Marie Kučerová (1900)

Marie Kučerová
Rodné jménoMarie Sedláková
Narození23. listopadu 1900
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěResslova 220/4, Plzeň
Povolánídámská krejčová
Domovské městoPlzeň
ChoťVojtěch Kučera (1891–1942)
DětiVěra Kučerová (1923–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kučerová, roz. Sedláková (23. listopadu 1900 Plzeň24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla plzeňská podporovatelka výsadků Anthropoid, Silver A a Out Distance v rámci operace Canonbury.

Život

Marie Kučerová se narodila 23. listopadu 1900 v Plzni do rodiny Josefa Sedláka a Františky Sedlákové, rozené Machovcové. Byla vyučená dámská krejčová.[1] Dne 6. dubna 1922 se v arciděkanském kostele v Plzni vdala za Vojtěcha Kučeru a 15. června 1923 se manželům narodila dcera Věra Kučerová.[2] Byla členkou plzeňského Sokola. Rodina Kučerových bydlela v přízemním bytě v Plzni v Resslově ulici 220/4.

Odboj a pomoc parašutistům

Marie Kučerová se spolu se svým manželem zapojila do odbojového hnutí již v roce 1939. Její bratr Josef Sedlák (* 12. prosince 1898) s pomocí jejího manžela odvážel a ukrýval zbraně z plzeňských kasáren. Vojtěch Kučera byl napojen na protinacistickou organizaci Obrana národa (ON), na Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD)[1][3] a plzeňskou odbojovou skupinu "Vašek-Čeněk",[4] byl blízkým spolupracovníkem vrchního kriminálního inspektora Václava Krále, policejního inspektora Jana Bejbla a starosty obce Radobyčice Karla Baxy. Rodina Kučerových se rovněž znala s Aloisií Hrdličkovou[1] a rodinou Marie Moravcové z Prahy.[3]

Marie Kučerová s rodinou pomáhala při přípravách operace Canonbury. Během dubna 1942 poskytli Kučerovi ubytování parašutistům Janu Kubišovi, Adolfu Opálkovi, Josefu Valčíkovi a Karlu Čurdovi. Dcera Věra doprovázela se svou kamarádkou Marií Žilanovou parašutisty po městě a účastnila se průzkumu terénu pro rozdělání signálních ohňů.[5][6]

Po nezdaru celé operace se parašutisté přesunuli zpět do Prahy, kde 27. května 1942 Gabčík s Kubišem provedli útok na Reinharda Heydricha.

Zatčení, smrt

Po zradě Karla Čurdy 16. června 1942 začalo gestapo postupně zatýkat spolupracovníky a podporovatele parašutistů. Marie Kučerová s manželem a dcerou byli zatčeni již 17. června 1942. Z policejní vazby v Praze byli převezeni do Malé pevnosti Terezín a v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Dne 22. října 1942 je čekal transport do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli dne 24. října 1942 popraveni zastřelením společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Připomínka

  • Její jméno (Kučerová Marie roz. Sedláková * 23. 11. 1900), jméno jejího manžela (Kučera Vojtěch * 23. 12. 1891) a dcery (Kučerová Věra * 15. 6. 1923) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[7][8]
  • Její jméno, jméno manžela a dcery jsou uvedena na pamětní desce v Plzni, Resslova 202/4. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje manželé Marie KUČEROVÁ, Vojtěch KUČERA a dcera Věra KUČEROVÁ. Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE při operaci CANONBURY. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu".[9]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. Příběh rodiny Kučerových :: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  3. a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  4. ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, o.p.s 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  5. Místa Paměti národa. www.mistapametinaroda [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  6. "Milá Máničko," napsal mladé dívce parašutista Kubiš čtrnáct dnů před atentátem. Aktuálně.cz [online]. 2017-05-12 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  7. Pomník Obětem 2. světové války - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  8. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  9. Pamětní deska rodina Kučerova - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav; ŠUSTEK, Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu - 2. opravené a doplněné vydání.. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7. 
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Praha 2021, Doplněné vydání.: Centrum české historie, o.p.s ISBN 978-80-88162-22-3. 
  • ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia ISBN 978-80-200-2555-5. 

Média použitá na této stránce

Pomník obětí Heydrichiády 01.jpg
Autor: Sanki 2010, Licence: CC BY-SA 4.0
Sloup se jmény obětí heydrichiády před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Vojtech Kucera (1891 1942) AI.jpg
Vojtěch Kučera se narodil 23. prosince 1891 a zemřel 24. října 1942 ve věku 50 let. Byl jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Pamětní deska rodiny Kučerových (Resllova 4, Plzeň) 1.jpg
Autor: Lenka64, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska rodiny Kučerových z roku 2017, autor Václav Horský
Marie Kucerova Sedlakova (1900 1942) AI.jpg
Marie Kučerová, rozená Sedláková, se narodila 23. listopadu 1900 a zemřela 24. října 1942 ve věku 41 let. Byla jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vera Kucerova (1923 1942) AI.jpg
Věra Kučerová (* 15. června 1923, Plzeň – 24. října 1942, KT Mauthausen) byla účastnice druhého československého odboje, která během druhé světové války pomáhala československým parašutistům včetně akce Canonbury. Za pomoc byla i s rodiči během heydrichiády popravena. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“