Marie Kazimíra d’Arquien

Marie Kazimíra d’Arquien
Polská královna a velkokněžna litevská
Portrét
Marie Kazimíra, obraz Jana Triciuse (1676)
Doba vlády1674–1696
Korunovace2. únor 1676
Narození28. červen 1641
Nevers, Neverské hrabství (dnes Francie)
Úmrtí30. leden 1716
Blois, Francouzské království
PohřbenaWawel
PředchůdceEleonora Marie Josefa Habsburská
NástupceKristýna Eberhardýna Hohenzollernová
ManželéJan Zamoyski
Jan III. Sobieski
PotomciJakub Ludvík Sobieski, Maria Teresa Sobieská, Tereza Kunhuta Sobieská, Aleksander Benedykt Sobieski, Konstanty Władysław Sobieski, Teresa Teofila Sobieská, Adelajda Ludwika Sobieská a Jan Sobieski
OtecHenri de la Grange d'Arquien
MatkaFrançoise de la Châtre
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien (polsky Maria Kazimiera; 28. červen 1641, Nevers – 30. leden 1716, Blois),[1] známá pod zdrobnělinou Marysieńka („Maruška“), byla francouzská šlechtična a královna (1674–1696) Polsko-litevského soustátí.

Život

Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny italsko-francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieským, jenž se tam vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan „Sobiepan“ Zamoyski. Zamoyski zemřel v roce 1665; 14. července téhož roku se ovdovělá Marie vdala za Sobieského.

Oficiální jezdecký portrét královny Marie (70. léta 17. stol.)

V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.

Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval.[2] Jan III. svou ženu v těchto dopisech nazýval zdrobněle „Maruška“, pod kteroužto něžnou přezdívkou byla známa i na veřejnosti.

Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra navždy Polsko opustila o 3 roky později a odjela do Říma, kde žila až do roku 1713, udržujíc tam přátelské styky s papeži. Posléze se vrátila do rodné Francie, nebylo ji však králem dovoleno přijít ke dvoru, takže dožila v městě Blois, kde zemřela ve věku 74 let. Její tělo bylo následujícího roku přeneseno do Varšavy a roku 1733 nakonec do Krakova, kde spočívá dodnes.

Rodina

S Janem Zamoyským měli 4 děti, všechny však zemřely krátce po narození:

  • Ludvika Marie (1659)
  • syn (1660)
  • Kateřina Barbara (1660–1662)
  • dcera (1664)

S Janem Sobieským pak měli celkem 13 dětí:

Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti: Jakub (později pretendent polského trůnu), Alexandr, Konstantin a Tereza Kunegunda (později manželka bavorského kurfiřta a matka římskoněmeckého vzdorocísaře Karla VII.).

Galerie

  • Marie Kazimíra Zamojská (~1660)

    Marie Kazimíra Zamojská (~1660)

  • Marie Kazimíra s dětmi

  • Jan III. s rodinou

  • Královnin Čínský palác

    Královnin Čínský palác

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie Casimire Louise de La Grange d'Arquien na anglické Wikipedii.

  1. ↑ E. Rudzki, Polskie królowe, t. II: Żony królów elekcyjnych, Warszawa 1990, s. 246.
  2. ↑ Astrea and Celadon, or the letters of Jan Sobieski and Marysieńka [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Polská královna
Předchůdce:
Eleonora Marie Josefa Habsburská		1674–1696
Marie Kazimíra d’Arquien		Nástupce:
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová

Média použitá na této stránce