Marie Kristýna Rakouská
Marie Kristina Rakouská | |
---|---|
španělská královna | |
![]() Marie Kristýna, 1906 | |
Doba vlády | 1879–1885 |
Narození | 21. července 1858 Židlochovice, Morava ![]() |
Úmrtí | 6. února 1929 (ve věku 70 let) Madrid ![]() |
Pohřbena | Královská hrobka kláštera El Escorial |
Předchůdce | Marie de las Mercedes de Orleans |
Nástupce | Viktorie z Battenbergu |
Manžel | Alfons XII. |
Potomci | Mercedes Španělská, Alfons XIII. Španělský a Marie Tereza Španělská |
Dynastie | Habsbursko-lotrinská dynastie |
Otec | Karel Ferdinand Habsburský |
Matka | Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (německy Maria Christina Désirée Henriette Felicitas Rainiera von Habsburg-Lothringen, španělsky María Cristina de Habsburgo-Lorena, 21. července 1858, Židlochovice[1]– 6. února 1929, královský palác v Madridu) byla španělskou královnou jako druhá manželka Alfonse XII. Byla královnou regentkou v době neobsazení trůnu mezi manželovou smrtí v listopadu 1885 a narozením jejich syna Alfonse XIII. v květnu 1886 a následně také do jeho plnoletosti v květnu 1902.
Původ, mládí
Rodina ji znala pod jménem Christa a narodila se na zámku Židlochovice (Groß Seelowitz) nedaleko Brna na Moravě jako dcera arcivévody Karla Ferdinanda Rakouského a jeho manželky arcivévodkyně Alžběty Františky Rakouské.
Jejími prarodiči z otcovy strany byli arcivévoda Karel Ludvík Rakouský a princezna Jindřiška Nasavsko-Weilburská.
Různé zdroje připisovaly Marii Kristýně dobré vlastnosti již před sňatkem. Jeden z nich uvádí, že byla „vysoká, krásná, rozumná a vzdělaná“.
Španělská královna

Po smrti královny Marie de las Mercedes v červnu 1878 se král Alfons XII. rozhodl znovu oženit, aby měl dědice. Královna zemřela jen několik měsíců po svatbě bez potomků, a tak začala jednání s vídeňským dvorem. V srpnu se Alfons XII. vydal do Arcachonu v Gironde s konkrétním cílem setkat se s arcivévodkyní Marií Kristýnou a její matkou arcivévodkyní Alžbětou. Při tomto prvním setkání ji král požádal o ruku a ona přijala.
Počátkem září 1878 španělská vláda zásnuby schválila a císař František Josef požádal svou neteř, aby se oficiálně vzdala titulu abatyše tereziánského kláštera v Praze, protože bylo nutné, aby se budoucí královna vzdala všech svých rakouských jmenování. Žádost byla zveřejněna ve Wiener Zeitung 7. září: „Jeho Veličenstvo španělský král během své návštěvy Arcachonu požádal o ruku nejjasnější paní arcivévodkyně Marie Kristýny... s předchozím souhlasem Jeho císařského a královského apoštolského Veličenstva, jakožto náčelníka císařské rodiny, přijala nejjasnější paní arcivévodkyně zmíněnou nabídku."
V souladu s článkem 56 španělské ústavy schválily 2. listopadu kortesy zákon, který budoucí královně choti přiznává rentu 500 000 peset. Podmínky sňatku byly upraveny dohodou uzavřenou mezi Rakouskem a Španělskem ve Vídni 15. listopadu jejich příslušnými zmocněnci. Téhož dne se Marie Kristýna před císařem a dvorem vzdala nástupnických práv na rakouský trůn podle tradice uložené arcivévodkyním, které se měly provdat za cizího prince. Další sňatkovou dohodu podepsali v Madridu 28. listopadu sám král a Marie Kristýna.
Svatba se konala 29. listopadu 1879 v madridské bazilice Atocha. Domluvený sňatek (druhý sňatek Alfonse XII. po smrti jeho první manželky Marie de las Mercedes Orleánské) byl dohodnut na základě konzervativního profilu, který zastávalo Rakousko-Uhersko, a také na základě prestiže, které Habsburkové dosáhli svým předchozím angažmá v dějinách Španělska, a blokoval možnost potenciální rakouské podpory karlistické věci.

Po porodu dvou dcer - Mercedes (nar. 1880) a Marie Terezy (nar. 1882) - zajistila dynastickou kontinuitu, ale vzhledem k hrozivému mezníku, který pro vládnoucí dynastii znamenaly předchozí karlistické války, byla přesto nucena podstoupit další těhotenství a porodit mužského potomka, aby upevnila politický systém, jak se tehdy uvažovalo.
Před smrtí svého manžela v listopadu 1885 znovu otěhotněla (král trpěl tuberkulózou, přesto vedl aktivní život). Přisuzované poslední přání Alfonse XII., kterým ji prosil, zněly: „Ya verás cómo todo se arregla providencialmente. Pero, si muero, guarda el coño y ándate siempre de Cánovas a Sagasta y de Sagasta a Cánovas„ (“Uvidíš, jak se všechno providenciálně zařídí, přesto, kdybych umřel, drž si kundu na uzdě a jdi vždycky z Cánovas do Sagasta a ze Sagasta do Cánovas"). Ačkoli je to možná apokryf, je to reprezentativní příběh z doby restaurace. O několik měsíců později, v květnu 1886, se jí narodil chlapeček, Alfonso, který po svém narození vládl jako Alfonso XIII.
Regentství

Po smrti svého manžela v roce 1885 byla Marie Kristýna jmenována regentkou a 30. prosince 1885 složila v Palacio de las Cortes před oběma zákonodárnými sbory přísahu na ústavu z roku 1876. Odmítla titul reina gobernadora („královna guvernérka“), čímž se distancovala od vzpomínky na předchozí regentku Marii Kristýnu Neapolsko-Sicilskou, která jej používala ve 30. letech 19. století.

Když král 25. listopadu 1885 zemřel, byla Marie Kristýna těhotná, takže trůn byl neobsazen, a to v závislosti na tom, zda nenarozené dítě Marie Kristýny bylo mužského nebo ženského pohlaví; v případě mužského pohlaví by se dítě stalo králem, zatímco v případě ženského pohlaví by na trůn usedla starší dcera, Mercedes, kněžna asturská. V tomto období vládla Marie Kristýna jako regentka až do narození syna Alfonse 17. května 1886, který byl od narození králem (Alfonso XIII.).
Vychovávala si přísnou a zdrženlivou osobnost a mezi obyvatelstvem se stala známou jako Doña Virtudes, María la Seca („Marie Zakřiknutá“) a la institutriz („vychovatelka“). Projevovala silné náboženské přesvědčení, které jí získalo podporu papeže Lva XIII. a oslabilo příklon ke karlistickým postojům v řadách duchovenstva.
Jejím hlavním poradcem a předsedou vlády byl Práxedes Mateo Sagasta. Její vláda je popisována jako vyvážená a v souladu s respektováním ústavních práv a během její vlády bylo zavedeno mnoho politických reforem, které měly zabránit politickým konfliktům a chaosu. Její role byla převážně ceremoniální a jejím cílem bylo zachovat korunu pro svého syna, dokud nedosáhne dospělosti.
Během jejího regentství prohrálo Španělsko roku 1898 španělsko-americkou válku. V roce 1898 byla podepsána Pařížská mírová smlouva, ve které Španělsko předalo Kubu, Portoriko, Filipíny a Guam do správy USA, o rok později byla podepsána německo-španělská smlouva, ve které Španělsko prodalo svá zbývající koloniální území v Pacifiku Německu (Palau, Severní Mariany a Karolíny).
Pozdější léta života

Po sňatku svého syna s Viktorií Evženií z Battenbergu v roce 1906 převzala vedlejší roli ve veřejném dění. Přesto se na ni Alfons XIII. i nadále při mnoha příležitostech obracel s prosbou o radu.
Byla vůdčí osobností, kolem níž se během první světové války soustředila germanofilská bašta na královském dvoře, na rozdíl od menšinové prospojenecké frakce reprezentované její snachou, Viktorií Evženií narozenou v Británii. Španělsko zůstalo během konfliktu neutrální zemí.
Zemřela 6. února 1929 v královském paláci v Madridu po několika týdnech na srdeční chorobu. Je pohřbena v El Escorialu.
Sir Charles Petrie, životopisec Alfonse XIII., tvrdil, že smrt královny vdovy měla na jejího syna katastrofální dopad a že se z této rány nikdy politicky nevzpamatoval. Během necelých dvou let se monarchie zhroutila.
Ruská velkokněžna Marie Pavlovna ji ve svých pamětech z roku 1932 popsala jako „královnu Kristýnu, upravenou energickou stařenku s inteligentní, ostrou tváří a bílými vlasy. Její chování bylo naprosto prosté a srdečné, ale přesto jste cítili, že je to panovnice ze staré školy, která nikdy nevystoupila ze zdí paláce.“
Zajímavosti
Marie Kristina byla považována za agilní, v tehdejší době až odvážnou ženu. Když v červnu (27. 6.) 1889 královští inženýři prováděli v parku poblíž Madridu experimenty s vojenskými balóny, objevila se náhle královna a projevila přání podniknout let. Hlavní opatrovatelka měla podle svědectví veliký strach letět s ní, proto nastoupila královna sama s jedním z pobočníků a několika inženýry do balónu, jenž se, připevněný dvěma lany, za hromového jásotu vojáků a důstojníků vznesl do výšky 350 metrů. Balónu od té doby nikdo neřekl jinak než „Maria Christina von Habsburg“.
Potomci
Se svým manželem Alfonsem XII. měla tři děti:
- Mercedes Španělská (11. září 1880 – 17. října 1904), asturská kněžna, ⚭ 1901 Karel Bourbonsko-Sicilský (10. listopadu 1870 – 11. listopadu 1949)
- Marie Tereza Španělská (12. listopadu 1882 – 23. září 1912), ⚭ 1906 Ferdinand Bavorský (10. května 1884 – 5. dubna 1958)
- Alfons XIII. (17. května 1886 – 28. února 1941), král španělský v letech 1886–1931, ⚭ 1906 Viktorie z Battenbergu (24. října 1887 – 15. dubna 1969), vnučka královny Viktorie
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Christina of Austria na anglické Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Židlochovice
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kristina Rakouská na Wikimedia Commons
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- THOMA, Helga. Ungeliebte Königin : Ehetragödien an Europas Fürstenhöfen. Wien: Ueberreuter, 2000. 254 s. ISBN 3-8000-3783-1. (německy)
Předchůdce: Marie Mercedes Orleánská | ![]() | španělská královna 1879–1885 | ![]() | Nástupce: Viktorie z Battenbergu |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Retrato del rey Alfonso XIII de España (1886-1941) y de su madre, María Cristina de Habsburgo-Lorena (1858-1929), que fue reina regente de España tras la defunción de su esposo, Alfonso XII.
Autor:

Coat of Arms of Spanish Monarch (Official).
Retrato de la reina María Cristina de Habsburgo-Lorena (1858-1929), que fue esposa del rey Alfonso XII de España y madre del rey Alfonso XIII de España.
El lienzo representa la muerte del rey Alfonso XII de España (1857-1885), ocurrida el día 25 de noviembre de 1885 en el Palacio del Pardo. Junto a la cama del rey aparecen la reina María Cristina de Habsburgo-Lorena, viuda de Alfonso XII, las infantas María de las Mercedes de Borbón y Habsburgo-Lorena y María Teresa de Borbón, hijas del difunto monarca, el cardenal Francisco de Paula Benavides Navarrete y Antonio de Orleans, duque de Montpensier y suegro del difunto soberano.
Autor: Neznámý , Licence: CC0
Retrato fotográfico de los reyes de España.
Oath of the Constitution of 1876 by the Queen Regent Maria Christina of Austria
Photographical portrait of Maria Christina of Austria, Queen of Spain by marriage to Alfonso XII.