkovy.
- V lednici je medvěd, Praha: Albatros 1996, pohádka, beletristické zpracování animovaného seriálu Medvídek Sněhůlek.
- Zápisník Norberta Borovičky, Praha: Albatros 2001, humorné vyprávění pro starší děti.
- Velký příběh večerníčku, Praha: Albatros 2005, literatura faktu, vzpomínky na to, co všechno ovlivňovalo tvorbu pohádkových seriálů pro večerníčky.
- Od Andulky po Žížalu, Česká televize: Praha 2009, knižní podoba televizního vzdělávacího cyklu z pořadu Kouzelná školka, která hravou formu seznamuje děti předškolního věku s abecedou.
- Princezna z Kloboukových hor, Česká televize: Praha 2010, knižní podoba stejnojmenného večerníčku.
- Matýsek a Majdalenka, Fragment: Praha 2011, 2013, 2014, 2015, čtyři svazky, pohádka o skřítcích, společně s Inkou Rybářovou.
- Panenka a auťáci, Praha: Albatros 2012, pohádka.
- Dina a tajemství starých tenisek, Praha: JaS, 2012, pohádkový příběh.
- Zuzanka z Dalekoširoka, Praha: Albatros 2017, pohádka.
- My z Roztok a ze Žalova, Praha: JaS, 2019, beletristicky zpracovaná literatura faktu pro děti
- Cvoček a pan Márinka, Fragment: Praha 2019, příběh pejska Cvočka a pana Márinky.[2]
Televizní scénáře pro Večerníček
- Pohádkový dědeček (1980), podle knihy Eduarda Petišky.
- Medvídek Sněhůlek (1981), podle vlastního námětu.
- Kubula a Kuba Kubikula (1986–1987), podle knihy Vladislava Vančury.
- Příhody kocourka Damiána (1988), podle knihy Václava Čtvrtka.
- O skřítku Racochejlovi (1997–2000), podle knihy Emila Šalouna.
- Bubáci a hastrmani (1999), podle knihy Josefa Lady.[3]
- O panence Blažence, původní scénář
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠUBRTOVÁ, Milena a kol.Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. - Čeští spisovatelé. Praha: Libri 2012, S. 235-236. ISBN 978-80-7277-506-4
- ↑ Marie Kšajtová - Databazeknih.cz
- ↑ Marie Kšajtová ve Filmové databázi
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Kšajtová
- Marie Kšajtová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Marie Kšajtová - iLiteratura.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“